Noční můra v Elm Street

Noční můra v Elm Street je americký nadpřirozený slasher z roku 1984, který napsal a režíroval Wes Craven a produkoval Robert Shaye. Jedná se o první díl série A Nightmare on Elm Street a hrají v něm Heather Langenkamp, John Saxon, Ronee Blakley, Robert Englund jako Freddy Krueger a Johnny Depp ve svém filmovém debutu. Zápletka filmu se týká skupiny teenagerů, kteří se stanou terčem Kruegera, nemrtvého bývalého vraha dětí, který dokáže vraždit lidi prostřednictvím jejich snů, jako odplatu za své rodiče, kteří ho upálili zaživa.

Craven natočil Noční můru v Elm Street s odhadovaným rozpočtem 1,1 milionu dolarů. Film byl uveden do kin 9. listopadu 1984 a celosvětově vydělal 57 milionů dolarů. Film se po svém uvedení dočkal uznání kritiky a od té doby je považován za jeden z nejlepších hororů všech dob. Film dal vzniknout franšíze sestávající ze šesti pokračování, televizního seriálu, crossoveru s Pátkem třináctého, různých dalších merchandise a stejnojmenného remaku. Vedle filmů Kaskadéři, Polyester a Sám ve tmě se jednalo o jeden z prvních filmů produkovaných společností New Line Cinema, která do té doby filmy převážně distribuovala, což vedlo k tomu, že se společnost stala úspěšným miniaturním filmovým studiem a vysloužila si přezdívku „Dům, který Freddy postavil“.

Film se zasloužil o využití mnoha tropů, které se objevily v nízkorozpočtových hororech 70. a 80. let, jejichž původcem byl Halloween (1978) v režii Johna Carpentera. Film obsahuje moralitu, v níž jsou zabíjeni sexuálně promiskuitní teenageři. Kritici a filmoví historici uvádějí, že premisou filmu je boj o vymezení rozdílu mezi sny a realitou, který se projevuje v životech a snech dospívajících ve filmu. Pozdější kritici chválí schopnost filmu překračovat „hranice mezi imaginárním a reálným“ a pohrávat si s diváckým vnímáním. Po filmu následoval snímek Noční můra v Elm Street 2: Freddyho pomsta (1985).

V roce 2021 byla Noční můra v Elm Street vybrána Kongresovou knihovnou Spojených států amerických k uchování v Národním filmovém registru jako „kulturně, historicky nebo esteticky významná“.

Zápletka

Dospívající Tina Grayová se probudí z děsivé noční můry, v níž ji v kotelně napadne znetvořený muž v rukavici s ostřím. Její matka ji upozorní na čtyři záhadné řezné rány na noční košili. Následujícího rána ji utěšují Tinina nejlepší kamarádka Nancy Thompsonová a Nancyin přítel Glen Lantz, kteří jí prozradí, že každý z nich měl předchozí noc také noční můru. Když Tinina matka odjede z města, zůstanou oba u Tiny doma, kde se Nancy také přizná, že měla noční můru o znetvořeném muži. Jejich přespání přeruší Tinin přítel Rod Lane. Když Tina usne, zdá se jí o znetvořeném muži, který ji pronásleduje. Roda probudí Tinino mlácení a vidí, jak ji vleče a smrtelně řeže neviditelná síla, což ho donutí utéct, zatímco Nancy a Glen se probudí a najdou Tinu zakrvácenou a mrtvou.

Druhý den Nancyin otec policista Don Thompson Roda zatkne, přestože se hájí nevinou. Ve škole Nancy usne ve třídě a zdá se jí, že ji muž pronásleduje do kotelny, kde je zahnána do kouta. Poté si úmyslně popálí ruku o trubku. Popálenina ji ve třídě probudí a ona si všimne popáleniny na ruce. Nancy navštíví Roda na policejní stanici, kde jí popíše Tininu smrt spolu s vlastními nedávnými nočními můrami o stejném muži, který ji pronásleduje ve snech, což Nancy vede k domněnce, že muž zabil Tinu.

Doma Nancy usne ve vaně a muž ji málem utopí. Nancy se pak spoléhá na kofein, aby zůstala vzhůru, a pozve Glena, aby ji ve spánku hlídal. Ve snu Nancy vidí, jak se muž chystá zabít Roda v cele, ale pak obrátí svou pozornost k ní. Nancy uteče a probudí se, až když jí zazvoní budík. Muž Roda zabije tak, že mu kolem krku omotá prostěradlo a zinscenuje to jako sebevraždu oběšením. Na Rodově pohřbu se Nancyini rodiče začnou bát, když jim popisuje své sny. Její matka Marge ji vezme na kliniku pro poruchy spánku, kde Nancy ve snu popadne mužovu fedoru s nápisem „Fred Krueger“ a vytáhne ji do reálného světa.

Po zabarikádování domu jí Marge vysvětlí, že Krueger byl šílený vrah dětí, který zabil dvacet dětí, ale byl propuštěn na základě formalit, a pak ho zaživa upálili rodiče obětí, kteří žili v jejich ulici a hledali mstivou spravedlnost. Nancy si uvědomí, že Krueger, nyní pomstychtivý duch, zabíjí ji a její přátele z pomsty a proto, aby ukojil své psychopatické potřeby.

Nancy se snaží zavolat Glenovi, aby ho varovala, ale jeho otec jí brání s ním mluvit. Glen usne a Krueger ho zabije. Nyní je Nancy sama, uspí Marge a požádá Dona, který přes ulici vyšetřuje Glenovu smrt, aby se do 20 minut vloupal do domu. Nancy nastraží kolem domu nástražné výbušné systémy a chytí Kruegera ze snu do skutečného světa. Nástrahy ovlivní Kruegera natolik, že ho Nancy může zapálit a zavřít ve sklepě. Nancy spěchá ke dveřím pro pomoc.

Přijede policie a zjistí, že Krueger ze sklepa utekl. Nancy a Don jdou nahoru a najdou hořícího Kruegera, jak dusí Marge v její ložnici. Poté, co Don uhasí oheň, Krueger a Marge zmizí v posteli. Když Don opustí pokoj, Krueger se zvedne z postele za Nancy. Ta si uvědomí, že Kruegera pohání strach jeho obětí, a klidně se k němu otočí zády. Krueger se vypaří, když se na ni pokusí vrhnout.

Nancy vyjde ven do jasného a mlhavého rána, kde jsou všichni její přátelé i matka stále naživu. Nancy nasedne do Glenova kabrioletu, aby odjela do školy, když vtom se zeleno-červeně pruhovaná střecha náhle spustí a zablokuje je, zatímco auto nekontrolovaně jede ulicí. Tři dívky v bílých šatech hrající si na švihadle jsou slyšet, jak si prozpěvují Kruegerovu říkanku, když Krueger chytí Marge přes okno předních dveří.

Obsazení

Obsazení filmu Noční můra v Elm Street zahrnovalo štáb hereckých veteránů, jako jsou Robert Englund a John Saxon, a několik mladých začínajících herců, jako jsou Johnny Depp a Heather Langenkampová.

•  Heather Langenkamp jako Nancy Thompsonová
•  Robert Englund jako Fred „Freddy“ Krueger
•  Johnny Depp jako Glen Lantz
•  Ronee Blakley jako Marge Thompsonová
•  John Saxon jako poručík Donald „Don“ Thompson
•  Amanda Wyss jako Christina „Tina“ Gray
•  Nick Corri jako Rod Lane
•  Leslie Hoffman jako strážce haly
•  Joseph Whipp jako seržant Parker
•  Charles Fleischer jako Dr. King
•  Lin Shaye jako učitelka
•  Mimi Craven jako zdravotní sestra
•  Jack Shea jako ministr
•  Ed Call jako pan Lantz
•  Sandy Lipton jako paní Lantzová
•  David Andrews jako předák
•  Jeff Levine jako Koroner
•  Donna Woodrum jako paní Grayová
•  Paul Grenier jako přítel paní Grayové
•  Ash Adams a Don Hannah jako surfaři
•  Shashawnee Hall, Brian Reise a Carol Pritikin jako policisté
•  Kathi Gibbs, John Richard Peterson, Chris Tashima a Antonia Yannouli jako děti (bez titulků)

Robert Shaye má dvě role bez nároku na honorář jako hlasatel místních televizních zpráv a rozhlasové stanice KRGR.

Maskér David B. Miller navrhl Kruegerovu znetvořenou tvář podle fotografií popálených, které získal od lékařského centra UCLA.

Produkce

Vývoj

Noční můra v Elm Street obsahuje mnoho biografických prvků z dětství režiséra Wese Cravena. Film byl inspirován několika novinovými články otištěnými v Los Angeles Times v 70. letech 20. století o hmongských uprchlících, kteří po útěku do Spojených států kvůli válce a genocidě v Laosu, Kambodži a Vietnamu trpěli znepokojivými nočními můrami a odmítali spát. Někteří z nich brzy poté ve spánku zemřeli. Lékařské úřady tento jev nazvaly syndrom asijské smrti. Stav postihl muže ve věku od 19 do 57 let a předpokládalo se, že jde o syndrom náhlého nevysvětlitelného úmrtí nebo Brugadův syndrom, případně obojí. Craven prohlásil: „Byla to série článků v LA Times; tři malé články o mužích z jihovýchodní Asie, kteří pocházeli z přistěhovaleckých rodin a zemřeli uprostřed nočních můr – a noviny je nikdy nespojily, nikdy neřekly: ‚Hej, měli jsme tu další takový příběh.“ Příběh pro Cravena zpečetila popová píseň „Dream Weaver“ od Garyho Wrighta ze sedmdesátých let, která mu poskytla nejen umělecké prostředí, z něhož mohl vyskočit, ale i syntezátorový riff pro filmový soundtrack. Craven také uvedl, že inspiraci pro film čerpal z východních náboženství.

Jiné zdroje připisují inspiraci filmu studentskému filmovému projektu z roku 1968, který natočili Cravenovi studenti na Clarksonově univerzitě. Studentský film parodoval soudobé horory a natáčel se na Elm Street v Potsdamu ve státě New York.

Záporák filmu, Freddy Krueger, pochází z Cravenova raného života. Jednou v noci mladý Craven spatřil staršího muže, jak se prochází po chodníku za oknem jeho domu. Muž se zastavil, podíval se na překvapeného Cravena a odešel. To posloužilo jako inspirace pro Kruegera. Původně měl být Fred Krueger pedofil, ale Craven ho nakonec charakterizoval jako dětského vraha, aby se vyhnul obvinění, že zneužívá vlnu vysoce medializovaných případů obtěžování dětí, ke kterým došlo v Kalifornii v době natáčení filmu. O Freddyho povaze Craven prohlásil, že „v jistém smyslu Freddy představuje to nejhorší z rodičovství a dospělosti – špinavého starce, protivného otce a dospělého, který chce děti raději nechat zemřít, než aby jim pomáhal prospívat. Je to strašák a nejhorší strach dětí – dospělý, který je chce dostat. Je to velmi prvoplánová postava, něco jako Kronos požírající své děti – ta zlá, zvrácená, perverzní postava otce, který je chce zničit a je schopen je dostat v jejich nejzranitelnějším okamžiku, tedy když spí!“.

Podle Cravenova vyprávění ho ke jménu Freddy Krueger přivedly vlastní zážitky z dospívání; ve škole ho šikanovalo dítě jménem Fred Krueger. Stejně se Craven zachoval i ve svém filmu Poslední dům nalevo (1972), kde padouchovo jméno zkrátil na Krug. Craven se rozhodl udělat Kruegerův svetr červený a zelený poté, co si přečetl článek v časopise Scientific American z roku 1982, podle něhož jsou tyto dvě barvy pro lidskou sítnici nejspornější.

Craven se snažil, aby se Krueger lišil od ostatních hororových padouchů té doby. „Spousta vrahů nosila masky: Leatherface, Michael Myers, Jason,“ vzpomínal v roce 2014. „Chtěl jsem, aby můj padouch měl masku, ale dokázal mluvit, posmívat se a vyhrožovat. Tak jsem přemýšlel o tom, že bude popálený a zjizvený.“ Měl také pocit, že by vrah měl používat něco jiného než nůž, protože ten je příliš běžný. „Tak mě napadlo: ‚Co takhle rukavice se steakovými noži? Ten nápad jsem dal našemu člověku, který se stará o speciální efekty, Jimu Doylovi.“ Nakonec vznikly dva modely rukavic: rukavice pro hrdiny, která se používala jen tehdy, když bylo třeba něco říznout, a rukavice pro kaskadéry, u níž byla menší pravděpodobnost, že způsobí zranění. Nějakou dobu Craven zvažoval jako zbraň pro vraha srp, ale zhruba ve třetím nebo čtvrtém návrhu scénáře se jeho konečnou volbou stala ikonická rukavice.

Psaní

Wes Craven začal psát scénář k Noční můře v Elm Street kolem roku 1981, poté, co dokončil produkci filmu Swamp Thing (1982). Předložil ho několika studiím, ale každé z nich ho z různých důvodů odmítlo. První studio, které projevilo zájem, bylo Walt Disney Productions, ačkoli chtělo, aby Craven zmírnil obsah, aby byl film vhodný pro děti a mládež jako rodinný film PG-13; Craven však odmítl. Dalším studiem, kterému Craven nabídl svůj projekt, bylo Paramount Pictures, které ho však odmítlo kvůli podobnosti s filmem Útěk ze sna (1984). Universal Studios také odmítlo; Craven, který byl v tomto období v zoufalé osobní a finanční situaci, si později na zeď své kanceláře zarámoval odmítavý dopis společnosti, v jehož výtisku ze 14. prosince 1982 stojí: „…: „Prověřili jsme vámi předložený scénář Noční můra v Elm Street. Bohužel se scénář u nás nesetkal s dostatečně nadšenou odezvou, abychom jej mohli v tuto chvíli posunout dál. Nicméně až budete mít hotový výtisk, ozvěte se nám a my jej rádi promítneme pro případné převzetí negativu.“

Nakonec s produkcí filmu souhlasila začínající a nezávislá korporace New Line Cinema, která do té doby pouze distribuovala filmy. Během natáčení však New Line padla distribuční smlouva na film a dva týdny nebyla schopna zaplatit hercům a štábu. Přestože New Line pokračovala v natáčení větších a ziskovějších filmů, Noční můra v Elm Street byla jejím prvním komerčním úspěchem a studio je často označováno jako „Dům, který Freddy postavil“.

Společnost New Line Cinema neměla na výrobu sama finanční prostředky, a tak se musela obrátit na externí finančníky. Našli dva investory v Anglii, kteří se na potřebných prostředcích podíleli každý 40 %, respektive 30 %; jeden z producentů filmu Texaský masakr motorovou pilou přispěl 10 % a distributor domácího videa Media Home Entertainment přispěl 20 % původního rozpočtu. Čtyři týdny před začátkem produkce anglický investor, který přispěl 40 %, odstoupil, ale společnost Media Home Entertainment přidala dalších 40 % do rozpočtu. Mezi sponzory byly také společnosti Heron Communications a Smart Egg Pictures. Podle producenta Roberta Shayeho všichni původní investoři z filmu v průběhu předprodukce v určitém okamžiku vycouvali. Původní rozpočet činil 700 000 dolarů. „Nakonec to bylo 1,1 milionu dolarů… polovinu financí poskytl jeden Jugoslávec, který měl přítelkyni a chtěl hrát ve filmu.“

Obsazení

Freddy

„Prohlédl jsem si stovky chlapů a spoustu starých mužů. Chtěl jsem někoho, kdo je hodně mrštný. Z natáčení filmů jako The Hills Have Eyes jsem se naučil, že se nevyplácí velikost padoucha, ale zlo, které je schopen herecky přenést. Chtěl jsem někoho, kdo je spíše hercem než kaskadérem, někoho, kdo dokáže zprostředkovat pocit zla a kdo je velmi nadšený z toho, jak se dostat do zlého stavu. Musíte být opravdu zlý a zlomyslný a spousta herců se tam prostě nechce dostat; nemají v tom srdce. Musíte najít někoho, komu taková představa vyhovuje a neohrožuje ho; ví, že to není on, ale dokáže tam jít. Robert Englund to splnil poté, co jsme ho našli poměrně pozdě při castingu. Potěšilo ho, že hrál nebetyčné klaďase a těšil se, že si zahraje někoho staršího a zlého.“

– Wes Craven o obsazení Roberta Englunda

Do role Freddyho byl původně obsazen herec David Warner. Byly provedeny maskérské zkoušky, ale musel od toho upustit kvůli konfliktům s rozvrhem. Nahradit ho bylo zpočátku obtížné. Mezi těmi, s nimiž Wes Craven o roli Freddyho hovořil, byl i Kane Hodder, který se později proslavil především rolí další ikony slasherů Jasona Voorheese. Podle Hoddera: „Měl jsem schůzku s Wesem Cravenem ohledně role postavy, kterou vyvíjel a která se jmenovala Freddy Krueger. V té době si Wes nebyl jistý, jakého člověka do role Freddyho chce, takže jsem měl stejnou šanci jako kdokoli jiný. Původně uvažoval o velkém chlapovi pro tuto roli a také o někom, kdo má skutečné jizvy po popáleninách. Ale samozřejmě změnil celý svůj směr uvažování a vybral Roberta Englunda, který je menší. Rád bych tu roli hrál, ale myslím, že Wes se rozhodl správně.“ Hodder by si nakonec svým způsobem zahrál Freddyho, a to jako ruka, která v epilogu filmu Jason Goes to Hell uchopí Jasonovu masku: (1993). Wes Craven to vysvětluje takto:

„Nemohl jsem najít herce, který by zahrál Freddyho Kruegera s takovým smyslem pro divokost, jaký jsem hledal,“ vzpomínal Craven při příležitosti 30. výročí vzniku filmu. „Všichni byli příliš klidní, příliš soucitní k dětem. Pak se na konkurz přihlásil Robert Englund. Nebyl [tak] vysoký, jak jsem doufal, a na obličeji měl dětský tuk, ale zapůsobil na mě svou ochotou jít do temných míst své mysli. Robert Freddymu rozuměl.“

Englund uvedl, že Craven původně skutečně hledal „velkého, obřího muže“, ale castingová režisérka Annette Bensonová přemluvila Cravena, aby se s ním o roli sešel poté, co se Englund předtím zúčastnil konkurzu do filmu National Lampoon’s Class Reunion (1982). Než ho tehdejší Englundův agent Joe Rice poslal do castingové kanceláře, doporučil Riceův přítel Rhet Topham Englundovi, aby se choval „krysí“, „lasičkovsky“, a dodal: „Když čteme v novinách o násilnících a obtěžovatelích, nejsou to velcí, zavalití muži, ale lasičky. Myslel jsem, že by tam měl jít a hrát to tak. A ono to fungovalo!“. Englund si cestou na konkurz ztmavil spodní víčka cigaretovým popelem a ulízl si vlasy dozadu. „Vypadal jsem divně. Seděl jsem tam a poslouchal, jak Wes mluví. Byl vysoký, elegantní a erudovaný. Trochu jsem zapózoval, jako Klaus Kinski, a tím konkurz skončil,“ řekl později. Roli vzal, protože to byl jediný projekt, který se mu hodil do rozvrhu během přestávky mezi minisérií a seriálem V.

Nancy

Craven řekl, že pro roli Nancy chtěl někoho velmi nehollywoodského, a věřil, že Langenkampová tuto kvalitu splňuje. Langenkampová, která se objevila v několika reklamách a televizním filmu, si vzala volno od studia na Stanfordu, aby mohla pokračovat v herectví. Nakonec získala roli Nancy Thompsonové po otevřeném konkurzu, v němž porazila více než 200 hereček. Langenkampová byla Anette Bensonové již známá, protože se již dříve zúčastnila konkurzu do filmů Noc komety a Poslední hvězdná pěchota a v obou případech prohrála s Catherine Mary Stewartovou. Demi Mooreová, Courteney Coxová, Tracey Goldová a Jennifer Greyová se údajně zúčastnily konkurzu na Noční můru v Elm Street, ale Bensonová definitivně vyloučila Mooreovou a Coxovou, zatímco u Goldové a Greyové si nebyla jistá. Langenkampová se vrátila jako Nancy ve filmu Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci se sny (1987) a hrála také fiktivní verzi sebe sama ve filmu Wese Cravena Nová noční můra (1994).

Pro postavy Tiny a Nancy se nekonaly žádné oddělené konkurzy; všechny herečky, které se ucházely o jednu ze dvou ženských rolí, četly pro roli Nancy a po případném opětovném zavolání byly smíchány s dalšími herečkami a snažily se najít dvojici, mezi níž by fungovala chemie. Amanda Wyssová byla mezi těmi, které byly po zpětném volání přeobsazeny do role Tiny. Wes Craven se po smíchání Wyssové a Langenkampové okamžitě rozhodl, že právě tuto dvojici chce. Craven pak tuto dvojici smíchal s uchazeči o mužské role teenagerů a snažil se najít herce, kteří by měli chemii s Wyssovou a/nebo Langenkampovou.

Glen

Johnny Depp byl další neznámou osobou, když byl obsazen, původně doprovázel svého přítele (Jackie Earle Haleyho, který pak hrál Freddyho v remaku z roku 2010) na konkurz. Podle Deppa byla role Glena původně napsána jako „velký, blonďatý, plážový, fotbalový chlapík“, což mělo daleko k jeho vlastnímu vzhledu, ale dcery Wese Cravena si vybraly Deppovu fotku hlavy z natáčení, kterou jim ukázal. Depp sám sobě přitakal v epizodní roli ve filmu Freddyho mrtvý: Poslední noční můra jako muž v televizi a později v úvodu filmu Freddy vs. Jason v ukázkách z dřívějších filmů. Do role byl zvažován Charlie Sheen, ale údajně chtěl příliš mnoho peněz. Anette Bensonová uvádí, že Sheenovi roli skutečně nabídli, ale on ji odmítl kvůli tomu, že jeho agent požadoval pro Sheena dvojnásobek týdenního platu, tedy 1 142 dolarů, na což podle společnosti New Line Cinema neměl rozpočet. Sám Sheen se ohrazuje proti názoru, že roli odmítl kvůli penězům, a říká:

Neodmítl jsem cenu, protože jsem se stal chamtivým až po letech. To přišlo až mnohem později. Prostě jsem to nepochopil a nikdy jsem se v interpretaci scénáře nespletl víc…. Prostě jsem to úplně nepochopil, ale přesto jsem se s Wesem sešel. A když jsem se s ním setkal, řekl jsem mu: „Podívej, při vší úctě a jako fanoušek tvého talentu si prostě nedokážu představit tohohle chlápka v legrační čepici se zkaženým obličejem, v pruhovaném svetru a se spoustou klapajících prstů. Prostě si nedokážu představit, že by se to chytlo.“

Mark Patton, který byl později obsazen do role Jesseho Walshe v pokračování, se zúčastnil konkurzu na roli Glena Lantze a prohlásil, že než Depp roli získal, proběhla selekce uchazečů na něj a Johnnyho Deppa. V průběhu let byli zmiňováni i další herci jako John Cusack, Brad Pitt, Kiefer Sutherland, Nicolas Cage a C. Thomas Howell, ale Anette Bensonová si nedokázala definitivně vybavit, že by tito herci byli mezi účastníky konkurzu. Ačkoli Cage pravděpodobně nebyl na konkurzu do filmu Noční můra v Elm Street, ve skutečnosti se podílel na seznámení Johnnyho Deppa s herectvím, a to prostřednictvím Cageova vlastního agenta, který s ním Bensonovou seznámil, což vedlo ke konkurzu do filmu.

Natáčení

Hlavní natáčení začalo 11. června 1984 a trvalo celkem 32 dní v Los Angeles a jeho okolí v Kalifornii. Střední škola, kterou hlavní hrdinové navštěvují, se natáčela na John Marshall High School, kde se natáčela i řada dalších produkcí, například Pomáda nebo Pretty in Pink. Fiktivní adresa Nancyina domu ve filmu je 1428 Elm Street; ve skutečnosti je tento dům soukromým domem nacházejícím se v Los Angeles na 1428 North Genesee Avenue. Rodinný dům Lantzových se nacházel na adrese 1419 North Genesee Avenue na druhé straně silnice. Scény z kotelny a interiér policejní stanice byly natáčeny v budově věznice Lincoln Heights (od roku 1965 uzavřena), zatímco exteriér použitý pro policejní stanici byl v Cahuenga Branch Library. Rodův pohřeb se natáčel na hřbitově Evergreen Cemetery. Pro Katjin institut pro studium poruch spánku, který navštěvují Marge a Nancy, byla použita budova Americké židovské univerzity na Mulholland Drive 15600.

Během natáčení bylo při výrobě speciálních efektů použito přes 500 litrů falešné krve. Pro sekvenci s gejzírem krve filmaři použili stejnou kulisu otáčivé místnosti, která byla použita pro Tininu smrt. Při natáčení scén byli kameraman a samotný Craven usazeni na pevných sedadlech převzatých z automobilu Datsun B-210, zatímco se kulisy otáčely. Filmový štáb kulisy obrátil a připevnil kameru tak, aby to vypadalo, že je místnost obrácená pravou stranou vzhůru, a pak do ní nalil červenou vodu. Použili obarvenou vodu, protože krev ze speciálních efektů neměla ten správný vzhled pro gejzír. Během natáčení této scény se červená voda vylila nečekaným způsobem a způsobila, že se otáčející se místnost roztočila. Velká část vody se vylila z okna ložnice a zakryla Cravena a Langenkampovou. Zemská gravitace byla využita i při natáčení dalšího záběru pro televizní verzi, v němž z vyhloubené postele vystřelí kostra a rozbije se o „strop“.

Na Freddyho kotelně bylo odvedeno více práce, než se dostalo do filmu; filmový štáb postavil pro Freddyho celé místo na spaní, čímž ukázal, že je to docela tulák, vyděděnec a vyvrženec společnosti, který žije a spí tam, kde pracuje, a obklopuje se nahými panenkami Barbie a dalšími věcmi jako ukázkou svých fantazií a úchylek. Na tomto místě si měl ukovat rukavici a unášet a vraždit své oběti.

Scéna, kdy je Nancy napadena Kruegerem ve vaně, byla realizována pomocí speciální vany bez dna. Vana byla umístěna do koupelnové sestavy, která byla postavena nad bazénem. Během podvodní sekvence byla Heather Langenkamp nahrazena kaskadérkou. Tající schody v Nancyině snu byly nápadem Roberta Shaye na základě jeho vlastních nočních můr; byly vytvořeny pomocí směsi na palačinky. Tvůrce speciálních efektů ve filmu Jim Doyle ztvárnil Freddyho ve scéně, kdy jeho obličej a ruce, které se protáhnou skrz zeď a natahují se po Nancy, když se jí zdá; zeď Doyle postavil ze spandexu.

Ve scéně, kdy Freddy prochází skrz vězeňské mříže a ohrožuje Roda, jak ho vidí Nancy, Wes Craven vysvětluje, že „jsme provedli triangulaci kamery, takže jsme přesně věděli její výšku od podlahy a úhel směrem k místu, kudy vrah projde“, a pak „jsme kameru opět postavili do přesné výšky a provedli herce tímto prostorem. Pak se tyto dva obrazy spojily a rotoskopista prošel a zmatnil mříže tak, aby to vypadalo, že procházejí přímo jeho tělem.“ Jsu Garcia, který byl obsazen do role Roda a uveden jako Nick Corri, říká, že produkce pro něj byla náročná. Deprese způsobené nedávným bezdomovectvím řešil šňupáním heroinu v koupelně mezi záběry. V roce 2014 prozradil, že během scény s Langenkampovou ve vězeňské cele byl sjetý heroinem. „Měl slzící oči a nesoustředil se,“ řekla Langenkampová. „Říkal jsem si: ‚Páni, on podává nejlepší výkon svého života‘.“

Po Tinině smrti se Nancy opakovaně zdá o oživlé Tinině mrtvole v průsvitném pytli na mrtvoly. Během scény, v níž Freddy zabije Roda ve vězeňské cele, je Nancy svědkem toho, jak z Tininých úst vylézá stonožka. Tvůrci se původně pokoušeli dosáhnout tohoto efektu tak, že Wyssová vytlačila z úst gumovou stonožku; efekt, který je vidět ve finále filmu, byl dosažen tak, že skutečná stonožka vylezla z úst hliněné sochy Wyssové, kterou vytesal David B. Miller. Během natáčení se stonožka na natáčení dočasně ztratila, než byla znovu nalezena.

Zhruba v polovině filmu, když se Nancy snaží zůstat vzhůru, se v televizi objeví scéna z filmu Evil Dead Sama Raimiho. Craven se rozhodl tuto scénu zařadit, protože Raimi ve filmu Zlí mrtví uvedl plakát k filmu Hills Have Eyes (Craven, 1977). Na oplátku Raimi uvedl ve scéně v dílně filmu Evil Dead II a později ve filmu Ash vs Evil Dead rukavici Freddyho Kruegera.

Sean Cunningham, s nímž Wes Craven dříve spolupracoval při natáčení filmu Poslední dům nalevo (1972), pomáhal Cravenovi na konci natáčení a vedl druhou filmovou jednotku při natáčení některých snových scén Nancy.

Craven původně plánoval, že film bude mít sugestivnější závěr: Nancy Kruegera zabije tím, že v něj přestane věřit, pak se probudí a zjistí, že vše, co se ve filmu stalo, byla prodloužená noční můra. Vedoucí představitel New Line Robert Shaye však požadoval zvratový konec, v němž Krueger zmizí a vše se zdá být snem, aby diváci zjistili, že to byl sen ve snu ve snu. Podle Cravena,

Původní závěr scénáře Nancy vyřadila ze hry. Je nezvykle zamračený a mlhavý den. Přijíždí auto a v něm její mrtví přátelé. Je vyděšená. Vyjde ven, nasedne do auta a přemýšlí, co se to sakra děje, a oni odjedou do mlhy, matka zůstane stát na prahu a to je vše. Bylo to velmi krátké a naznačovalo to, že život je možná taky tak trochu sen. Shaye chtěl, aby auto řídil Freddy Krueger a aby děti křičely. Celé to vyznělo velmi negativně. V závěru jsem cítil filozofické napětí. Shaye řekla: „To je tak šedesátkové, až je to hloupé.“ To je taky hloupé. Odmítl jsem, aby Freddy seděl na místě řidiče, a vymysleli jsme asi pět různých konců. Ten, který jsme použili, s Freddym táhnoucím matku dveřmi, nás všechny tak pobavil, že jsme ho nemohli nepoužít.

Craven vysvětluje, že efekt zmíněné mlhy se týmu nevydařil a museli natáčet bez ní: bylo tam asi 20 lidí s mlhovými přístroji, ale vítr v té době byl příliš silný a mlha zmizela dřív, než měli možnost natočit intendanční mlžnou scénu. Ačkoli bylo zvažováno a natočeno několik variant závěrečné scény, Heather Langenkampová uvádí, že „vždycky tam byl ten pocit, že Freddy je to auto“, zatímco podle Sary Risherové „to byl vždycky Wesův nápad, aby se panorama přenesla na skákající švihadlo malých holčiček“. Byl natočen jak šťastný konec, tak konec se zvratem, ale ve finále byl použit konec se zvratem. V důsledku toho Craven, který nikdy nechtěl, aby se z filmu stala pokračující série, nepracoval na prvním pokračování, Freddyho pomstě (1985). Natáčení skončilo na konci července a film byl narychlo připraven na listopadové uvedení do kin.

Hudba

Filmovou hudbu napsal skladatel Charles Bernstein a poprvé vyšla v roce 1984 na labelu Varèse Sarabande. Vydavatelství ji znovu vydalo v roce 2015 v 8CD boxu pro soundtracky k sérii s výjimkou remaku a znovu v roce 2016 v 12CD boxu Little Box of Horror s různými dalšími hororovými hudbami. Bernsteinova filmová hudba byla také znovu vydána v roce 2017 spolu se soundtracky prvních sedmi filmů na labelu Death Waltz Recording Company v dalším 8-LP vinylovém boxu s názvem A Nightmare On Elm Street: Box Of Souls. V letech 2017 a 2019 vydalo vydavatelství také samostatné rozšířené verze soundtracku s mnoha úryvky, které byly z původních vydání vynechány.

Freddyho ústřední píseň

Text Freddyho ústřední písně, kterou v průběhu seriálu zpívají děti na švihadlech a která vychází z písně „One, Two, Buckle My Shoe“, byl napsán a zahrnut do scénáře již v době, kdy Bernstein začal psát soundtrack, zatímco melodii pro ni nenapsal Bernstein, ale tehdejší přítel a budoucí manžel Heather Langenkampové Alan Pasqua, který byl sám hudebníkem. Bernstein Pasquův příspěvek začlenil do soundtracku podle svého uvážení. Jednou ze tří dívek, které nahrály pěveckou část znělky, byla tehdy čtrnáctiletá dcera Roberta Shaye.

Témata

Freddy útočí výhradně na teenagery a jeho činy byly interpretovány jako symbol často traumatických zážitků dospívání. Nancy, stejně jako archetypální teenager, prožívá sociální úzkost a její vztah s rodiči se stává napjatým. Sexualita je přítomna ve freudovských obrazech a je téměř výhradně zobrazována v hrozivém a tajemném kontextu (např. smrt Tiny vizuálně evokuje znásilnění, Freddyho rukavice mezi Nancyinýma nohama ve vaně). Podle původního scénáře měl být Krueger před vraždou spíše pedofil než vrah dětí.

Wes Craven vysvětlil, že „představa scénáře je taková, že hříchy rodičů jsou navštěvovány dětmi, ale skutečnost, že každé dítě nemusí nutně zůstat se svým údělem, je stále přítomna“. Robert Englund poznamenává, že „v Noční můře jsou všichni dospělí poškozeni: Jsou alkoholici, berou prášky, nejsou nablízku“. Blakley říká, že rodiče ve filmu „hraničí s rošťáctvím“. Englund k tomu dodává: „Dospívající se tím musí prokousat a Heather je poslední holka, která zůstává naživu. Ona žije. Porazí Freddyho.“ Langenkampová souhlasí: „Noční můra je feministický film, ale já se na něj dívám spíš jako na film o ‚síle mladých‘.“

Vydání

Cenzurní problémy

Když byl film předložen do systému hodnocení filmů Americké filmové asociace (MPAA), požadovali dva škrty, aby mu byl udělen rating R. V roce 2006 byl film zařazen do kategorie „R“. Do kin byla uvedena verze s ratingem R a třinácti sekundovými škrty. Ve Velké Británii byl film uveden do kin a na domácí video bez střihu. Australské vydání v kinech bylo sestříháno na rating M, ale domácí video na VHS bylo v roce 1985 vydáno bez střihu s australským ratingem R. Ve Spojených státech se nesestříhaná verze dočkala vydání až na laserdisku společnosti Elite Entertainment v roce 1996. Všechna DVD, digitální a Blu-ray vydání používají divadelní verzi s ratingem R; nesestříhaná verze dosud nebyla vydána na digitálním formátu, ačkoli šest sekund bylo obnoveno pro domácí video a další dvě sekundy pro současná vydání.

Kino

Ve Spojených státech byl film uveden 9. listopadu 1984 prostřednictvím společnosti New Line Cinema a ve Velké Británii v roce 1985 prostřednictvím společnosti Palace Pictures.

Domácí média

Film byl poprvé uveden na trh domácího videa společností Media Home Entertainment na začátku roku 1985 a nakonec byl vydán na Laserdiscu. Od té doby byl vydán na DVD, nejprve v roce 1999 ve Spojených státech jako součást box setu Nightmare on Elm Street Collection (spolu s dalšími šesti pokračováními) a znovu v restaurované speciální edici společnosti Infinifilm v roce 2006, která obsahuje různé speciální bonusy s příspěvky Wese Cravena, Heather Langenkampové, Johna Saxona a kameramana.

Speciální edice se skládala ze dvou DVD, jednoho s restaurovaným obrazem a zvukem filmu (DTS 5.1, Dolby Digital 5.1 a původní mono zvuková stopa) a druhého DVD se speciálními funkcemi. Spolu s restaurovanou verzí filmu obsahovalo první DVD také dva komentáře a další noční můry (ne-li všechny) z pokračování filmu (dvojka až sedmička a Freddy vs. Jason). Obsahovalo také dodatečné, prodloužené nebo alternativní scény filmu, například jednu scénu, v níž Marge prozradí Nancy, že měla dalšího sourozence, kterého Freddy zabil. Tyto nepoužité klipy a scény nebyly zařazeny ani přidány do filmu na DVD, ale bylo možné je zhlédnout samostatně v menu DVD.

Dne 13. dubna 2010 byl film vydán společností Warner Home Video na disku Blu-ray se všemi doplňky ze speciální edice z roku 2006; ve stejný den byl vydán DVD box set obsahující všechny dosavadní filmy.

Recepce

Box office

Noční můra v Elm Street měla ve Spojených státech premiéru v omezeném počtu kin 9. listopadu 1984, kdy byla uvedena ve 165 kinech po celé zemi. Během premiérového víkendu film vydělal 1 271 000 dolarů a byl považován za okamžitý komerční úspěch. Film nakonec vydělal v amerických a kanadských pokladnách celkem 25 504 513 dolarů a celosvětově 57 milionů dolarů.

Ohlasy kritiky

Současnost

V dobové recenzi Kim Newman v měsíčníku Monthly Film Bulletin napsal, že Noční můra v Elm Street se svým maloměstským prostředím a „vymyšleným mýtem o příšerách“ blíží adaptaci Stephena Kinga. Newman došel k závěru, že film zastihl „Cravena, jak se vynořuje ze svého nedávného kariérního útlumu (Věc z bažin, Hory mají oči – 2. část, Pozvání do pekla) s dobrým, možná definitivním strašidlem, které ho podpořilo“, a že film je „vynikajícím příkladem přepracovaného žánru“. Paul Attanasio z deníku The Washington Post film pochválil a uvedl, že „na tak nízkorozpočtový film je Noční můra v Elm Street mimořádně vybroušená. Scénář je důsledně vtipný, kamera (kameraman Jacques Haitkin) je ostrá a výrazná.“ Recenze poznamenala, že „žánr má zabudovaná omezení… ale Craven se s výzvou vyrovnává obdivuhodně; Noční můra v Elm Street je na půli cesty mezi exploatačním filmem a klasickým surrealismem“. Recenze se také vyjádřila k Freddymu Kruegerovi a označila ho za „nejmrazivější postavu žánru od dob, kdy ‚Tvar‘ debutoval v Halloweenu“. Variety komentoval film jako „velmi nápaditý horor“, chválil speciální efekty a zároveň konstatoval, že film „nedokáže v závěru uspokojivě propojit své tematické nitky.“

