JAN MARŠÁL (Bosák junior. Hejsek. Ten, který chce přání pro sebe)

Jak ses Honzo dostal k roli Vincenta Bosáka?

Původně jsem šel jako oby­čej­ně na cas­ting a vypa­da­lo to, že jsem se do dal­ší­ho kola nedo­stal, ale potom za mnou na fot­ba­lo­vém zápa­se náho­dou při­šel asi­s­tent režie, se kte­rým jsem kdy­si natá­čel film Modrý tygr. Řekl mi, že zrov­na shá­ní pro film klu­ka v mém věku. Tak jsem se díky fot­ba­lu vlast­ně vrá­til zpát­ky do výbě­ru.

 Jak se ti líbi­lo natá­če­ní fil­mu Přání k mání? Jaký byl reži­sér, jak se ti s ním pra­co­va­lo?

Natáčení mě oprav­du bavi­lo. Štáb byl super a všich­ni jsme si dob­ře rozu­mě­li. S panem reži­sé­rem jsem vychá­zel dob­ře a mys­lím, že bez něj by to ani neby­lo ono.

 Máš za sebou už cel­kem dost fil­mů i seri­á­lů. Je pro tebe Přání k mání něčím výji­meč­né?

Natáčení bylo výji­meč­né tím, že se vel­ká část natá­če­la v Karlových Varech a v kom­bi­na­ci s uby­to­vá­ním v hote­lu Imperial a vánoč­ním pří­bě­hem, kte­rý jsme natá­če­li, vznik­la neza­po­me­nu­tel­ná před­vá­noč­ní atmo­sfé­ra.

Tvoje posta­va není úpl­ně klad­ná, jak se ti Vincent Bosák hrál?

Myslím, že mi role Bosáka doce­la sed­la. Ne, že bych se cho­val stej­ně jako on, ale když jsem si před­sta­vil situ­a­ci, v jaké on je, čili hod­ně peněz a pro­tek­ce všu­de, namyš­le­né cho­vá­ní a pocit nad­řa­ze­nos­ti jsou pak doce­la pocho­pi­tel­né.

Na jakou scé­nu fil­mu rád vzpo­mí­náš?

Napadá mě scé­na, ve kte­ré veče­ří Bosák s klu­ky v hote­lu a Bosák tam vlast­ně už dovr­šu­je svůj plán na zís­ká­ní přá­ní od Alberta. Tu scé­nu jsme sice natá­če­li asi osm hodin, sice byla vyčer­pá­va­jí­cí, ale záro­veň jsem si uží­val její nároč­nost. Všichni tři tam máme dlou­hé repli­ky a při detail­ních zábě­rech jen na obli­čej bylo důle­ži­té držet ve tvá­ři i důle­ži­tost a napě­tí té situ­a­ce. Prostě mě bavi­lo to hrát.

Co bylo na natá­če­ní nároč­né, kdy to bylo oprav­du těž­ké?

Náročné bylo, že kvů­li noč­ním zábě­rům byly natá­če­cí dny posu­nu­té a kon­či­li jsme čas­to hod­ně poz­dě v noci. Jednou jsem měl nástup na plac v jed­nu ráno. To je doce­la nezvyk.

Jaké to bylo v kar­lo­var­ském hote­lu Imperial?

Hotel Imperial je oprav­du krás­ný. Tím, že jsme tam byli i uby­to­vá­ní a záro­veň jsme tam natá­če­li, tak se všech­no zjed­no­du­ši­lo a zrych­li­lo. A taky měli skvě­lý sní­da­ně. Ty mi chy­bí 😀

Pokud bys­te měl jed­no přá­ní, jako má hrdi­na ve fil­mu Přání k mání, co bys­te si přál? Ale jako ve fil­mu, svě­to­vý mír se nepo­čí­tá, musí to být osob­ní.

No je to těž­ké, tak snad asi hod­ně peněz. Těmi by se zby­tek přá­ní dal snad­no zaří­dit.