Tarantinův nový film Tenkrát v Hollywoodu dokáže přenést diváka do města filmového průmyslu šedesátých let lehce a bez zbytečných řečí. Je to živé město, kde jedni se snaží prostřednictvím filmů nabízet iluzivní představy o životě. Někdo se snaží prosadit, jako herec Rick Dalton v obrovské konkurenci. Přestože dobře ví, že je běh na dlouhou trať a cíl je nejistý. Jeho marná snaha hrát zodpovědně každou roli komplikuje jeho snahu oprostit se od nálepky westernového padoucha. Ještě že má k ruce svého kaskadéra a kamaráda Cliffa Bootha. Ten ho dokáže podržet nejen slovem, ale nezůstane v pravou chvíli nic dlužen ani své pověsti drsňáka. Zcela jinak vidí svou budoucnost vycházející filmová hvězdička Sharon Tateová, které se sny začínají plnit a radost jí přináší představa budoucí rodiny i slibně se rozjíždějící kariéra. Do filmového světa pochopitelně patří i další profese. Důležití producenti, kteří, stejně jako Marvin Schwarzs, hledají možnosti, jak natočit úspěšné filmy a hledají pro to nejlepší herce. Práce a úspěch jsou ostatně pro hodně lidí ve filmovém průmyslu důležitou motivací, které podřizují svůj život. Tarantino sleduje své hrdiny při natáčení, doma i při společenských setkáních. Lehce a s nadhledem, občas s humorem a především velmi citlivě tak, aby se nadsázka i zachycení reálných situace střídaly. To vše je proložené sestřihy starých westernových filmů, kde se střílí a morduje.
Filmový svět je jedna strana pohledu a na druhou stranu staví Tarantino zvláštní skupinu lidí, která se v uvedené době dostala do středu pozornosti veřejnosti krvavým zločinem. Zpočátku volí režisér pozvolné tempo, nechává své dva hlavní hrdiny jen projíždět po silnici, kde stopují dívky s odzbrojujícím úsměvem. Vypadají tak neškodně a naivně, že návštěva Cliffa Bootha na ranči, který obývá sekta Charlese Mansona, by mohla dopadnout pro všechny zúčastněné docela v pohodě. Ale tady začíná Tarantino rozehrávat dramatickou partii o život a napětí dokáže udržet až do samého konce filmu.
Jednoduché filmové příběhy nejsou Tarantinovou doménou a ani tentokrát nezklamal. Jeho scénáře jsou originální nejen osobitým uchopením určitého filmového žánru, ale také promyšleným řazením scén s neočekávanou pointou, ať už to byl film Nespotaný Django nebo Osm hrozných. Právě tak se mu to podařilo v tomto novém filmu. Dokázal pro dvojici hlavních hrdinů napsat skvělé dialogy i scény, kde každý může ukázat své herecké schopnosti. Dvojice skvělých herců, Brad Pitt a Leonardo DiCaprio, využili nabídnuté šance dokonale. Brad Pitt si užívá přípravu večeře pro psa nebo souboj s bojovníkem Brucem Lee. Leonardo DiCaprio si střihl další neurotickou postavu, která je navíc plná nejistoty a podceňování vlastních možností. Jeho rozhovor s přemoudřelou dětskou herečkou je stejně zábavný jako natáčení filmové scény v roli padoucha. Oba herci mají své kouzlo a spolu tvoří dobře fungující dvojici. Přála bych si, aby pro tuhle dvojku napsal Tarantino ještě pokračování. Ještě jedné postavě věnoval Tarantino velký prostor, a tou je Sharon Tateová. Margot Robbie ji hraje výborně. Bez ohledu na množství textu nechala svou postavu prožívat chvíle štěstí i naděje. Zapamatovala jsem si jako „půvabné sluníčko Sharon“. Jestli taková skutečně byla, není podstatné. Dává celému příběhu zvláštní podtext v souvislosti s jejím skutečným tragickým koncem.
I když film trvá 162 minut, nepůsobí zdlouhavě a nenudí. Dokáže zaujmout a nabízí zajímavý příběh s nečekanou pointou. Možná bych ubrala některé záběry ze starých filmů, ale chápu autora, že si dal určitě velkou práci s výběrem jednotlivých scén. Jsou z jeho pohledu důležité a možná je při dalším shlédnutí filmu docením i já.
Nejnovější komentáře