1942 (2005)

rp thumbCoverMain.jpeg

Ztracení japon­ští vojá­ci, tajem­ný žen­ský hlas a otáz­ka „proč to vůbec někdo nato­čil“.

Někde v Malajské džun­g­li se při úto­ku na most ztra­ti­lo nezá­vis­le na sobě pět japon­ských vojá­ků svým divi­zím. Osud je sve­dl dohro­ma­dy a i přes jejich růz­né pova­hy a hod­nos­ti jsou nuce­ni spo­lu­pra­co­vat, aby se jim poda­ři­lo pro­jít džun­glí bez dal­ších ztrát na živo­tech. Něco není s tím­to mís­tem ale v pořád­ku. Slyší podiv­ný žen­ský hlas a něko­li­krát v mlze spat­ři­li i žen­skou posta­vu. Přestože mají kom­pas, blou­dí pořád doko­la a brzy zaži­jí dal­ší stras­ti. Džungle je plná růz­ných nástrah - min, bažin, nepřá­tel­ských spo­je­nec­kých vojá­ků či pija­vic. Dokáží najít svou divi­zi, nebo pod­leh­nou v džun­g­li díky své vzá­jem­né nedů­vě­ře a nesná­šen­li­vos­ti. Mají halu­ci­na­ce a buj­nou před­sta­vi­vost, nebo je to všech­no prav­da? Kdo je ta tajem­ná žena a proč blou­dí pořád v kru­hu?

Režie: Kelvin Tong
Rok výro­by: 2005
Délka: 82 min
Země: Thajsko

Hrají:
Hiroyuki Hasegawa ... ( Goto)
Seiichiro Okawa ... ( Yasuo)
Toshihide Onisuka ... ( Sato)
Tetsuya Chihiro ... ( Tanaka)
Fumikazu Hara ... ( Suzuki)
...a dal­ší

Musím se při­znat, že jsem se na ten­to film vylo­že­ně těšil. Jde o sklou­be­ní váleč­né­ho a horo­ro­vé­ho fil­mu, tedy dvou žánrů jenž mám nej­ra­dě­ji. Navíc pochá­zí z Thajska a pro­to jsem od něho hod­ně oče­ká­val. Jaké bylo ale mé zkla­ma­ní, když naje­ly závě­reč­né titul­ky, nedo­ká­žu ani popsat. Mám veli­ce rád asij­ské fil­my a vždy od nich hod­ně oče­ká­vám. Dokáží vět­ši­nou nabu­dit skvě­lou atmo­sfé­ru a dokon­ce i náplň fil­mu bývá vět­ši­nou nabi­tá skvě­lý­mi pasá­že­mi u kte­rých se skvě­le bavím. Tady jsem se nedo­čkal bohu­žel ani jed­no. Spíše ve mně sílí myš­len­ka proč a co to mělo zna­me­nat???

Kelvin Tong je začí­na­jí­cí reži­sér, kte­rý má na svém kon­tě dal­ší tři fil­my. Většinou jde o ducha­ři­ny, kte­rý­mi je zřej­mě zce­la pohl­cen a jakož­to vel­ký fanou­šek je cpe do svých fil­mů ze všech stran. Jenže je potře­ba mít k tomu i urči­tý talent, kte­rý bohu­žel postrá­dá. Jedinou svět­lej­ší výjim­kou je film Rule Number One, kte­rý jsem měl tak­též mož­nost vidět a jed­ná se o prů­měr­ný film. Tentokrát jsme se ve fil­mu 1942 dočka­li jis­té podo­by z něko­li­ka zná­měj­ší­mi fil­my. Podobenství jis­tě pozná­te ať už po shléd­nu­tí samot­né­ho fil­mu, nebo z recen­ze. Vojáci, kte­ří se ztra­tí z dosa­hu své jed­not­ky, jsou nuce­ni postu­po­vat nehos­tin­nou vege­ta­cí. Občas jsou obklo­pe­ní hus­tou mlhou z nichž se ozý­vá žen­ský hlas a dokon­ce něko­li­krát spat­ří žen­skou posta­vu. Vysílačka nefun­gu­je, jen se sem tam ozve nesro­zu­mi­tel­né mumlá­ní. Řídí se kom­pa­sem a přes­to pořád doko­la blou­dí v kru­hu. Válečný kame­ra­man Yasuo vše natá­čí na kame­ru a díky ní občas uvi­dí tajem­né silu­e­ty a vypa­dá to, že prá­vě kame­ra je vstup­ní bra­nou tem­ných sil. Pokud tedy vůbec něja­ké jsou (růz­ných nad­při­ro­ze­ných jevů je tu totiž jak šafrá­nu).

