Frankensteinovo monstum (Christian Bale) přichází do Chicaga 30. let s jediným přáním – najít společnici. Obrací se na výjimečnou vědkyni dr. Euphronious (Annette Bening). Společně oživí zavražděnou mladou ženu – a zrodí se Nevěsta (Jessie Buckley). Ta, ale rozhodně nebude jen něčí stvoření. Co začne jako pokus o nový život, se rychle promění v řetězec událostí plný vražd, posedlosti, kulturní revoluce a spalující zakázané lásky...
Adaptací příběhu Frankenstein od Mary Shelley vzniklo spousty – ta s Borisem Karloffem, ta od Kennetha Branagha či ta pár měsíců stará od Guillerma del Tora. Vše poté naznačuje, že jím není konec. Do kin totiž nově přichází film Nevěsta!, titulní nevěsta je poté novou interpretací známé Frankensteinovy nevěsty. Jde o postavu, která má své kořeny již v původním románu (Victor Frankenstein jí z obav zničí v polovině práce), pořádného představení se ovšem dočkala v roce 1935 ve filmu Frankensteinova nevěsta, pokračování původního filmu s Borisem Karloffem, které vzniklo jako reakce na úspěch prvního filmu. Nové zpracování Nevěsty tak slouží jako pokračování původního příběhu, na stříbrná plátna ho poté přivádí Maggie Gyllenhaal, kdy se pro tuto herečku jedná po filmu Temná dcera o druhý režijní a scenáristický projekt.
Její Nevěsta! měla původně vzniknout u Netflixu, kvůli kreativním sporům a hrozbě, že by mohl rozpočet přesáhnout hranici 100 milionů dolarů, ovšem nakonec film vznikl u Warner Bros. To Gyllenhaal přislíbilo rozpočet ve výši 80 milionů dolarů a plnou kreativní kontrolu. Poslední měsíce se poté mluvilo o gotické romanci, která se během produkce utrhla ze řetězu. Dle očekávání je poté Nevěsta! i v kontextu adaptací klasického příběhu velmi specifickou adaptací. A i proto je dobře, že pořád existují způsoby, jak jde tyhle specifické autorské vize převézt na plátno.

Již brzy pravděpodobně oscarová Jessie Buckley tu nehraje jen titulní Nevěstu, ale i samotnou Mary Shelley. V jejích černobílých scénách to chvílemi působí, jakoby nový příběh svého slavného monstra vyprávěla ze záhrobí; za pochodu poté bourá čtvrtou zeď a komunikuje nejen s titulní Nevěstou, která sdílí její podobu.
Postava Buckley začíná jako čerstvě zavražděná prostitutka jménem Ida, jejíž příběh by za normálních okolností skončil její smrtí. Jenže náhle se v Chicagu objevuje Frankensteinovo monstrum v podání Christiana Balea. Používá jméno Frankenstein po svém „otci“ a touží po družce ze stejného těsta. Právě díky jeho tužbě je nakonec Ida oživena a stává se jeho družkou. Prozatím se poté může zdát, že se děj drží základního původu Frankensteinovy nevěsty, právě poté ovšem dochází k zásadním obměnám.
Zasazení filmu do 30. let je velmi specifické. Gyllenhaal nepředstavuje autenticky dobová 30. léta, ale 30. léta stylizovaná. Taková, ve kterých funguje specifická forma 3D kin a působí jako svět, za který by se nestyděl kdejaký komiks, který často spoléhá na návštěvu alternativních světů. Frankensteinovo monstrum je v tomto příběhu do velké míry pojaté jako incel – takový, který je posedlý muzikály a především muzikálovou hvězdou Ronnie Reedem (hraje ho Jake Gyllenhaal, bratr režisérky), který je jakýmsi Fredem Astairem či Genem Kellym. Svým způsobem poté Nevěsta! funguje jako gotická obdoba Romea a Julie, díky zasazení do 30. let i jako variace na specifický romantický příběh známý jako Bonnie a Clyde (škoda doslovnosti). A díky tomu dokáže, že nemusí stát jen na výrazné ústřední herecké dvojici a podobně výrazných jmen ve vedlejších úlohách (Penélope Cruz či Peter Sarsgaard, manžel Gyllenhaal).

V průběhu se navíc snadno vyskytne jasný emancipační podtext, kdy se Nevěsta vyjadřuje k utlačování žen ve své době a především často brutálnímu zacházení, které končí i smrtí. Buckley dodává téhle postavě specifickou energii. Často z jejích úst padají slova, která následně doprovázejí slova stejného či podobného významu, právě to poté ještě více evokuje, že je Nevěsta! fiktivním příběhem, který sama Shelley jako vypravěčka za pochodu přepisuje. A nebo je prostě Ida postava trpící rozpolcenou poruchou osobnosti a na bourání hranic, jako třeba v Nekonečném příběhu, tu ve skutečnosti nedochází.
Samotné hnutí za práva žen sice ve filmu nemá tak velikou roli, přeci jen v něm ovšem sehrává poměrně důležitou úlohu, především díky práci s postavou Myrny Mallow. Ta v podání Penélope Cruz působí jako ideální lidské stvoření určené k detektivní práci, její problém ovšem je fakt, že je žena. A to se v 30. letech 20. století v takovém prostředí neodpouští. Škoda, že motivů je ve výsledném filmu skutečně příliš; do velké míry tak vyšumí právě linka s ženským hnutím, v níž sehrává roli i sadistický mafián Lupin v podání Zlatka Buriće. Chvílemi nikdy není tak úplně jistý směr, kterým se tento film vydá, s tím poté přicházejí drobné nástrahy i překvapivé trumfy.
Je to film, který rozhodně působí autorsky. Jeho hudební vložky a především účast kameramana Lawrence Shera možná budou až příliš evokovat kontroverzního Jokera 2 (+ i tentokrát je skladatelkou Hildur Guðnadóttir), Sher tu má nicméně důkaz předvést, že se svým způsobem pořád jedná o jednoho z nejvíce nedoceněných kameramanů současnosti; z výsledného filmu poté do velké míry srší energie díky němu. Celý film je poté natočen pomocí digitálních kamer certifikovaných pro IMAX, i proto není těžké divit se faktu, že v sále IMAX působí tento film skutečně audiovizuálně působivě.

Nevěstu! nepředchází zrovna nejlepší pověst. Ještě minulý rok touto dobou se o filmu mluvilo jako o chaosu, který za pochodu působí dojmem, že neví, co za film chce vlastně být; základní podoba filmu se tak měla do velké míry měnit. I když poté mělo na podlaze střižny skončit mnoho brutálnějších a sexuálnějších momentů, výsledný film je přesto poměrně brutální a především obsahuje i erotické scény. Jen nejspíše ne takové, jaké si většina lidí představí. Gyllenhaal se totiž především pokouší vztah Frankensteina a jeho nevěsty romantizovat.
V původním filmu z roku 1935 monstrum a jeho nevěstu pojí pouze jejich původ; jinak ovšem mezi nimi neexistuje žádné skutečné spojení. Nevěsta monstrem opovrhuje, odmítá ho a děsí se ho (podobný vztah spolu mají i v DC Comics). Jisté prvky vzdoru a odporu jsou poté patrné i zde, mají ovšem ve finále skutečně daleko k toxické dynamice. Romance postav Buckley a Balea je tak možná specifická a jde hlavou proti vyznění původního filmu, funguje ovšem právě i díky výkonům obou představitelů.

Působí to dojmem, že se někdo skutečně snaží jít proti tragickému tónu původního příběhu Shelley, zároveň ovšem ne způsobem, aby se od něj úplně odvracel. Skrývala původní verze mnohem více styčných ploch? Je to možné. Z výsledného filmu je ovšem patrné, že Gyllenhaal k téhle specifické kapitole Frankensteinova monstra přistupuje svéhlavě. A je to minimálně tak zajímavé, aby to nemuselo být nutně špatně. A jedná se tak minimálně o důkaz toho, že interpretace známých příběhů pořád mohou mít svůj smysl.
Nevěsta! je film, který dokazuje, že i klasické příběhy mohou být interpretovány odvážně a autorsky, aniž by nutně ztratily svou podstatu. Maggie Gyllenhaal přináší specifickou, osobitou vizi, která kombinuje gotiku, romantiku, hudební filmy 30. let a silné ženské postavy, a přitom se nebojí bourat očekávané hranice tradiční adaptace. Výkony Jessie Buckley a Christiana Balea dodávají jejím postavám lidskost a emoce; vizuál poté činí film takovým, kterému velké plátno jednoduše sluší. I přes drobný chaos v průběhu vyprávění a množství motivů je výsledkem minimálně v nejednom ohledu zajímavý film, který potvrzuje, že interpretace zdánlivě ohraných příběhů pořád mohou mít svůj smysl...




















(4,91 z 5)