. Recenze se negativně vyjádřila k některým scénám zahrnujícím Nancyinu rodinu a poznamenala, že „nejhorší scény filmu se týkají Nancy a její matky alkoholičky“. K vývoji postav Newman uvedl, že „vzniká dojem, že charakterizace postav v hodnotě asi dvou set stran byla zhuštěna do klišovitých detailů, jako je například opilá Ronee Blakleyová, která demonstruje svou obnovenou sebeúctu tím, že odhodí zpola plnou láhev“. Newman také uvedl, že noční můry ve filmu působí proti němu samotnému, a prohlásil, že „líbající se telefon a vana bez dna jsou sice v duchu [Davida] Cronenberga dezorientující, ale překážejí neúprosnému, pronásledujícímu monstrum aspektu, který Carpenter tak dobře zvládá.“

Retrospektiva

Autor Ian Conrich ocenil schopnost filmu rozrušovat „hranice mezi imaginárním a reálným“ a podle kritika Jamese Berardinelliho si film pohrává s diváckým vnímáním. Kelly Bulkeleyová interpretovala zastřešující téma jako sociální podtext, „boje dospívajících v americké společnosti“.

Film má 95 % hodnocení na základě 60 recenzí na serveru Rotten Tomatoes s průměrným hodnocením 7,8/10 a s konsenzem na webu, který říká: „Inteligentní premisa Wese Cravena v kombinaci s děsivou vizuální podobou Freddyho Kruegera dodnes vyvolává noční můry.“ (více zde) Film je také podle Filmsite.org považován za jeden z nejlepších filmů roku 1984. V roce 2010 jej organizace Independent Film & Television Alliance vybrala jako jeden z 30 nejvýznamnějších nezávislých filmů posledních 30 let. V pětihodinovém pořadu 100 nejděsivějších filmových momentů (2004) společnosti Bravo, který vybíral nejděsivější momenty kinematografie, se umístil na 17. místě. V roce 2008 zařadil časopis Empire Noční můru v Elm Street na 162. místo v žebříčku 500 nejlepších filmů všech dob. The New York Times jej také vybraly jako jeden z 1000 nejlepších filmů všech dob.

Uznání Amerického filmového institutu

– AFI’s 100 Years…100 Heroes and Villains – #40, Freddy Krueger, Villain

Ocenění

– Academy of Science Fiction, Fantasy & Horror Films – Nejlepší horor (1985) (nominace)

– Academy of Science Fiction, Fantasy & Horror Films – Nejlepší výkon mladého herce – Jsu Garcia (1985) (nominace)

– Academy of Science Fiction, Fantasy & Horror Films – Nejlepší DVD vydání klasického filmu (2007) (nominace)

– Festival fantastických filmů Avoriaz – Cena kritiky – Wes Craven (1985) (vítěz)

– Festival fantastických filmů Avoriaz – Zvláštní uznání za herecký výkon – Heather Langenkamp (1985) (vítěz)

Další média

Literatura

Koncept plánované, nikdy nedokončené a nevydané komiksové adaptace filmu z roku 1984, ilustrující jeden z Nancyiných zápasů s Freddym. Autorem výtvarného návrhu je Andy Mangels.

V roce 1987 vyšla společná novelizace filmu z roku 1984 a jeho pokračování Freddyho pomsta a Bojovníci snů, kterou napsal Jeffrey Cooper. Počátkem roku 1989 byla objednána osmidílná komiksová adaptace ve 3D, kterou mělo vydat nakladatelství Blackthorne Publishing a jejímž autorem měl být Andy Mangels; z těchto plánů však sešlo kvůli krachu a bankrotu zmíněného nakladatelství v průběhu pozdějších let 1989 a 1990. Některé ztracené koncepty této plánované komiksové adaptace byly dokončeny ještě před krachem Blackthorne; Mangels vysvětluje, že „Blackthorne mělo práva na 3D, ale zkrachovalo poté, co jsem napsal tři díly, jeden byl napsán tužkou a žádný nebyl vydán“. Mangelsem napsaná 3D komiksová adaptace nakonec vyjde v pátém pokračování Freddy’s Dead: The Final Nightmare v nakladatelství Innovation Publishing.

Mezi filmové deriváty Noční můry v Elm Street (1984) patří dva samostatné bollywoodské horory Khooni Murda (1989) a Mahakaal (1994), indonéský horor Satanova postel (Batas Impian Ranjang Setan; 1986) a americká pornografická parodie s názvem Vlhký sen v Elm Street (2011).

Remake

V roce 2010 byl do kin uveden remake, rovněž s názvem Noční můra v Elm Street, s Jackie Earle Haleym v roli Freddyho Kruegera. Film produkoval Michael Bay, režíroval Samuel Bayer a scénář napsal tým Wesley Strick a Eric Heisserer. Film byl zamýšlen jako restart série, ale plány na pokračování se nikdy neuskutečnily poté, co film navzdory finančnímu úspěchu získal převážně negativní recenze.

Dne 7. srpna 2015 bylo oznámeno, že společnost New Line Cinema připravuje druhý remake se scénáristou filmu Orphan Davidem Lesliem Johnsonem. Englund projevil zájem o návrat do série v epizodní roli. Leslie Johnson později dodal, že práce na něm je v útlumu kvůli úspěchu The Conjuring Universe, a řekl, že „zatím nic neproniká“ a „všichni chtějí Freddyho znovu vidět, myslím, takže si myslím, že je to v určitém okamžiku nevyhnutelné“.

---

Zdroj: Anglická Wikipedie

---

---