Celý film se nese v dost nud­ném duchu. Převažují tu zce­la nud­né a zby­teč­né pasá­že, kte­ré se fil­ma­ři sna­ži­li obo­ha­tit ale­spoň tro­chou kome­di­ál­ních prv­ků, kte­ré mi při­šly dost trap­né. Například 12 minut fil­mu si posta­vy z hla­du před­sta­vo­va­ly jíd­lo a kaž­dý vyklá­dal co má nej­ra­dě­ji. Za celý film padly asi dva až tři výstře­ly, což je na váleč­ný film vel­ká ubo­host. Totéž se dá říct i o horo­ro­vých momen­tech. Tedy pokud se tomu dá tak říct, tak byli k vidě­ní asi dva­krát.

Nejpěknějším na celém fil­mu je pro­stře­dí džun­gle, kte­ré zachrá­ni­lo tomuhle fil­mu, ale­spoň něja­ké pro­cen­ta. Nádherná kra­ji­na v tom­to fil­mu zce­la zastí­ni­la všech­no ostat­ní. Zblízka jsme si moh­li pro­hlíd­nout zálud­nost baži­ny, nebo nemi­lé­ho pře­kva­pe­ní při pro­dě­ní řeky v podo­bě pija­vic. Za zmín­ku ješ­tě sto­jí scén­ka, ve kte­ré čis­ti­li zaní­ce­nou ránu. Herecké výko­ny potrh­ly cel­ko­vou kva­li­tu fil­mu. Takovou sebran­ku jsem už dlou­ho nevi­děl a dou­fám, že už ani neu­vi­dím. Naprosto všich­ni her­ci byli úpl­ně zou­fa­lí a já nevím, jest­li to bylo scé­ná­řem či jejich herec­kým anti­ta­len­tem. Dalším vel­kým mínu­sem je hud­ba, kte­rá je ve fil­mu vel­mi vzác­ným jevem a hod­ně se na ní šet­ři­lo. Občas se vylou­di­ly něja­ké zvu­ky a asi dva­krát byla sly­šet celá melo­die (boha­tě to sta­či­lo). O něja­kých efek­tech nemů­že být řeč už vůbec. Za celý film jsem si vši­ml asi dvou, maxi­mál­ně tří, kte­ré by stá­ly za řeč, a to při pohle­du kame­ry na okol­ní kra­ji­nu, když se v zábě­ru pře­táh­ly tajem­né posta­vy.

Nejslabší asij­ský film, kte­rý jsem zatím viděl. Po shléd­nu­tí fil­mu si ješ­tě teď říkám, proč tohle vůbec někdo nato­čil a jaký to mělo smy­sl. Skoro v celém fil­mu pře­vlá­da­jí nud­né a napros­to zby­teč­né scé­ny, kte­ré kdy­by vystří­ha­li tak z celé­ho fil­mu zby­lo asi 20.minut. Pro mě je to spí­še váleč­ný horor, kte­rý se změ­nil v nud­nou čer­nou kome­dii. Musím vás upo­zor­nit, že posled­ních 5.minut nasa­di­lo vše­mu koru­nu debi­li­ty.

Hodnocení:
20%