Bourák

(zatím nehodnoceno)

Loading...

ROZHOVORY

ONDŘEJ TROJAN  - REŽISÉR, PRODUCENT, SPOLUAUTOR SCÉNÁŘE, ELVIS PRESLEY

Proč jste sáh­nul prá­vě po tomhle scé­ná­ři a roz­ho­dl se po his­to­ric­kém dra­ma­tu Toman nato­čit ulítlou čer­nou kome­dii?
Já jsem si scé­nář Bouráka ten­krát, když mi ho Petr Jarchovský popr­vé při­ne­sl, nepře­če­tl dost peč­li­vě a řekl jsem si, pará­da! Přišlo mi, že to bude zábav­ný film, že si nato­čím tako­vý oddycháč a nějak mi nedo­šlo, že to zase bude tak straš­ně kom­pli­ko­va­né a že natá­če­ní žád­ný oddycháč nebu­de.

Byl váš bra­tr Ivan jako Bourák prv­ní a jedi­nou vol­bou?
Ono se to nabí­ze­lo a záro­veň jsem si říkal, jest­li pro něko­ho bude pro­ti­ú­kol hrát bura­na, teda Bouráka, že to bude Ivan. Ideální, jak vyho­dit her­ce ze zaje­tých kole­jí, je, dát jim roli, kte­rou buď nikdy před tím nehrá­li, nebo jim ta figu­ra není vůbec ničím vlast­ní a nemů­žou čer­pat sami ze sebe. To vět­ši­nou her­ce roze­be­re na šroub­ky a musí se pak zpát­ky slo­žit do té posta­vy. To je hod­ně vzru­šu­jí­cí a ově­řil jsem si to už něko­li­krát, že to fun­gu­je. U kaž­dé­ho scé­ná­ře, kte­rý jsem dostal do ruky, jsem pře­mýš­lel o tom, jak do něj obsa­dit Ivana. A vyšlo to až tady a ta vol­ba byla jas­ná. Nejen, že to byl pro­ti­ú­kol. Spoléhal jsem na jeho herec­ký um a cha­risma a taky píli, kte­rou věnu­je tomu, aby byl věro­hod­ný i u čin­nos­tí, kte­ré mu nejsou vlast­ní. Bylo mi jas­né, že to dá. Byl pro ten film pod­stat­ný. Role Bouráka není moc vděč­ná. Bourák je ská­la, kamen­ný sloup, se kte­rým jen tak něco nehne. Není to posta­va s něja­kým vel­kým dra­ma­tic­kým oblou­kem a to je pro her­ce vždyc­ky těž­ší ji ucho­pit, aby měla něja­ký obsah a vývoj.

Bylo to, že jste s Ivanem brat­ři, pro vaši spo­lu­prá­ci spíš plus nebo mínus?
Bylo to nako­nec neut­rál­ní. Bratrská spo­lu­prá­ce má v sobě spous­tu úska­lí i výhod a tyhle plu­sy a mínu­sy se neu­stá­le stře­tá­va­ly. A když jsme doto­či­li tenhle film, tak jsme se obja­li a oba jsme vědě­li, že tu ces­tu, jak spo­leč­ně pra­co­vat jsme si pro­šli a našli, že jsme našli komu­ni­kač­ní klíč. Protože samo­zřej­mě ty léty dáv­no zasu­té křiv­dy a ústr­ky dané vzta­hem star­ší a mlad­ší brá­cha, tak ty nut­ně muse­ly vypla­vat napo­vrch, naše ega se muse­la zase střet­nout. Bohužel Ivan byl v tako­vém pra­cov­ním zápřa­hu, že mi na roli sice kýv­nul, ale na pří­pra­vu a poví­dá­ní o ní jsme měli míň času, než kolik bychom si oba dva přá­li. Takže někte­ré věci jsme řeši­li při natá­če­ní a před štá­bem a to při­ná­še­lo i tako­vé oka­mži­ky, kdy bych tu bra­tr­skou spo­lu­prá­ci ozna­čil spíš těmi zápor­ný­mi zna­mín­ky

Jak vzni­kl fil­mo­vý Šlukdorf, ve kte­rém se pří­běh ode­hrá­vá? Nebrali míst­ní tako­vou slo­že­ni­nu jako výsměch?
Sudety jsou ve scé­ná­ři dané a pro pří­běh důle­ži­té. Původně se film ode­hrá­val ve Varnsdorfu v deva­de­sá­tých letech. Ale posu­nu­li jsme děj v pod­sta­tě do sou­čas­nos­ti a dneska už je tam všech­no hod­ně jinak. Nestojí tam na uli­ci na kaž­dém rohu šlap­ky, nejsou tam všu­de her­ny a výklad­ní skří­ně s hol­ka­ma, tohle už je pryč. Divokej západ na čes­kém seve­ru dneska nepla­tí. I pro­to se mi nechtě­lo ten film zapar­ko­vat do kon­krét­ní­ho měs­ta a vymys­lel jsem ima­gi­nár­ní měs­teč­ko Šlukdorf, ve kte­rém je zakó­do­va­ný šluk­nov­ský výbě­žek, Varnsdorf, Šluknov, Rumburk. Je to kome­die, nad­sáz­ka, roz­hod­ně se tomu kra­ji nevy­smí­vá. Já mám ty posta­vy a lidi ze seve­ru rád. A fot­ku dvou míst­ních kom­par­zis­tek u hra­cí cedu­le Šlukdorf si během natá­če­ní sdí­lel celý šluk­nov­ský výbě­žek

Vy jste svým her­cům doce­la věr­ný. Nechce se vám hle­dat nové tvá­ře?
Já si jak štáb, tak i her­ce osa­zu­ju tak, aby se mi s nimi dob­ře pra­co­va­lo, a pokud se mi do herec­ké skvad­ry hodí, tak samo­zřej­mě sahám po her­cích, kte­ré mám rád, kte­ří se mi osvěd­či­li. U Bouráka bylo důle­ži­té, aby měli kome­di­ál­ní talent a byli mi na pla­ce opo­rou. Casting byl doce­la nároč­ný. Chtěl jsem, aby brá­cho­vu part­ner­ku hrá­la Kristýna Boková, jen­že měla mít šest­a­dva­ce­ti­le­tou dce­ru a na to je moc mla­dá, tak jsem dce­ru ale­spoň omla­dil a udě­lal z ní tee­nage­ra. Dost z mé stra­ny netakt­ní bylo i obsa­ze­ní posta­vy Elvíry, alko­ho­lic­ké babič­ky osmi­le­té­ho klu­ka, kte­rou jsem nabí­dl Kateřině Winterové, pro­to­že spo­lu­prá­ce s ní při Tomanovi byla tak úžas­ná, že jsem měl potře­bu, aby v Bourákovi hrá­la. Takže pro obě hereč­ky taky dost vel­ký pro­ti­ú­kol.

A na dru­hou stra­nu, do v pod­sta­tě hlav­ní role jste obsa­dil hereč­ku bez zku­še­nos­tí - stu­dent­ku kon­zer­va­to­ře Veroniku Markovou, přes­to­že říká­te, že kon­zer­va­to­ris­ty nemá­te jako her­ce rád. Čím vás pře­svěd­či­la?
Nemám s nimi dobrou zku­še­nost. Zkoušeli jsme pro film Občanský prů­kaz kon­zer­va­to­ris­ty do rolí puber­tál­ních máni­ček a oni všich­ni ty role tvo­ři­li jako dra­ma na diva­dle. Ale film je jiná dis­ci­plí­na. S cas­tingem Kamily jsem se dost mořil. Měl jsem vybra­né dvě hereč­ky, ale nebyl jsem z nich úpl­ně nad­še­ný, když mi zavo­la­la cas­tingo­vá reži­sér­ka Petra Svarinská, že má ješ­tě jed­nu. Ten cas­ting byl tro­chu klo­potný, k čemuž jsem asi při­spěl i já, když jsem na infor­ma­ci, že stu­du­je kon­zer­va­toř, řekl Ježišmarja!… a úpl­ně ji tím roz­ho­dil. Ale byla veli­ce bez­pro­střed­ní a auten­tic­ká, to mě zau­ja­lo a roz­ho­dl jsem se zaris­ko­vat a Veroniku obsa­dit. Dneska jsem za to šťast­ný. Kamilu ztvár­ni­la úžas­ně. Do rodi­ny Bouráka mezi Ivana a Kristýnu Bokovou zaplu­la fan­tas­tic­ky. Po debu­tu Ani a Jenúfy Bokové v mých fil­mech věřím, že jsem obje­vil pro film dal­ší hereč­ku.

Lákala vás na Bourákovi i jeho hudeb­ní strán­ka?
No, oble­če­ní ve sty­lu roc­ka­billy je zají­ma­vé, ale ta hud­ba mě poprav­dě moc nelá­ka­la. Dřevní Rock ´n roll mi nic neří­ká. To je par­ke­ta sce­náris­ty Petra Jarchovského. Ale pře­kva­pi­lo mě, že sou­čas­né roc­ka­billy vstře­ba­lo spous­tu hudeb­ních vli­vů, od pun­ku přes něja­ký to etno… všech­no se v něm pro­mí­cha­lo a vlast­ně se mi líbí mno­hem víc než ten kla­sic­ký rock ´n roll. Takže jsem k Bourákově hud­bě našel ces­tu.

A jak jste spo­ko­je­ný s výsled­kem, hud­bou, kte­rou pro film slo­žil a pro­du­ko­val Roman Holý?
To bylo vel­ké štěs­tí. Při jed­nom seze­ní, když byl film ješ­tě v pří­pra­vách a potře­bo­va­li jsme mít ty pís­nič­ky dopře­du jako pla­y­back, se mě žena Bára zepta­la, proč nezku­sím oslo­vit Romana Holého z Monkey Business. Oponoval jsem, že Roman pře­ci dělá fun­ky, ale zku­sil jsem to a zavo­lal mu. A to bylo tak šťast­né roz­hod­nu­tí a setká­ní. Jeho hud­ba je v Bourákovi fan­tas­tic­ká. Ani jsem si ji neu­měl takhle vysnít.

Bourák je chlá­pek, kte­rý, si žije svůj život, neo­hlí­ží se na rodi­nu, jeho uta­ha­ná žena je na všech­no sama. Co je drží dohro­ma­dy?
Markéta není uta­ha­ná man­žel­ka, je tro­chu mimoň­ka, kte­rá od sebe pro­blémy odstr­ká­vá. Ona si taky žije ve svém svě­tě a taky ze své­ho mlá­dí úpl­ně nevy­rost­la. Bourák s Markétou mají odži­té pěk­né a inten­ziv­ní mlá­dí, spo­ju­je je vášeň pro tanec, roke­nrol a celou kul­tu­ru pře­lo­mu 50. a 60. let. No ale veli­ce brzo do jejich vzta­hu vstou­pi­lo dítě a to tyhle vaz­by pře­tr­ha­lo. Markéta se muse­la sta­rat, zatím­co Bourák zůstal pořád zastyd­lý ve starém způ­so­bu živo­ta. Oblouk jeho posta­vy je prá­vě v tom, že si nako­nec uvě­do­mí, že se vlast­ně nic nezmě­ni­lo, že v tom stá­le jedou s Markétou spo­leč­ně a on nemu­sí nikde nic hle­dat, pro­to­že to doma pořád má a to je úžas­ný.

