 |
| Ztracení japonští vojáci, tajemný ženský hlas a otázka „proč to vůbec někdo natočil“. |
Někde v Malajské džungli se při útoku na most ztratilo nezávisle na sobě pět japonských vojáků svým divizím. Osud je svedl dohromady a i přes jejich různé povahy a hodnosti jsou nuceni spolupracovat, aby se jim podařilo projít džunglí bez dalších ztrát na životech. Něco není s tímto místem ale v pořádku. Slyší podivný ženský hlas a několikrát v mlze spatřili i ženskou postavu. Přestože mají kompas, bloudí pořád dokola a brzy zažijí další strasti. Džungle je plná různých nástrah - min, bažin, nepřátelských spojeneckých vojáků či pijavic. Dokáží najít svou divizi, nebo podlehnou v džungli díky své vzájemné nedůvěře a nesnášenlivosti. Mají halucinace a bujnou představivost, nebo je to všechno pravda? Kdo je ta tajemná žena a proč bloudí pořád v kruhu?
Režie: Kelvin Tong
Rok výroby: 2005
Délka: 82 min
Země: Thajsko
Hrají:
Hiroyuki Hasegawa ... ( Goto)
Seiichiro Okawa ... ( Yasuo)
Toshihide Onisuka ... ( Sato)
Tetsuya Chihiro ... ( Tanaka)
Fumikazu Hara ... ( Suzuki)
...a další
Musím se přiznat, že jsem se na tento film vyloženě těšil. Jde o skloubení válečného a hororového filmu, tedy dvou žánrů jenž mám nejraději. Navíc pochází z Thajska a proto jsem od něho hodně očekával. Jaké bylo ale mé zklamaní, když najely závěrečné titulky, nedokážu ani popsat. Mám velice rád asijské filmy a vždy od nich hodně očekávám. Dokáží většinou nabudit skvělou atmosféru a dokonce i náplň filmu bývá většinou nabitá skvělými pasážemi u kterých se skvěle bavím. Tady jsem se nedočkal bohužel ani jedno. Spíše ve mně sílí myšlenka proč a co to mělo znamenat???
Kelvin Tong je začínající režisér, který má na svém kontě další tři filmy. Většinou jde o duchařiny, kterými je zřejmě zcela pohlcen a jakožto velký fanoušek je cpe do svých filmů ze všech stran. Jenže je potřeba mít k tomu i určitý talent, který bohužel postrádá. Jedinou světlejší výjimkou je film Rule Number One, který jsem měl taktéž možnost vidět a jedná se o průměrný film. Tentokrát jsme se ve filmu 1942 dočkali jisté podoby z několika známějšími filmy. Podobenství jistě poznáte ať už po shlédnutí samotného filmu, nebo z recenze. Vojáci, kteří se ztratí z dosahu své jednotky, jsou nuceni postupovat nehostinnou vegetací. Občas jsou obklopení hustou mlhou z nichž se ozývá ženský hlas a dokonce několikrát spatří ženskou postavu. Vysílačka nefunguje, jen se sem tam ozve nesrozumitelné mumlání. Řídí se kompasem a přesto pořád dokola bloudí v kruhu. Válečný kameraman Yasuo vše natáčí na kameru a díky ní občas uvidí tajemné siluety a vypadá to, že právě kamera je vstupní branou temných sil. Pokud tedy vůbec nějaké jsou (různých nadpřirozených jevů je tu totiž jak šafránu).
Celý film se nese v dost nudném duchu. Převažují tu zcela nudné a zbytečné pasáže, které se filmaři snažili obohatit alespoň trochou komediálních prvků, které mi přišly dost trapné. Například 12 minut filmu si postavy z hladu představovaly jídlo a každý vykládal co má nejraději. Za celý film padly asi dva až tři výstřely, což je na válečný film velká ubohost. Totéž se dá říct i o hororových momentech. Tedy pokud se tomu dá tak říct, tak byli k vidění asi dvakrát.
Nejpěknějším na celém filmu je prostředí džungle, které zachránilo tomuhle filmu, alespoň nějaké procenta. Nádherná krajina v tomto filmu zcela zastínila všechno ostatní. Zblízka jsme si mohli prohlídnout záludnost bažiny, nebo nemilého překvapení při prodění řeky v podobě pijavic. Za zmínku ještě stojí scénka, ve které čistili zanícenou ránu. Herecké výkony potrhly celkovou kvalitu filmu. Takovou sebranku jsem už dlouho neviděl a doufám, že už ani neuvidím. Naprosto všichni herci byli úplně zoufalí a já nevím, jestli to bylo scénářem či jejich hereckým antitalentem. Dalším velkým mínusem je hudba, která je ve filmu velmi vzácným jevem a hodně se na ní šetřilo. Občas se vyloudily nějaké zvuky a asi dvakrát byla slyšet celá melodie (bohatě to stačilo). O nějakých efektech nemůže být řeč už vůbec. Za celý film jsem si všiml asi dvou, maximálně tří, které by stály za řeč, a to při pohledu kamery na okolní krajinu, když se v záběru přetáhly tajemné postavy.
Nejslabší asijský film, který jsem zatím viděl. Po shlédnutí filmu si ještě teď říkám, proč tohle vůbec někdo natočil a jaký to mělo smysl. Skoro v celém filmu převládají nudné a naprosto zbytečné scény, které kdyby vystříhali tak z celého filmu zbylo asi 20.minut. Pro mě je to spíše válečný horor, který se změnil v nudnou černou komedii. Musím vás upozornit, že posledních 5.minut nasadilo všemu korunu debility.
Hodnocení:
20%
