Cesta do Ameriky 2 - Některé filmy by neměly mít pokračování!

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Po mno­ha letech se musí vlád­ce Akeem (Eddie Murphy) vrá­tit zpět do Ameriky, pro­to­že zjiš­ťu­je, že tam po sobě zane­chal syna Lavella (Jermaine Fowler). Je tedy nača­se po tak dlou­hém odlou­če­ní začít budo­vat vztah se svým synem...

Původní Cesta do Ameriky je jed­nou z nej­ú­spěš­něj­ších a pře­de­vším nej­lep­ších kome­dií s Eddie Murphym v hlav­ní roli. Tehdejší setká­ní s fik­tiv­ní afric­kou zemí Zamunda a prin­cem Akeemem v podá­ní Murphyho, kte­rý se do Ameriky vydal najít pra­vou lás­ku i po letech vel­mi dob­ře fun­gu­je a jde zce­la jis­tě o kome­di­ál­ní kla­si­ku. A bylo cel­kem pře­kva­pi­vé, když se najed­nou v roce 2017 obje­vi­li zprá­vy o tom, že se chys­tá pokra­čo­vá­ní. Murphy se vrá­til a rov­nou si jako reži­sé­ra zla­na­řil Craiga Brewera, kte­rý již s Murphym před­tím nato­čil sluš­ný sní­mek Jmenuji se Dolemite. Po více než 30 letech se tak Murphy sku­teč­ně vra­cí v roli Akeema a divá­ci mají po více než 30 letech vidět krá­lov­ství Zamunda v novém svět­le. Stojí vlast­ně za to po letech tyhle dáv­no zavře­né dve­ře zno­va ote­ví­rat?

Cesta z Ameriky 2 má kli­ku v jed­né věci- vypa­dá cel­kem fil­mo­vě. Film měl totiž jít původ­ně do kin, jenomže COVID-19 vše tak tro­chu změ­nil a nako­nec sní­mek skon­čil na stre­a­mo­va­cí služ­bě Amazon Prime, při­čemž tato služ­ba film kou­pi­la za 125 mili­o­nů dola­rů (roz­po­čet byl při­tom ofi­ci­ál­ně 60 mili­o­nů dola­rů). Tahle inves­ti­ce dává do vel­ké míry urči­tě smysl- Murphy je cel­kem pořád vel­ké jmé­no (i přes­to, že doby své nej­vět­ší slá­vy má dáv­no za sebou) a jde o pokra­čo­vá­ní kome­di­ál­ní kla­si­ky. Jenomže pak také zále­ží na samot­ných kva­li­tách. A to už tak vese­lé není.

Cesta do Ameriky skon­či­la v roce 1988 v pod­sta­tě jako pohád­ka o šťast­ném kon­ci, kdy se po 30 letech tak musí při­jít s funkč­ní záplet­kou. Ryan Coogler kdy­si nabí­dl samot­né­mu Murphymu scé­nář, kde by si Michael B. Jordan zahrál Akeemova syna, kte­rý by se po vzo­ru své­ho otce vydal do Ameriky a chtěl by si tam najít lás­ku, při­čemž by tak Murphy nahra­dil úlo­hu Jamese Earla Jonese z původ­ní­ho fil­mu. Sám Murphy to ale teh­dy odmí­tl prá­vě pro­to, že mu Cooglerův námět na dvoj­ku při­šel jako pou­há kopír­ka původ­ní­ho fil­mu. Ve finál­ní dvoj­ce tak záplet­ka spo­čí­vá v tom, že Akeem sho­dou okol­nos­ti po 30 letech zjis­tí, že má syna. A zákon jas­ně sta­no­vu­je, že vlád­ce Zamundy musí být muž. Akeem se tak zno­vu vydá­vá do Ameriky, aby násled­ně vzal své­ho syna, odstě­ho­val ho do Zamundy a při­pra­vil ho na to stát se krá­lem. Takže ano, v Cestě do Ameriky 2 se do Ameriky ces­tu­je. Ale násled­ně se vel­ká část děje strá­ví v Zamundě. A něco mi říká, že i ta Cooglerova kopír­ka by ve finá­le byla lep­ší.

Scénář Cesty do Ameriky 2 je hlav­ní pro­blém. Především je v něm moc- Akeem se musí vyrov­nat s tím, že z něj nyní ofi­ci­ál­ně bude král, musí se vypo­řá­dat s dik­tá­tor­ským gene­rá­lem Izzim ze sou­sed­ní­ho krá­lov­ství a kte­rý by rád uza­vřel man­žel­ství mezi jeho synem a Akeemovou dce­rou, Akeemova dce­ra má ambi­ce stát se krá­lov­nou, což ale kvů­li pra­vi­dlům Zamundy nejde a do toho Akeem zjis­tí, že má 30-letého syna o kte­rém doteď nevě­děl a nyní musí v zájmu záchra­ny své země z toho­hle mla­dí­ka udě­lat vhod­né­ho nástup­ní­ka trů­nu. Scénář pra­cu­je s posta­va­mi z před­cho­zí­ho dílu, záro­veň před­sta­vu­je mno­ho postav nových a rád by to vlast­ně celé pro­dal přes nos­tal­gii, humor a to, že to vypa­dá ale­spoň tro­chu fil­mo­vě. Jenže všech­no má své ale.

Cesta z Ameriky 2 má stej­ný pro­blém jako vět­ši­na seque­lů, kte­ré vzni­ka­jí po mno­ha letech. Herci se zestár­lí vra­ce­jí do svých iko­nic­kých rolí, citu­jí sta­ré hláš­ky a hází odka­zy na původ­ní film. A je to straš­ně boles­ti­vý. Vrací se holič­ství, pod­nik McDowell a pře­de­vším kape­la Sexy bonbón­ky. A veš­ke­rý to odka­zo­vá­ní je tak kře­čo­vi­tý, že to pros­tě bolí. Když se v úvod­ních titul­kách hned vydá­me do Zamundy a vidí­me onen zná­mý palác, tro­š­ka té nos­tal­gie fun­gu­je...... 20 vte­řin. A pak to kon­čí. Pamatujete si jak byla Zamunda v původ­ním fil­mu cel­kem půso­bi­vou zemí? Je to pryč! James Earl Jones si ve věku 90 let zopa­ko­val roli krá­le Jaffeho a celou dobu jsem si říkal, že by to pro něj vlast­ně celé moh­lo fun­go­vat jako poten­ci­o­nál­ní sluš­ně roz­lou­če­ní s herec­kou kari­é­rou. A teď se jen mod­lím, aby James Earl Jones před svou smr­tí sti­hl ješ­tě něja­ký film nato­čit, pro­to­že tenhle herec­ký odchod by člo­věk nepřál niko­mu. Celá pasáž, kte­rou se Jones v rám­ci fil­mu roz­lou­čí je doslov­nou ago­nií, kde nic abso­lut­ně nedá­vá smy­sl a vše jen zby­teč­ně nata­hu­je pří­běh fil­mu, kte­rý už je tak pro­cpa­ný růz­ný­mi moti­vy. Je tu sice úsměv­né (i když tak tro­chu zby­teč­né?) cameo, od začát­ku je jas­né, že kos­týmy v tomhle fil­mu budou stát za to (jak jinak, za kos­týmy sto­jí Ruth E. Carter- drži­tel­ka Oscara za kos­týmy k Black Pantherovi) a Jones je nadá­le super, celý důvod toho, proč se tahle sek­ven­ce ode­hrá­vá a jakým způ­so­bem se ode­hrá­vá pros­tě udá­vá směr toho­hle fil­mu. Udává to, že bude plný bizar­ních roz­hod­nu­tí, jed­nič­ce bude ve vel­ké míře dělat ostu­du a že to snad fakt neza­chrá­ní ani Sexy bonbón­ky. A to už je pro­blém oprav­du zásad­ní!

Cesta do Ameriky 2 není vtip­ný film. Není! Herci před­vá­dí podiv­né kre­a­ce, kte­ré jsou mož­ná v hla­vách tvůr­ců vtip­né, jen­že poprav­dě vskut­ku nejsou. Osobně jsem se v rám­ci fil­mu uchech­tl jenom pár­krát a to bylo spí­še pro­to, že mi při­šlo vtip­né, jak se někdo o ten vtip sna­žil a ne to, že by byl ten vtip sám o sobě vylo­že­ně vtip­ný. Přitom si nemys­lím, že by na to tako­vý Eddie Murphy už oprav­du vůbec neměl, pro­to­že pár let nazpá­tek prá­vě ve zmí­ně­ném Jmenuji se Dolemite doká­zal, že na to furt má. Ale to by se dalo říct o všech her­cích, kte­ří v tom­to fil­mu hra­jí a jsem o nich pře­svěd­čen, že v sobě mají jis­tou for­mu talen­tu. Nejvíc to pře­de­vším odná­ší chudák Wesley Snipes, při­čemž mám pocit, že samot­ný Wesley Snipes by šílel z před­sta­vy, co přes­ně bude před­vá­dět v roce 2021. Zrovna od něj jsem čekal něco tro­chu jiné­ho.

Vypadá to tedy ale­spoň fil­mo­vě? Jak se to vez­me. Je na tom urči­tě vidět doce­la vyso­ký roz­po­čet a pře­de­vším zmí­ně­né kos­týmy Carter fakt sto­jí za to, Brewer si typic­ky umí ohlí­dat vizu­ál­ní strán­ku a i přes­to, že se nevrá­ti­la legen­da fil­mo­vých masek Rick Baker, kte­rý stál za výbor­ným namas­ko­vá­ním dvo­ji­ce Eddie Murphy a Arsenio Hall v prv­ním díle, jeho nástup­ci udě­la­li cel­kem sluš­nou prá­ci a Murphy i Hall tak díky tomu opět mohou ve fil­mu oba řádit hned čty­ři­krát. Jenže pak je tu napří­klad ta hnus­ná digi­tál­ní sava­na na nej­víc nepři­ro­ze­ném zele­ném poza­dí za posled­ní dobu. A hnus­ný digi­tál­ní lev. A mizer­ný střih v akč­ních sek­ven­cích. A spous­tu dal­ších věcí.

Pamatujete si napří­klad na tu výteč­nou taneč­ní scé­nu v původ­ní Cestě do Ameriky? Tady jsou taneč­ní scé­ny také. Háček je ovšem v tom, že v době, kdy John Landis točil prv­ní Cestu do Ameriky, měl již zku­še­nost napří­klad s natá­če­ním kli­pu Thriller pro Michaela Jacksona a tudíž i pro­to je ta taneč­ní sek­ven­ce tolik super. Brewer oči­vid­ně tako­vé zku­še­nos­ti nemá a ty taneč­ní scé­ny jsou jako pěst na oko. A pře­de­vším je jich na můj vkus pří­liš., pře­de­vším i pro­to, že zdr­žu­jí děj. Tedy jaký­si ten pokus o děj.

Eddie Murphy chví­le­mi sku­teč­ně doká­že před­vést, že na to pořád má, Arsenia Halla jsem rád po něko­li­ka letech zase někde viděl, Jermaine Fowler mě jako Akeemův syn při­šel cel­kem fajn a cel­ko­vě je ten cas­ting v zása­dě fajn, tedy s výjim­kou Wesleyho Snipese a lehce pře­hrá­va­jí­cí KiKi Layne.

Cesta do Ameriky 2 není jen zby­teč­ným seque­lem. Je uráž­li­vým seque­lem. Dá se na něm sice oce­nit, že se vydá­vá vlast­ní ces­tou, zrov­na tahle ces­ta ale není úpl­ně ide­ál­ní. Má to mno­ho sla­bých míst, není to vtip­né a ta nos­tal­gie hned od začát­ku vůbec nefun­gu­je. Není to vylo­že­ný peklo, kte­rý by člo­vě­ka nuti­lo si vypích­nout oči, člo­vě­ka to ale pře­ce jen zabo­lí a mě osob­ně ten film pros­tě a jed­no­du­še sral. Návrat do Zamundy v téhle podo­bě pros­tě bolí a před­sta­va, že nějak tahle by dopa­dl plá­no­va­ný Policajt z Beverly Hills IV je vylo­že­ně depri­mu­jí­cí......

Trailer:

Verdikt: 2 z 5

Photo © Amazon Prime Video

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře