Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Epocha
Zdravím všechny své báječné čtenáře u nového článku!
Kdo mě sleduje na instagramu (pokud ne, tak ZDE), tak jste mohli postřehnout, že zhruba na začátku května jsem rozjela novou spolupráci s nakladatelstvím Epocha. Za což předem velice děkuji. Vybrat jsem si mohla dvě knihy. Jelikož jsme chtěla zkusit něco od Františka Kotlety a nechtěla jsem, aby to hned byla série, vybrala jsem si jeho stand-alone knihu Underground. Druhou knihou byla kniha Píseň oceli od Michaely Merglové. Dneska vám tu ale chci představit právě knihu Underground, i když věřím, že minimálně budete vědět, o čem ta kniha je. Tato kniha totiž krátce po vydání oběhla celý instagram a facebook. Tak se na ni pojďme společně podívat ????
Autor – František Kotleta
Počet stran – 312
Nakladatelství – Epocha
Rok vydání – 2020
Série – /
Překlad – /
Praha City je šťastné město. Deset milionů obyvatel zde přežívá díky výdobytkům moderních technologií, zatímco zbytek Evropy se propadl do chaosu. Nikdo nepochybuje, že je to pravda, tvrdí to přece City News! Jenže Petr Vachten ty sračky ignoruje. Přišel o nohu ve válce s Poláky, a když hořela Ostrava, v CN hlásili, že jeho divize táhne na Krakov. Ale ta válka už nikoho nezajímá. Stejně jako Ostrava. Protože Praha City je šťastné město. Jen v něm nějak snadno umírají lidé, kteří si to nemyslí. Třeba ženy z kultu digitálních čarodějek.
Abych řekla pravdu, tak dříve jsem o Františku Kotletovi slyšela hodně zběžně, ale nikdy jsem od něj nic nečetla. Pak jsem na Youtube viděla rozhovor u StandaSHOW (kdo tento pořad neznáte, rozhodně doporučuji napravit, protože tam bývají dost zajímavé rozhovory třeba i s politiky a tak), a právě díky tomu rozhovoru jsem se o Kotletu začala více zajímat. A když klapla spolupráce s Epochou a dostala jsem možnost vybrat si knihu sama, rozhodla jsem se že zkusím právě Kotletu. Nechtěla jsem ale na začátek sérii, protože jsem nevěděla, jestli mě bude literatura bavit, tak jsem si vybrala právě Underground, což je stand-alone sci-fi z Prahy.
Underground vypráví příběh Petra Vachtena, bývalého vojáka a policisty, který nyní vypomáhá Bezpečnosti s různými zakázkami. Jeho známá Mína, která ho občas zaměstnává, mu dohodí jednu hodně zajímavou zakázku – má dělat bodyguarda Faye, člence kultu digitálních čarodějek. Asi si říkáte, co jsou to digitální čarodějky. V klidu, taky jsem to nevěděla a vysvětlení mě docela překvapilo. Digitální čarodějky jsou něco jako digitální prostitutky. Jsou to skutečné ženy, které ale mají v těle voperované impantáty a čipy a přivádí lidem rozkoš, ale trochu jinak, než by člověk čekal.
Ono vůbec v téhle knize se očividně spousta lidí vyžívá v tom nechat si upravit tělo, protože tam například byla scéna s týpkem, který byl převlečený za Ježíše a měl tři pánská přirození. Což pokud máte stejně bujnou fantazii jako já, tak je celkem úsměvná představa. Petr se právě stane ochráncem jedné čarodějky po tom, co její kamarádku naleznou zavražděnou. Tím se rozjíždí obrovská smršť napětí a akce.
Musím říct, že knihu jsem si neskutečně užila. Ačkoli měla na můj vkus značně těžký a nechutný začátek, překonala jsem jej a pokračovala dál. Na instagramu mě na ten začátek upozornila jedna slečna, které za to velice děkuji, protože jsem se psychicky mohla aspoň trochu připravit na to, co na mě na začátku Undergroundu čekalo. Je mojí povinností tedy upozornit další případné zájemce o tuto knihu a budoucí čtenáře – pokud nemáte rádi vulgarismy a násilí, knize se prosím vyhněte. Kniha je toho totiž plná. Mě dříve vulgarismy v knihách trochu vadily, ale postupem času jsem si na to jakž takž zvykla. Tady je to ale fakt silná dávka a je mi jasné, že ne všem se to bude líbit.
Po překonání nechutného začátku už jsem se u knihy jen bavila. U některých pasáží jsem se doslova smála nahlas, až se o to začal zajímat i manžel, tak jsem mu některé pasáže z knihy předčítala. Tenhle sprostý surový humor má manžel občas rád, takže ho to pobavilo stejně jako mně. Slíbil, že si knihu pak taky přečte, tak jsem zvědavá, jaký na ni bude mít názor. Hodně mě pobavila narážka na moje rodné město Kladno a jednoho známého hokejistu (jsem si jistá, že pokud sledujete aspoň národní tým v hokeji, tak budete vědět, o kom mluvím – ačkoliv teda tento hokejista už za nároďák nehraje, ale hrával dlouhé roky). Nejvíc mě ale pobavila asi narážka na politickou stranu Piráti.
Po přečtení Undergroundu jsem si dala takové malé předsevzetí, že rozhodně vyzkouším i další literaturu od tohoto autora, protože jeho surový humor mě v této knize fakt bavil a určitě bych si od něj chtěla zase něco přečíst.
Bohužel, jako každá kniha, má i tato svá lehká negativa. Jak jsem již zmiňovala výše, kniha je hodně sprostá a plná vulgarismů, občas mi to už přišlo i malinko přehnané a asi by nebylo od věci malinko ubrat. A nejen vulgarismů, ale i násilností tu nebylo zrovna málo. Anotace vás na to nepřipraví (v anotaci se vyskytuje jen jedno sprosté slovo), takže čtenář moc neví, do čeho jde. Ale tato dvě malá negativa rozhodně nepřevyšují tu vlnu pozitiv, kterou tato kniha má. Je zábavná, humorná, hodně dobře napsaná, udrží čtenáře u čtení (i když, pár trochu nudnějších scén se tu taky našlo, ale to je v každé knize) a poskytne mu skvělý sci-fi post-punkový surový příběh z Praha City z roku 2107.
Abych to tak nějak shrnula na závěr – pokud vám nevadí vulgarismy, černý humor ani násilí v knihách (já jakožto hráčka počítačových her jsem na takové věci už zvyklá, i když mi to dříve dělalo potíže), a chcete si přečíst nějakou hodně pěknou knihu od českého autora, sáhněte po Undergroundu. Ta knížka je fakt hodně povedená, a rozhodně jako začátek a seznámení s autorem nejlepší.
Knihu zakoupíte zde: Underground Epocha
A na závěr – pokud jste fanoušky audioknih, tak vás potěším – Underground vyšel i v audioknižní podobě. Zakoupit ji můžete v digitální verzi na Audiolibrixu, Audiotéce nebo na CD na stránkách Epochy.
Ještě jednou děkuji nakladatelství Epocha za poskytnutí knihy. Doufám, že se vám dnešní recenze líbila a že vám přinesla nový tip na čtení!
S láskou vaše
Článek František Kotleta – Underground (recenzní kniha) se nejdříve objevil na Zápisník Spisovatelky.
