Florence Foster Jenkins je bohatá a krásná žena. Žije se svým manželem St. Clairem Bayfieldem spokojený a šťastný život v New Yorku ve 40. letech 20. století. Díky svému bohatství, které zdědila, se nemusí starat o své příjmy, ale může se věnovat různým zálibám. Největší z nich je hudba a zpěv, pro které by Florence i zemřela. Florence hudbu nejen ráda poslouchá, ale hlavně sama zpívá a účinkuje před newyorskou společností. Manžel jí ve všem pomáhá, je totiž i jejím manažerem, který na vše dohlíží a dělá vše pro to, aby byla Florence úspěšná a šťastná. To se mu také daří, ale na obzoru se objeví ta nejlepší a největší věc pro Florence – vystoupení před veřejností ve slavné Carnegie Hall. Teď teprve musí její manažer a další lidé kolem Florence ukázat, co v nich opravdu je.
Scénář k filmu napsal Nicholas Martin, který se inspiroval skutečným příběhem Nasciny Florence Foster, prominentní Američanky a amatérské sopranistky. Už v raném mládí se objevila u Florence vášeň pro hudbu, hrála na klavír a zpívala dokonce před presidentem. Později se živila učením hry na klavír, ale po otcově smrti se díky svému bohatství mohla věnovat vlastní umělecké tvorbě. Martin napsal scénář, který zachycuje vrcholné období v životě zpěvačky, a je ukončeno její smrtí.
Režisérem filmu je Stephen Frears, který má za sebou filmy Královna, Philomena, Hrdina proti své vůli, ad. Podařilo se mu natočit film, který je inspirován životem známé osoby, i když některé věci jsou zjevně vymyšlené a nepravdivé. Ukazuje, že nejdůležitější pro člověka je, aby byl šťastný, což se hlavní hrdince daří. Zároveň ale nabízí pohled do společnosti a chování lidí, kteří mohou být upřímní, ale v mnoha ohledech jsou velmi pokrytečtí, stejně jako je to ve společnosti i dnes.
Do hlavní role byla obsazena americká herečka Meryl Streep, jejího manžela si pak zahrál anglický herec Hugh Grant. Společně vytvořili „dokonalý“ pár, ale tvůrci jim dali prostor i pro vlastní vyjádření. Nejlépe to vystihují v případě Florence její pěvecké výstupy, kdy se Streep musela hodně snažit, aby její zpěv byl co nejvíce autentický. Sama totiž velmi dobře zpívá, což dokázala v muzikále Mamma Mia! v roce 2008. Grant pak mohl uplatnit své herecké umění v přednesech Shakespearových děl, překvapivé bylo i jeho taneční umění na večírku. Je zkrátka vidět, že tento herec ještě nepatří do starého železa a svůj konec filmové kariéry může ještě na chvíli odložit. Manželský pár pak doplňuje mladý pianista Cosme McMoon, kterého si zahrál Simon Helberg. Tomu se podařilo ztvárnit zpočátku nesmělého mladíka, který se ale postupně mění v sebevědomějšího a zralejšího muže.
V loňském roce byl uveden do kin snímek Marguerite, který je také inspirován životem Florence Foster Jenkins. Její představitelka, Catherine Frot, obdržela cenu César jako nejlepší herečka. Uvidíme, zda Meryl Streep bude za roli Florence oceněna, více bych to ale přála jejímu hereckému kolegovi Hughovi Grantovi.
Hodnocení: 65 %
Nejnovější komentáře