Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...Film filmového režiséra hraných filmů George Méliése patří k základům filmové historie. Poprvé se v kinech objevuje celá barevná verze zrestaurované kopie, která byla doplněna o zvuky, ruchy i hudbu. Cesta na měsíc se promítá spolu s dokumentárním filmem Neobyčejná cesta.
Z dnešního pohledu je příběh krátkého hranného filmu Cesta na Měsíc velice jednoduchý. Několik členů vědecké společnosti se na jednom ze svých vědeckých setkání rozhodne letět na Měsíc. Postaví si raketu a nechají se vystřelit do vesmíru. Na startu se s kosmickými cestovateli loučí nadšené dívky připomínající barové tanečnice. Vesmírné cestovatele pozoruje usměvavý Měsíc a veselé tváře hvězdiček. Po přistání na Měsíci poznávají cestovatelé různé zajímavosti i Měsíčňany s jejich králem. Mise na tajemnou planetu musí být ale po neshodách s králem urychleně ukončena a vesmírní cestovatelé úspěšně přežijí přistání na moři spolu s jedním z Měsíčňanů. Na Zemi čeká všechny cestovatele jásající dav a nadšená děvčata.
Jednou z inspirací námětu filmu byla pro Méliése kniha Ze země na Měsíc od Julese Verna. Byl docela odvážný nápad, protože vyžadoval vytvoření iluze měsíční krajiny a technické ztvárnění startu a přistání rakety. Méliés dokázal vytvořil svérázné dílko, které má svou poetiku a na svou dobu výbornou technickou úroveň a originální nápady. Film upoutá svou naivní představou o kosmickém letu a okouzlí svým divadelním ztvárněním. Ve filmu hraje několik herců a mezi nimi je i sám Georges Méliés. Skupina tanečnic z Méliésova divadla si ve filmu zahraje hned několikrát. Nejdříve se loučí na startu rakety, pak spolu s Měsícem jsou usměvavé tváře hvězdiček a na konci filmu jásají při návratu z cesty.
Film Cesta na měsíc je spojen s projekcí dokumentárního filmu režisérů Sergeho Bromberga a Erika Langa s názvem Neobyčejná cesta. Ve filmu je zachycen složitý proces, kterým se zrestauroval film Cesta na Měsíc a vytvořila se barevná verze s hudebním doprovodem.
Film nejdříve připomene společenské změny a technickou úroveň doby, ve které Méliés své filmy vytvářel. Další část je věnována Méliésovi a jeho tvorbě filmů. Méliés pro natáčení filmů postavil vlastní ateliér a pro každý film si vše připravoval. Využíval divadelní kulisy, triky i detailní záběry kamerou. Každý jeho film měl příběh, který se připravoval po jednotlivých záběrech. Méliés byl autorem, divadelním technikem, hercem, malířem i kameramanem a režisérem. Jeho nadšení pro filmování muselo být ohromné. V dokumentárním filmu je uvedeno i několik dalších ukázek z filmů, které se podařilo zachovat.
Méliés natočil stovky filmů, ale jeho životní osud neodrážel jen jeho úspěchy. Filmy kopírovala konkurence a finanční problémy nedšeného tvůrce ničily. V roce 1913 natáčení ukončil, na film zanevřel a po první světové válce musel prodat svůj majetek. Na 500 negativů spálil a začal prodávat ve stánku na Montparnassu hračky. Až v roce 1929 mu byla uspořádána benefice. V té době se nalezlo jen osm jeho filmů.
Tvůrci dokumentu Neobyčejná cesta se snažili ukázat, jak je těžké nalézt zbytky prvních filmových pokusů a jak obtížná práce je s jejich restaurováním. Dokumentární film Neobyčejná cesta je zpracován s ohledem na širokou diváckou veřejnost a snaží se zachytit práci filmových tvůrců, jejich nadšení pro zajímavou práci a obdiv k průkopníkům filmového průmyslu. Informace o komplikované technice restaurování filmu neodrazují diváka složitou technickou terminologií a jsou doplněny o konkrétní ukázky z jednotlivých fází postupného vytváření nové kopie filmu. Divák se dozví i důvody, jak a proč byla vytvořena barevná kopie filmu, i proč byl zvolen hudební doprovod.
Filmy Cesta na Měsíc i Neobyčejná cesta jednoznačně doporučuji.
(4,91 z 5)