Český lev ocenil nejvíce sociální drama Kobry a Užovky z okraje společnosti a pohádku Sedmero krkavců.

 V praž­ském Rudolfinu se v sobo­tu 5. Března konal 23. roč­ník Českého lva, kte­rým pro­vá­ze­la mode­rá­tor­ka Lucie Výborná. Členové České fil­mo­vé a tele­viz­ní aka­de­mie vybí­ra­li ty nej­lep­ší tuzem­ská fil­mo­vé díla za rok 2015. Překvapivě nej­ví­ce oce­ně­ní zís­kal film Kobry a Užovky a hned za ním pohád­ka Sedmero Krkavců. Dvě roz­liš­ná téma­ta, kte­ré se odbor­né poro­tě líbi­li nej­ví­ce. Adept na letoš­ní­ho vítě­ze film Ztraceni v Mnichově s nej­vět­ším počtem  nomi­na­cí obdr­žel křiš­ťá­lo­vé­ho Lva dva­krát.

Film Kobry a Užovky reži­sé­ra Jana Prušinovského vyprá­vě­jí­cí o dvou odliš­ných sou­ro­zen­cích, kte­ré ale pojí i přes roz­díl­ný způ­sob živo­ta rodin­né pou­to zís­kal cel­kem šest oce­ně­ní. V roli pro­blé­mo­vé­ho zlo­dě­jíč­ka a nar­ko­ma­na se obje­vil Kryštof hádek spo­lu se svým bra­t­rem Matějem v roli spo­řá­da­něj­ší­ho bra­tr, kte­rý ale není spo­ko­je­ný se svým živo­tem. Ocenění zís­ka­li oba brat­ři, jak za hlav­ní muž­ský herec­ký výkon Matěj Hádek, tak i ten ved­lej­ší Kryštof Hádek. Lva si odne­sl také reži­sér Jan Prušinovský za režii a nej­lep­ší film roku, Lucie Žáčková za roli nešťast­ně vda­né Zúzy a kame­ra­man Petr Koblovský.

Klasická pohád­ka od Boženy Němcové Sedmero krkav­ců, kte­rou v nové podo­bě nato­či­la reži­sér­ka Alice Nellis a do hlav­ní posta­vy obsa­di­la Marthu Issovou, jenž v roli Bohdanky se roz­hod­la zachrá­nit své bra­t­ry z pro­kle­tí a při­vést je zpět k rodi­čům zís­kal cenu za pěk­né kos­tý­mi vytvo­ře­né Kateřinou Šteflovou, nej­lep­ší mas­ky vytvo­ře­né Jurajem  Steinerem a fil­mo­vou scé­no­gra­fii, Ondřeje Maška a Peter Čaneckého.

Alena Mihulová, hereč­ka zná­má z fil­mu Sestřičky, kde dospí­va­la po boku zku­še­né Jiřiny Jiráskové se po dlou­hé pře­stáv­ce vrá­ti­la do fil­mo­vé­ho svě­ta. Snímek Domácí péče sklí­zí úspěch a oce­ně­ní a neji­nak tomu bylo i ten­to­krát na vyhlá­še­ní Českých Lvů. Role obě­ta­vé pečo­va­tel­ky, kte­rá více než o sebe dbá o své paci­en­ty, teda aspoň do doby, kdy ji neče­ka­ná udá­lost změ­ní pří­stup k sobě samé  ve fil­mu Domácí péče, reži­sé­ra Slávka Horáka  jí při­nes­la cenu za hlav­ní žen­skou roli.

Zajímavě poja­tá kome­die Ztraceni v Mnichově, kde hlav­ní roli má upo­ví­da­ný deva­de­sá­ti­le­tý papou­šek Sir P, kte­rý opa­ku­je kdy­ko­liv a kde­ko­liv sta­rá poli­tic­ká pro­hlá­še­ní, čímž roz­ví­ří poli­tic­ké vody. Film byl oce­něn v Lednu fil­mo­vý­mi kri­ti­ky a také Český lev vyne­sl scé­náris­to­vi Petru Zelenkovi oce­ně­ní za nej­lep­ší scé­nář a střih kte­rý zís­kal Vladimír Barák.

Filmový debut s názvem Schmitke od mla­dé­ho reži­sé­ra Štěpána Altrichtera zís­kal za film o stár­nou­cím tech­ni­ko­vi, jenž byl vyslán šéfem do Čech na opra­vu elek­trár­ny zís­kal ceny dvě. Bohužel více než ori­gi­na­li­ta samot­né­ho pří­bě­hu zau­ja­la poro­tu hud­ba a zvuk ve film, ale i tak se mla­dič­ký reži­sér dostal svý­mi oce­ně­ný­mi do šir­ší­ho pově­do­mí a příš­tě to mož­ná vyjde.

Opři žeb­řík o nebe, oso­bi­té doku­men­ta­rist­ky Jany Ševčíkové kdy natá­če­la v zapad­lé obci na Slovensku poslá­ní míst­ní­ho fará­ře, jenž se obě­ta­vě sta­rá o lidi z okra­je spo­leč­nos­ti, pro­to­že jeho víra a život­ní filo­so­fie mu nedo­vo­lu­je nepo­mo­ci potřeb­ným, zís­ka­la Jana Ševčíková cenu za nej­lep­ší doku­ment.

Za pří­nos čes­ké kine­ma­to­gra­fii byl letos oce­něn pres­tiž­ní skle­ně­nou soš­kou kame­ra­man Stanislav Milota, kte­rý stál za kame­rou napří­klad při pohřbu upá­le­né­ho Jana Palacha, pří­jezd rus­kých vojsk a také natá­če­ním zná­mé­ho fil­mu Spalovač mrt­vol. Bohužel po dob­ře roz­je­té kari­é­ře nastal vel­ký pád a on coby sig­na­tář nemohl u fil­mu pra­co­vat. S kame­rou se roz­klou­čil posled­ním sním­kem Všichni se odvrá­ti­li, němec­ké­ho reži­sé­ra  Thomase Fantlema.Po revo­lu­ci byl vedou­cím kan­ce­lá­ře pre­zi­den­ta Václava Havla a čle­nem rady pro roz­hla­so­vé a tele­viz­ní vysí­lá­ní, ale také her­cem ve fil­mu Odcházení, doku­men­tu Paní Olga či Má Vlasta o své man­žel­ce Vlastě Chramostové.

Poprvé se letos posu­zo­va­la nová kate­go­rie a to tele­viz­ní tvor­ba, kdy tele­viz­ní pro­fe­si­o­ná­lo­vé zača­li spo­lu­pra­co­vat s fil­mo­vý­mi tvůr­ci, aby vzni­ka­li zají­ma­vé pro­jek­ty. Letos popr­vé Českého lvy tyto  fil­my Americké dopi­sy, reži­sé­ra Jaroslava Brabce, seri­ál Mamon od Vladimíra Michálka a doku­ment Filmová lázeň nato­če­ná Miroslavem Jankem.

Oceněný byl také inter­ne­to­vý seri­ál o poli­tic­ké sati­ře Kancelář Blaník – 3 část, za audi­o­vi­zu­ál­ní počin.

Mladý reži­sér Ondřej Hudečka, stu­dent FAMU, zís­kal cenu Magnézia za stu­dent­ský film Furiant a za oce­ně­ný sní­mek zís­kal 100 000 Kč.

Cenu od fil­mo­vých divá­ků zís­kal Michal Tisch za fil­mo­vý pla­kát k fil­mu Kobry a Užovky a jeho gra­fic­ké pro­ve­de­ní.

Mezi nomi­no­va­ný­mi, kte­ří neu­spě­li byli letos napří­klad tyto fil­my - Film Fotograf, reži­sér­ky Ireny Pavláskové jenž na začát­ku roku po svém uve­de­ní roz­ví­řil klid­né vody šoubyz­ny­su svým auten­tic­kým pří­bě­hem Jana Saudka o jeho vzta­zích se žena­mi, nezís­kal pře­kva­pi­vě oce­ně­ní žád­né. Neuspěl ani časosběr­ný doku­ment reži­sér­ky Heleny Třeštíkové, Mallory o nar­ko­man­ce, kte­ré se ze živo­ta na uli­ci doká­za­la vrá­tit do nor­mál­ní­ho živo­ta.