Ferrari: Adam Driver je v roli italského výrobce automobilů v dramatu Michaela Manna strhující

Italský auto­mo­bi­lo­vý výrob­ce Enzo Ferrari pro­chá­zí během jed­no­ho osu­do­vé­ho léta osob­ní­mi i pro­fes­ní­mi zmat­ky ve fil­mu Ferrari, kte­rý ten­to víkend vstu­pu­je do čes­kých kin. Snímek, kte­rý je pod­po­řen prvotříd­ním podá­ním reži­sé­ra Michaela Manna, jež zahr­nu­je i momen­ty, při nichž si divák kous­ne neh­ty během napí­na­vé­ho vyvr­cho­le­ní Mille Miglia, je pro svůj žánr záva­nem čer­stvé­ho vzdu­chu a jed­ním z nej­lep­ších fil­mů roku 2023.

Ferrari ve sku­teč­nos­ti není živo­to­pis­ný film. Jeho vyprá­vě­ní pod­le desít­ky let staré­ho scé­ná­ře Troye Kennedyho Martina, kte­rý vychá­zí z romá­nu Brocka Yatese Enzo Ferrari: The Man, the Cars, the Races, the Machine, se zhuš­ťu­je do pou­hých něko­li­ka osu­do­vých měsí­ců v živo­tě ital­ské auto­mo­bil­ky. Přesto se mu poda­ři­lo vykres­lit půso­bi­vý por­trét hlav­ní posta­vy a záro­veň napl­nit sto­páž dra­ma­tic­kým napě­tím z mno­ha úhlů pohle­du.

Adam Driver se před­sta­vu­je v roli Enza Ferrariho, kte­rý mlu­ví v přes­ných stac­ca­to­vých názna­cích a nikdy neplýtvá slo­vem. Odtažitý sto­ik, kte­rý si zacho­vá­vá klid, i když se mu hrou­tí svět kolem, má Mannův Ferrari mno­ho spo­leč­né­ho s jinou reži­sé­ro­vou kreací:Zenový zabi­ják Toma Cruise ve fil­mu Collateral.

Ferrari se ode­hrá­vá v létě roku 1957, kdy se Enzo Ferrari vyrov­ná­vá se smr­tí své­ho syna Dina v před­cho­zím roce a s roz­pa­da­jí­cím se man­žel­stvím s man­žel­kou Laurou, kte­rou hra­je Penélope Cruzová s elek­tri­zu­jí­cí váš­ní, jež vyna­hra­zu­je emo­ce chy­bě­jí­cí Driverově posta­vě, a ješ­tě něco navíc. Ferrari také udr­žu­je poměr s milen­kou Linou Lardi (Shailene Woodley), ale nechce ofi­ci­ál­ně zve­řej­nit jejich syna Peira (Giuseppe Festinese) ze stra­chu, co by to udě­la­lo s Laurou.

Enzo má dob­rý důvod se Laury bát: vlast­ní polo­vi­nu jeho fir­my a spra­vu­je její finan­ce. Prodeje Ferrari nejsou nijak skvě­lé a ješ­tě se zhor­ší poté, co se v Modeně obje­ví jez­dec Maserati Jean Behra (hra­je ho sku­teč­ný jez­dec Derek Hill) a na míst­ní závod­ní drá­ze pře­ko­ná firem­ní rekord.

Ferrari se chys­tá zkra­cho­vat, pokud nezvý­ší výro­bu, ale aby pro­da­lo více vozů, potře­bu­je tako­vé zvi­di­tel­ně­ní na veřej­nos­ti, kte­ré se za pení­ze kou­pit nedá. Enzo si kla­de za cíl vyhrát nad­chá­ze­jí­cí ote­vře­ný sil­nič­ní závod Mille Miglia z Brescie do Říma a zpět.