Nebojíte se, že tenhle model „kla­sic­ké“ rodi­ny, i když je to kome­die a nad­sáz­ka, eman­ci­po­va­né­ho divá­ka nad­zved­ne?
Já se nebo­jím, já si nemys­lím, že „kla­sic­ká“ rodi­na je v dneš­ní eman­ci­po­va­ný době mrt­vá. To, že chla­pi dneska málem kojí nebo si vážou děti šát­kem na bři­cho, na tom nic moc nemě­ní. Samozřejmě to, že oba rodi­če dítě milu­jí stej­nou měrou, je pro něj jen vel­ké plus. Ale když se ta péče a lás­ka pře­há­ní, tak z  dítě­te taky může vyrůst pěk­ně sobec­ký par­chant. Klasická rodi­na je něja­ký model po gene­ra­ce vyzkou­še­ný a funkč­ní, tak­že házet do něj vidle by byl od nás lidí dost vel­ký nero­zum.

Co bylo na rea­li­za­ci nej­těž­ší?
Nechtěl jsem si při­pus­tit, kolik úska­lí v sobě ten scé­nář skrý­vá. Vždycky, když jsem se vrá­til ze seve­ru z obhlí­dek, sed­nul jsem si schlíple doma k jídlu, kou­kl jsem se na ženu a řekl jí, to je mis­si­on impossi­ble, to se nedá nato­čit. Točili jsme na jaře a pak na pod­zim. Pekelně nás zlo­bi­lo poča­sí, úpl­ně se nám kvů­li němu roz­pa­dl natá­če­cí plán. Byl to boj o kaž­dou nato­če­no vte­ři­nu fil­mu, kte­rá by byla dob­rá a pou­ži­tel­ná. Byli jsme i v situ­a­ci, kdy jsme měli roz­to­če­ných 6 obra­zů a ani jeden dokon­če­ný, pro­to­že to kvů­li poča­sí nešlo. Byl to masa­kr, straš­ně to lezlo do peněz a pro mě jako pro­du­cen­ta to bylo psy­chic­ky dost vyčer­pá­va­jí­cí. Jsem štá­bu i her­cům hroz­ně vděč­ný, že to s námi dali, že si tu situ­a­ci uvě­do­mo­va­li a v tom zápřa­hu a úna­vě ode­vzda­li tak bez­vad­nou prá­ci.

A bylo i něco za odmě­nu?
Byl jsem rád za kaž­dý nato­če­ný obraz, ze kte­ré­ho jsme měli spo­leč­ně dob­rý pocit, že jsme do něj dosta­li, co jsme chtě­li. Ale ved­le toho jsme toči­li i obra­zy, na kte­ré nám zby­la hodi­na a půl a potře­bo­va­li jsme na ně půl dne. A v tom zbě­si­lém tem­pu si člo­věk není jis­tý, jest­li nato­čil ty věci tak, jak chtěl a pocho­pi­tel­ně musí dělat i něja­ké kom­pro­mi­sy. A ty já dělám při své prá­ci nerad.

Proč jste se roz­ho­dl neče­kat na pod­zim a jít do kin s Bourákem hned měsíc po jejich zno­vu­o­te­vře­ní?
Bourák, jak jsem říkal, je ská­la, je to zavi­lej pali­čák. A Bourák by na nic neče­kal a já jsem se roz­ho­dl ve sty­lu Bouráka taky na nic neče­kat. Ta rizi­ka jsou na pod­zim mož­ná ješ­tě vět­ší než teď. Točili jsme let­ní film, chtě­li jsme s ním jít přes léto do kin. Lidi se teď do kin postup­ně vra­cí a já věřím tomu, že v té stá­va­jí­cí situ­a­ci je to nej­lep­ší řeše­ní. Do pod­zi­mu a zimy se Bourák neho­dí, a kdy­bychom čeka­li na dal­ší léto, tak ve mně by ten film asi umřel.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře