Film Život podle Václava Havla ukáže poprvé celý Havlův pozoruhodný život

O Václavu Havlovi byly nato­če­ny stov­ky hodin mate­ri­á­lu, přes­to bio­gra­fic­ký film zachy­cu­jí­cí celo­ži­vot­ní­ho pří­běh vel­ké­ho Evropana dopo­sud chy­běl. Pestrý Havlův život – rodi­nu, dět­ství, jeho lás­ky, dra­ma­tic­kou tvor­bu a poli­tic­kou čin­nost – zachy­ti­la v sedm­de­sá­ti­mi­nu­to­vém doku­men­tár­ním fil­mu reži­sér­ka Andrea Sedláčková, kte­rá Havla před­sta­vu­je ve všech život­ních eta­pách a rolích, mj. jako inte­lek­tu­ál­ní­ho rebe­la, milov­ní­ka žen a živo­ta či obdi­vo­va­te­le under­groun­du a rocke­rů. Portrét Havla vzni­kl jako his­to­ric­ky prv­ní mezi­ná­rod­ní kopro­duk­ce České tele­vi­ze a franouzsko-německé tele­vi­ze ARTE. V České repub­li­ce bude od 20. lis­to­pa­du k vidě­ní i v kinech.

Andrea Sedláčková poja­la film neob­vyk­lým způ­so­bem, jeho hlav­ním vypra­vě­čem je pří­mo Václav Havel, na jehož život divák zpo­čát­ku nahlí­ží pro­střed­nic­tvím nezná­mých zábě­rů a foto­gra­fií z obdo­bí Havlova dět­ství, vojen­ské služ­by, diva­del­ních začát­ků, char­tis­tic­ké­ho i pre­zi­dent­ské­ho obdo­bí. Zásadní je i reži­sé­r­čin osob­ní komen­tář a fakt, že ve fil­mu nemlu­ví žád­ní pamět­ní­ci ani his­to­ri­ci. Vystavět film z šes­ti set hodin archiv­ních mate­ri­á­lů a nahrá­vek, sto­vek foto­gra­fií a osob­ních doku­men­tů pomá­ha­li rešer­šis­té v Praze i v Paříži. Cenné osob­ní doku­men­ty posky­tl do fil­mu také bra­tr Václava Havla Ivan a Havlova dru­há žena Dagmar. Velkým pomoc­ní­kem při vyhle­dá­vá­ní mate­ri­á­lů byla i Knihovna Václava Havla. Režisérka Sedláčková čer­pa­la rov­něž ze zahra­nič­ních a v Čechách dosud nezná­mých zdro­jů.

Ona sama se s Havlem sezná­mi­la ve svých dva­a­dva­ce­ti letech v létě 1989 na pro­slu­lé cha­lu­pě na Hrádečku těs­ně před svou emi­gra­cí do Paříže a poz­dě­ji s Havlem natá­če­la roz­ho­vor do své­ho doku­men­tu o lis­to­pa­du 1989. Podle jejích slov zásad­ně ovliv­nil ji i osud její země. „První dvě tře­ti­ny fil­mu jsou plné dra­ma­tic­kých zvra­tů, už z toho důvo­du, že obdo­bí mlá­dí a zrá­ní bývá čas­to zají­ma­věj­ší než obdo­bí sbí­rá­ní plo­dů a poma­lé­ho mize­ní ze scé­ny. Postavení Havla během revo­lu­ce, pre­zi­dent­ské obdo­bí, odchod do důcho­du zavr­še­ný natá­če­ním fil­mu Odcházení, to bylo na fil­mu to nej­těž­ší, pro­to­že je slo­ži­té reflek­to­vat něco, co ješ­tě máme v živé pamě­ti,“ popi­su­je Sedláčková. Jak říká ve fil­mu sám Havel: „Jde o pří­běh oje­di­ně­lý, má rysy absur­di­ty, pohád­ky, tragé­die i kome­die.“

Tvůrci fil­mu se nesna­ží pro­střed­nic­tvím Havlova živo­ta zma­po­vat ději­ny, ale vytvo­řit Havlův fil­mo­vý por­trét. Producenti se sho­du­jí, že Život pod­le Václava Havla vzni­kal také s myš­len­kou oslo­vit mlad­ší divá­ky a díky spo­lu­prá­ci s ARTE i zahra­nič­ní pub­li­kum. V plá­nu jsou tak škol­ní pro­jek­ce nebo uve­de­ní fil­mu v Českém cen­tu v New Yorku při pří­le­ži­tos­ti odha­le­ní bus­ty Václava Havla v Kongresu Spojených stá­tů ame­ric­kých ve Washingtonu.

Život pod­le Václava Havla bude ve vysí­lá­ní ARTE uve­den 16. lis­to­pa­du v hlav­ním vysí­la­cím čase pod názvem Vaclav Havel, un hom­me lib­re, od čtvrt­ka 20. lis­to­pa­du bude film uvá­dět exklu­ziv­ně praž­ské kino Lucerna a Česká tele­vi­ze zařa­dí doku­ment do pro­gra­mu u pří­le­ži­tos­ti pro­sin­co­vé­ho výro­čí Havlova úmr­tí. Dokument vzni­kl v kopro­duk­ci České tele­vi­ze, ARTE, Alegria Productions, Negativu a Knihovny Václava Havla a za pod­po­ry fran­couz­ské­ho Centre nati­o­nal du ciné­ma a Státního fon­du kine­ma­to­gra­fie ČR.

Andrea Sedláčková stu­do­va­la sce­náris­ti­ku na praž­ské FAMU a režii a střih na FEMIS v Paříži. Žije stří­da­vě v Paříži a v Praze. Ve Francii pra­cu­je úspěš­ně jako stři­hač­ka celo­ve­čer­ních fil­mů, mj. dra­ma­tu Veselé Vánoce (Joyeux Noël, v České repub­li­ce pod názvem Šťastné a vese­lé), nomi­no­va­né­ho na Oscara pro nej­lep­ší zahra­nič­ní film. Andrea Sedláčková zís­ka­la jako jedi­ná Češka nomi­na­ci na Césara, fran­couz­ské­ho Oscara. Jako reži­sér­ka napo­sle­dy nato­či­la ve spo­lu­prá­ci se spo­leč­nos­tí Negativ kopro­dukč­ní celo­ve­čer­ní sní­mek Fair Play, kte­rý se dostal jako jedi­ný film za Českou repub­li­ku do šir­ší­ho výbě­ru nomi­na­cí na ceny Evropské fil­mo­vé aka­de­mie a za Českou repub­li­ku byl vyslán do nomi­na­cí na Oscary.

---