Tým jezd­ců Ferrari tvo­ří Piero Taruffi (Patrick Dempsey), Peter Collins (Jack O’Connell) a nová­ček Alfonso De Portago (Gabriel Leone), špa­něl­ský aris­to­krat, jehož holly­wo­od­ská pří­tel­ky­ně Linda Christian (Sarah Gadon) odvá­dí pozor­nost kamer od aut; když se vydá­va­jí na nebez­peč­né ote­vře­né sil­ni­ce, osud spo­leč­nos­ti visí na vlás­ku.

Napětí ve Ferrari se však neo­me­zu­je jen na říze­ní; s prů­bě­hem závo­du Mille Miglia se začí­ná roz­pa­dat Enzův osob­ní život, když Laura odha­lí jeho milost­ný poměr. Pro ty, kte­ří nezna­jí his­to­rii závo­dů, film při­ná­ší šoku­jí­cí vrchol­né zvra­ty; ale díky napros­to při­ro­ze­né­mu způ­so­bu, jakým je veš­ke­ré napě­tí podá­no a jak nejde o závod, ale o mno­hem víc, půso­bí mno­hem více rela­tiv­ně.

V celém vyprá­vě­ní je pří­to­men lid­ský prvek zpra­co­vá­ní smut­ku a vyrov­ná­vá­ní se se smr­tí, kte­rý se pro­ře­zá­vá do něče­ho uni­ver­zál­ní­ho. Postavy fil­mu se v 50. letech 20. sto­le­tí zabý­va­jí dosti­ho­vým prů­mys­lem, aré­nou, v níž smrt číhá za rohem, nepřed­ví­da­tel­ná, ale nevy­hnu­tel­ná. Driverův odta­ži­tý por­trét uka­zu­je člo­vě­ka, kte­rý si až pří­liš dob­ře uvě­do­mu­je pomí­ji­vost živo­ta.

Ferrariho napa­dá zají­ma­vé srov­ná­ní s Maestrem, živo­to­pis­ným fil­mem Bradleyho Coopera o Leonardu Bernsteinovi, kte­rý minu­lý měsíc vstou­pil na Netflix. Oba fil­my před­sta­vu­jí pozo­ru­hod­ný por­trét význam­né osob­nos­ti 20. sto­le­tí a vyhý­ba­jí se obvyk­lým bio­gra­fic­kým tro­pům, ale činí tak radi­kál­ně odliš­ným způ­so­bem.

Maestro roz­ši­řu­je svůj vypra­věč­ský záběr, aby zhus­til zhru­ba 50 let do dvou hodin pro­střed­nic­tvím izo­lo­va­ných vinět, kte­ré dohro­ma­dy vytvá­ře­jí šir­ší obraz Bernsteinova živo­ta a odka­zu. Ferrari volí zce­la opač­ný pří­stup: Mannův film vykres­lu­je celý život Enza Ferrariho pro­střed­nic­tvím jedi­né­ho časo­vé­ho oka­mži­ku. Oba fil­my sto­jí za vidě­ní, ale Ferrari je přes­něj­ším zob­ra­ze­ním své­ho téma­tu a vyprá­ví dra­ma­tic­ky uspo­ko­ji­věj­ší pří­běh.

Ve svém prv­ním fil­mu od nedo­ce­ně­né­ho Blackhatu z roku 2015 osm­de­sá­ti­le­tý reži­sér Mann doka­zu­je, že nejen­že neztra­til krok, ale dokon­ce jako fil­mař pokro­čil: Ferrari se také může srov­ná­vat s jeho živo­to­pis­ným fil­mem Ali z roku 2001, kte­rý měl námět mož­ná vhod­něj­ší pro vel­ké plát­no, ale vyprá­vě­ní plné zná­mých tro­pů. Zatímco mno­ho živo­to­pis­ných fil­mů se při vyprá­vě­ní pří­bě­hu celé­ho pro­ži­té­ho živo­ta sna­ží obsáh­nout pří­liš mno­ho, Ferrari tne pří­mo k jádru své­ho téma­tu a cílo­vou pás­ku pro­tí­ná str­hu­jí­cím způ­so­bem.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový