Bourák

(zatím nehodnoceno)

Loading...

IVAN TROJAN JAKO BOURÁK

Víte, proč do role Bouráka obsa­dil Ondřej Trojan prá­vě vás?
Bourák je chla­pík, kte­rý umí tan­čit rock and roll, já netan­čím vůbec. Je to chla­pík, kte­rý rozu­mí autům, umí je opra­vit, já jsem vymě­nil maxi­mál­ně jed­nu pne­u­ma­ti­ku za celý život. Umí pra­vit stře­chu, když na to při­jde. Já jsem manu­ál­ně úpl­ně nezručnej. Takže v pod­stat nemám žád­né před­po­kla­dy pro tuhle roli. I vla­sů už mám míň, než uvi­dí­te ve fil­mu. Nic, tam není pros­tě nic, co bych měl s Bourákem spo­leč­né­ho. Takže to, že obsa­dil prá­vě mě, beru jako tako­vou bra­tr­skou zlo­my­sl­nost, kte­rá nás s Ondřejem pro­vá­zí od dět­ství. On vždyc­ky něco vymys­lel a já jako mlad­ší bra­tr jsem se mohl pře­trh­nout, abych to spl­nil.

Měl jste po pře­čte­ní scé­ná­ře radost, jaká pěk­ná role vás čeká?
Já jsem tako­vá pova­ha, že radost oka­mži­tě vystří­dá pocit pře­hna­né zod­po­věd­nos­ti a obrov­ské pochy­by, že to nebu­du schop­ný napl­nit. Takže jsem samo­zřej­mě váhal a dlou­ho to s Ondrou pro­bí­ral, abych zjis­til, jest­li mě ta role bude bavit, pro­to­že jen tak je šan­ce, že by pak moh­la bavit i divá­ky. Bez toho bych tu prá­ci nemohl při­jmout, i když mi ji nabí­dl brá­cha.

Jak jste se při­pra­vo­val na ty scé­ny, kte­ré vám, jak říká­te, neby­ly úpl­ně vlast­ní – tanec na par­ke­tu nebo tře­ba opra­vo­vá­ní vra­ků v Bourákově gará­ži?
Považuju se za cel­kem pocti­vé­ho her­ce. Není to úpl­ně dané něja­kou super pocti­vos­tí, ale mám spíš oba­vu, abych nebyl trap­nej. Trapnosti se tro­chu bojím. Takže jsem si vyzkou­šel, jak se auto svá­ří i jak se auto roz­pá­rá roz­brus­kou. Například pra­co­vat se svá­řeč­kou je hroz­ně nepří­jem­ný. Vždycky jsem si mys­lel, že přes ten kryt nor­mál­ně na tu prá­ci vidí­te. Ale vy na ni vidí­te až ve chví­li, kdy se zažeh­ne jis­kra, a začne­te svá­řet. A jen zažeh­nou tu jis­kru je doce­la kumšt. Potřeboval jsem napří­klad odbrou­sit lak, aby jis­kra vůbec chyt­la, a Ondra už se roz­či­lo­val, že zdr­žu­ju. Kolem těchhle scén to v gará­ži doce­la dost jis­kři­lo. Taky jsem si vyzkou­šel jízdu taha­čem i Cadillacem a po víc než 30 lek­cích tan­ce, kte­ré před­chá­ze­ly samot­ným taneč­ním scé­nám, jsem měl pocit, že jsem pořád na začát­ku.

Jak se vám líbi­lo v kůži Bouráka?
Jasně, jsem herec, tak vím, že musím mít něja­ké sebe­vě­do­mí a doká­žu si vsu­ge­ro­vat pocit, že jsem ten poké­ro­va­nej Bourák, že umím tan­čit a že všech­ny situ­a­ce v živo­tě zvlá­dám s pře­hle­dem. To je sou­část herec­tví, to jsou ty výzvy, kte­rý mě na něm baví. Myslím, že mám v sobě tako­vý mix při­po­sra­nos­ti a ambi­ci zdo­lá­vat vrchol­ky. Možná je tenhle mix při­taž­li­vý i po ty, kte­ří mě obsa­zu­jí. Ale důle­ži­těj­ší než tanec nebo účes, kte­ré ho defi­nu­jí zven­ku, bylo pro mě najít k Bourákovi klíč a taky zjis­tit, proč s ním jeho žena stá­le je. A ten motor jejich vzta­hu jsem našel ve spo­leč­né minu­lost. I když ve scé­ná­ři je o ní jen zmín­ka. Na začát­ku měli spo­leč­nou vášeň a sil­né pou­to, kte­ré se časem vytra­ti­lo, ale neztra­ti­lo se úpl­ně. Právě díky tomu ten vztah nako­nec pře­žil. A to je, mys­lím si, posel­ství do dneš­ní doby. Že někdy je dob­ré vydr­žet a nevzdá­vat věci i vzta­hy tak rych­le.

Byla to vaše prv­ní hlav­ní role pod bra­t­ro­vým vede­ním. Naplnila se vaše oče­ká­vá­ní?
Všechno, čeho jsme se báli, tak se napl­ni­lo a záro­veň všech­ny věci, o kte­rých jsme si mys­le­li, že se poda­ří odstra­nit a odbou­rat, tak se taky poda­ři­ly. Jako se u toho fil­mu poča­sí stří­da­lo tak, že se sko­ro nedal nato­čit, tak i my s Ondrou jsme to měli mezi sebou úpl­ně stej­ně… a to na pla­ce před celým štá­bem. Což bylo doce­la pikant­ní. Chvíli pros­tě sví­ti­lo slun­ce a chví­li byla hod­ně vel­ká bouř­ka. Ale nej­dů­le­ži­těj­ší je, aby ten film byl dob­rý a taky to, že si oba uvě­do­mu­je­me, že se máme hod­ně, ale hod­ně rádi.

O čem je Bourák pro vás?
Je to o rodi­ně. Příběh chla­pa s kri­zí střed­ní­ho věku. Se ženou, i když je pěk­ná, to moc nefun­gu­je, už to není úpl­ně ono a on hle­dá povy­ra­že­ní někde jin­de. Což byl pro mě dal­ší herec­ký pro­ti­ú­kol, to mi taky není úpl­ně vlast­ní. No a mají dce­ru, kte­rá to vní­má a je na otce naštva­ná. Ale uvě­do­mu­je si, že vztah rodi­čů má sil­ný kořen a bylo by dob­ré dát je zase dohro­ma­dy. A tak to udě­lá. To je tako­vý sil­ný moment. My chla­pi občas potře­bu­je­me popo­str­čit, aby život byl něja­ký smys­lu­pl­něj­ší. Když se tako­vé popo­str­če­ní děje v při­mě­ře­ný míře, tak to může klap­nout. A v Bourákovi je konec úpl­ně pohád­ko­vý, pro­to­že to klap­ne. Já si mys­lím, že když děti dob­ře zalo­ží­me do živo­ta, tak nám to pak vrá­tí.

Na co se můžou divá­ci, kte­ří vyra­zí na Bouráka do kina, těšit?
Žánrově bude Bourák kome­die, kte­rá tu mys­lím del­ší dobu neby­la. To zna­me­ná čer­ná kome­die. Já mám čer­ný humor rád. Mám rád absurd­ní situ­a­ce, u kte­rých by si člo­věk řekl, že je ani nemů­že zažít. Myslím si, že i výtvar­ně bude Bourák zají­ma­vý. No a je to hudeb­ní kome­die, Roman Holý dělá muzi­ku a říká, že se vra­cí k tomu, co měl rád v mlá­dí – roc­ka­billy a rock and roll, tak­že hud­ba bude při­da­ná hod­no­ta. A Petr Jarchovský jako sce­náris­ta je taky vel­ká záru­ka. Tak dou­fám, že Bourák bude stát za to.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře