Cokoliv

První věc, kte­rá mě v sou­vis­los­ti s tím­to fil­mem napa­dá je, že je to film hroz­ně milý, pří­jem­ný. Děj se ode­hrá­vá v pří­jem­ných inte­ri­é­rech bytu a hos­pod New Yorku a pokud jde o exte­ri­é­ry, tak pře­váž­ně v Central Parku. Vše pro­vá­zí poho­do­vá hud­ba při­po­mí­na­jí­cí 30.léta.

Právě v par­ku se schá­zí mla­dý tvůr­ce scé­nek pro komi­ky Jerry (Jason Biggs) se svým pří­te­lem Davidem (Woody Allen), kte­rý se zabý­vá tím­též. Jerry se Davidovi svě­řu­je s tra­ble­mi, kte­ré má se svým nemluv­ným psy­cho­te­ra­pe­u­tem, nepří­liš schop­ným mana­že­rem (Danny DeVito) a hlav­ně se svou dív­kou Amandou (Christina Ricci). Kvůli ní se roze­šel se svou býva­lou pří­tel­ky­ní a nyní zjiš­ťu­je, že Amanda je sice to roman­tic­ké děv­če jako na začát­ku jejich vzta­hu, ale už tu roman­ti­ku potře­bu­je pro­ží­vat zase s někým jiným.

Scénky ze živo­ta mla­dé­ho páru jsou pro­klá­dá­ny sko­ro až filo­zo­fic­ký­mi úva­ha­mi lehce šíle­né­ho Davida. Jeho mono­lo­gy pro­klá­da­né řadou napros­to nezná­mých cizích slov i přes své lec­kdy doce­la váž­né téma obvykle půso­bí hlav­ně komic­ky. Neuvěřitelně doká­že pře­ska­ko­vat z téma­tu na téma (např. z deba­ty o tom, zda Jerry mastur­bu­je, nako­nec vyply­ne nut­nost, aby si Jerry poří­dil zbraň. Co kdy­by ho u toho náho­dou někdo v bytě pře­pa­dl...). Díky deba­tám s Davidem se z Jerryho stá­vá doce­la samo­stat­ný jedi­nec, kte­rý se nako­nec zba­ví všech, kte­ří mu vlast­ně kom­pli­ku­jí život (ne, neboj­te neza­stře­lí je), a roz­hod­ne se opus­tit New York a rea­li­zo­vat se v novém mís­tě.

Jak už jsem řek­la na začát­ku, je to hroz­ně milý film. Podle mě je tomu tak kom­bi­na­cí něko­li­ka věcí – útul­ných inte­ri­é­rů, pěk­né hud­by, pro­lí­ná­ním děje a komen­tá­řů Jerryho i sym­pa­tic­kou hereč­kou Christinou Ricci. Vřele všem dopo­ru­ču­ji.

O filmu:

Rok: 2003
Scénář a režie: Woody Allen
Kamera: Darius Khondji
Hudba: Cole Porter, Moby, Ira Gershwin
V hlav­ních rolích: Jason Biggs, Christina Ricci, Woody Allen
Délka: 108 min