Co ste hasiči

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Rozhovor - Radek Melša

Co nám pro­zra­dí­te o své seri­á­lo­vé posta­vě?

Jmenuje se Martin a je to kluk z ves­ni­ce. Chodí do prvá­ku na vyso­kou ško­lu. Dojíždí domů, pro­to­že domov je pro něj táta. A táta je jeho vzor. Dost čas­to mu pomá­há s hasič­ský­mi zále­ži­tost­mi. Dobromyslný, klid­ný kluk, kte­rý se až téměř rome­ov­ským způ­so­bem zami­lu­je do Niny, dce­ry sta­ros­ty. Je to sil­né, je to spa­lu­jí­cí. Ale jak ji zís­kat, když sta­ros­ta a táta vedou tak nesmy­sl­né žabo­my­ší ves­nic­ké vál­ky? Je to zkrát­ka sou­čas­ný ves­nic­ký insta-mileniál, kte­rý dělá vše pro to, aby si ho jeho Julie – Nina necha­la v srd­ci napo­řád.

Je vám seriálová postava něčím podobná?

Jasně že jo. Každý z nás snad pro­chá­zel obdo­bím, kdy byl abso­lut­ně a bez­hla­vě zamě­řen na omá­me­ní své vysně­né. No a tako­vá cíle­vě­do­most a spon­tán­ní neob­jek­ti­vi­ta mnoh­dy až v sebe­de­struk­tiv­ním hávu je mi dost blíz­ká. Tedy mini­mál­ně byla.

Každý samec se jed­nou uzem­ní.

Dokážete si před­sta­vit, že bys­te žil na ven­ko­vě? Ano, ale nej­spíš ne teď. Až časem – až budu tou­žit po kli­du a po prá­ci na jableč­ném sadu, což se jed­nou prav­dě­po­dob­ně sta­ne. Zasadit strom, zplo­dit syna... Teď mám však jiné plá­ny. Obsahují nejen pozná­ní svě­ta, ale i nasá­tí co nej­vět­ší­ho množ­ství kul­tur, měst, obyd­lí atd.

A co je vám bližší – město nebo vesnice?

Jsem eklek­tik, jak už jsem někde zmí­nil. Proto milu­ju obo­jí. Ale ne nastá­lo. Stálost a ste­re­o­typ mě momen­tál­ně spíš děsí. Takže na chví­li ve sto­věža­tých měs­tech a pak zase do lesa, na samo­tu, na posed…

Máte nějakou osobní zkušenost s hasiči?

Ani ne, ale vážím si té prá­ce. Vážím si té odva­hy. Vlastně jed­nou na základ­ní ško­le odstra­ňo­va­li sršní hnízdo. To byla vel­ká show pro dese­ti­le­té zvě­dav­ce… Ale nikdy jsem naštěs­tí nebyl sou­čás­tí

něče­ho kata­stro­fic­ké­ho nebo situ­a­ce, kdy bych sám jako hasič zachra­ňo­val.

Bylo natáčení seriálu náročné?

Celodenní natá­če­ní po nula hodi­nách spán­ku bylo asi nej­pe­pr­něj­ší. Jinak vše napros­to milé a nad­mí­ru pří­jem­né. Jo, a poste­lo­vá scé­na po obě­do­vé pau­ze s celým štá­bem v malé míst­nos­ti s kame­ra­ma­nem nad vámi. To bylo zají­ma­vé!

Trpíte na place nervozitou?

Nervozita je snad při­ro­ze­ná sou­část kaž­dé­ho

vstu­pu do něče­ho nové­ho, nepro­zkou­ma­né­ho. Na dru­hé stra­ně toho­to stra­chu byla nád­her­ná jíz­da s nesku­teč­ně skvě­lým reži­sé­rem a kole­gy. Úžasné natá­če­ní, na kte­ré neza­po­me­nu!

Co byste seriálu popřál?

Mým snem je, aby divá­ci cíti­li ten entu­zi­as­mus

a lás­ku (i když je to poměr­ně nadu­ží­va­né slo­vo), se kte­rý­mi do toho celý štáb, her­ci i tvůr­čí tým šli. Aby seri­ál došel tam, kam svou myš­len­kou dojít má.

A aby si ho divá­ci pros­tě uži­li. Za mě to byla prá­ce snů a za to díky!!!

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře