BloodRayne II: Deliverance (2007)

Pro zapad­lé měs­teč­ko Deliverance má při­nést dosta­vě­ní želez­ni­ce nový začá­tek. Jeho oby­va­te­lé se však sta­nou ter­čem kru­té­ho Billyho Kida a jeho kum­pá­nů. Skupina upí­rů ovlád­ne měs­teč­ko, une­se všech­ny děti z oko­lí, kte­ré vyu­ží­va­jí nejen k zastra­še­ní dospě­lých, ale záro­veň jim slou­ží i jako zdroj potra­vy. Připravují se k pří­jez­du při­stě­ho­val­ců, ze kte­rých si chce Billy vytvo­řit svou armá­du stou­pen­ců. Jeho plá­ny však naru­ší Rayne, pro kte­rou coby dham­pír­ku jsou upí­ři úhlav­ní nepřá­te­lé. Nebojácná žena však sto­jí pro­ti pře­si­le a tak jí nezbý­vá nic jiné­ho, než před roz­ho­du­jí­cí bitvou vyhle­dat něja­kou pomoc.

Český název: BloodRayne 2: Vykoupení

Režie: Uwe Boll

Rok výro­by: 2007

Délka: 99 min

Země: Kanada / Německo

Hrají:

Natassia Malthe...(Rayne)

Zack Ward...(Billy the Kid)

Michael Paré...(Pat Garrett)

Chris Coppola...(Newton Piles)

Michael Teigen...(Slime Bag Franson)

Michael Eklund...(kazatel)

...a dal­ší

Po nedáv­ném shléd­nu­tí prv­ní­ho BloodRayne jsem doce­la váhal, jest­li mám do dvoj­ky vůbec jít. Uwe Boll roz­hod­ně nepat­ří mezi moje oblí­ben­ce a vět­ši­nu jeho tvor­by jsem hod­ně kri­ti­zo­val (však si ani nic jiné­ho mnoh­dy neza­slou­ži­la), ovšem občas jsem nara­zil i na doce­la pove­de­ný film. Tedy lépe řeče­no mezi tím vším odpa­dem i občas napo­vrch vypla­val i prů­měr­ný kou­sek. Jednička však byla cel­kem vel­kým zkla­má­ním, tak­že ten­to­krát jsem již byl při­pra­ve­ný na hrů­zu, kte­rá mě nej­spíš čeka­la. No a ani jsem se moc nemý­lil. Ba spíš nao­pak jsem musel ješ­tě o 10% navý­šit mé hod­no­ce­ní prv­ní­ho dílu, pro­to­že tohle je ješ­tě hor­ší.

Horory ode­hrá­va­jí­cí se na Divokém zápa­dě mi nikdy neva­di­li, pokud ovšem doká­za­li něčím zaujmout mou pozor­nost. Ať už šlo o zají­ma­vý námět, wes­ter­no­vou atmo­sfé­ru, nebo dob­ré herec­ké obsa­ze­ní. Tady jsem se ovšem nedo­čkal téměř niče­ho, coby vůbec stá­lo za pochva­lu. Popravdě se ani moc nedi­vím, že se tady už neob­je­vi­la K. Loken. Spojení s Bollem spí­še její kari­é­ře ublí­ži­lo a poprsí může uka­zo­vat někde jin­de za ješ­tě mno­hem vět­ší pení­ze. Její náhrad­ni­ce N. Malthe sice neby­la špat­nou vol­bou (tedy co se cha­risma týče), ale ani ona žád­nou vel­kou díru do svě­ta díky posta­vě Rayne neu­dě­la­la. Účast Parého jsem nepo­cho­pil. Stálo mu to vůbec za to?

Uwe mě ovšem nej­ví­ce zkla­mal svým lax­ním pří­stu­pem k bojo­vým scé­nám. Vím, ani minu­le to neby­la žád­ná slá­va, ale ale­spoň jsme se dočka­li něko­li­ka sran­dov­ních sou­bo­jů na meče a i posta­va Rayne se mno­hem více uma­za­la od krve. Tady se všech­no odby­lo něko­li­ka pře­střel­ka­mi, občas oko­ře­ně­né mách­nu­tím ostří, ale to bylo tak vše. Hlavní hrdin­ka, jako­by ztra­ti­la vět­ši­nu svých schop­nos­tí a poprav­dě mě její pří­tom­nost dost nudi­la. To už mi byl více sym­pa­tic­ký její dopro­vod. A to radě­ji ani nemlu­vím o tra­gic­ké kame­ře, pro kte­rou neznám vhod­ná „sluš­ná“ pojme­no­vá­ní. Hold kaž­dý den není posví­ce­ní, ale moc nechá­pu, proč se tato série dočka­la ješ­tě dal­ší­ho pokra­čo­vá­ní.

BloodRayne II sice neza­řa­dím mezi úpl­né odpa­dy horo­ro­vé­ho žán­ru, ale moc k tomu nechy­bě­lo. Uwe ho uvr­hl až po pás do smradla­vých sra­ček a jedi­né co ho zachrá­ni­lo od totál­ní zká­zy, bylo těch něko­lik pře­stře­lek a posta­va kaza­te­le.

Hodnocení:

20%