Lákalo vás někdy být voyeurem? Sledovat životy druhých, jejich lásky, jejich hádky, jejich intimnosti? Potom je pro vás tento film jako stvořený.
Nechybělo mnoho, a tento film jsem v kině vůbec nenavštívil. Zvolil jsem ho jako znouzectnost, protože se mi do ruky dostala volná vstupenka do kina na jakýkoliv film. Vybral jsem si tedy z pestré nabídky filmů ten, který nebyl takřka vůbec propagován, o kterém se příliš nepsalo a který neměl ani příliš známý herecký ansámbl. Kate Winslet a Jennifer Connely jako jediná dvě známá jména sama o sobě diváky do kina nepřitáhnou. Film tedy musí zaujmout svým dějem, a to byla ta devíza, kvůli které jsem se rozhodl pro tento snímek. Když si někdo u nás, v České republice, troufne uvést do kin film, který neoplývá hvězdným obsazením, ale spoléhá na příběh, je to velká odvaha pro distributora, ale zároveň také velká výzva pro diváka. Já jsem tuto výzvu přijal, a byl připraven na vše. A teď se s vámi pokusím podělit o děj, o dojmy a o pocity, které ve mne film vyvolal. Jeden základní pocit už jsem vám popsal. Při filmu jsem si totiž připadal jako voyeur, a to není rozhodně nadnesené. Film nepostrádá hádky, vzruch, napětí, sexuální motivy ani klidné scény. Chvíli filmovým postavám závidíte, jak spokojeně si žijí, aby jste si vzápětí nepřáli být v jejich kůži. A to je to, co dělá film zajímavým. A když jsem vysledoval v kinoprogramu, do jakého žánru je tento film vlastně zařazen, překvapilo mne, že u něj byly uvedeny hned tři žánry: drama – romantický – krimi. Po zhlédnutí filmu jsem však pochopil, že film se nedá jednoznačně zařadit a toto řazení do třech žánrů je plně kompetentní k ději filmu. Ten může zaujmout i ty, kteří mají rádi směsici různých žánrů v jednom filmu. Ale teď už, bez jakéhokoliv dalšího zdržování přejdu k samotnému ději filmu.
Celý film začíná pohledem na televizní obrazovku, kde hlasatelka ve zprávách oznamuje, že byl z vězení propuštěn exhibicionista Ronnie, který přichází bydlet na městské předměstí ke své matce. Nutno dodat, že exhiboval před malými dětmi, a za to byl také odsouzen. Po úvodních titulkách se dějem se ocitáme na jednom americkém předměstí (shodou okolností je to totéž, kam se přistěhoval onen exhibicionista Ronnie), které, jako by trochu kopírovalo seriál Zoufalé manželky. Seznamujeme se s dětským hřištěm, kde je několik matek i se svými ratolestmi v čele se Sarah, kterou hraje Kate Winslet. Vypravěč nám popisuje, jak to zde chodí, že Sarah pociťuje, jako by se sem nehodila, což nám dokáže následující scénka. Zrovna přichází čas svačiny, jenže ouha. Sarah ji totiž zapomněla doma, což se nelíbí její dcerce, která se svačiny dožaduje. Ostatní matky tuto scénu sledují s despektem a nepochopením, jak může Sarah zapomenout svačinu doma. Nakonec se jedna z nich smiluje a Sarah podá kus ze svých zásob. V tom na hřiště přichází pohledný muž i se svým malým synkem. Sarah se od ostatních dovídá, že sem chodil už dříve, ale pár měsíců se zde neukázal. Ony matky mu přezdívají „Král plesu“, aniž by věděli, jak se doopravdy jmenuje, co dělá, aniž by o něm znali jakékoliv podrobnosti. Po nějaké době i se svým synkem odchází a my máme možnost o něm zjistit něco víc. Vypravěč nám popisuje jeho život, jaká je jeho žena a další podrobnosti. Onen otec se jmenuje Brad a jeho manželka je velmi zaměstnaná režírováním dokumentů, takže o syna se přes den stará on. Brada velmi trápí hlavně to, že když je jeho syn s ním, tak si za celou dobu nesundá šaškovskou čepici, kdežto jakmile přijde jeho manželka Kathy, tak si onu čepici ihned sundá. Brad si připadá, jako by ho synek nebral vážně a čas s ním trávený jako by považoval za nutné zlo, za zabíjení času. Dále se dozvídáme, že Brad vždy večer odchází do knihovny, aby se mohl pořádně připravit na advokátské zkoušky, ze kterých už dvakrát po sobě propadnul. Brad však nikdy nezamíří do knihovny, místo toho zůstane stát na půli cesty u skejtového parku, kde jezdí takhle večer mladí kluci a předvádějí nejrůznější kousky. Vydrží se na ně dívat i půl hodiny. Večer, když přijde Brad domů a chce se se svou ženou mazlit, brání jim v tom jejich syn, který s nimi spí na jejich manželské posteli, a tak jdou tedy všichni spát.
Následující den je opět Sarah s ostatními matkami na hřišti a opět tam přichází Brad se svým synem. Dcera Sarah požádá svou matku, aby ji pohoupala na houpačce. Sarah jde tedy s dcerou na houpačku, přičemž na té vedlejší houpe Brad svého syna. Sarah si s ním začne povídat a oba zjistí, že toho mají hodně společného. Jejich protějšky na ně nemají čas, trápí je řada stejných věcí. Hezky si popovídají, přičemž když Brad odchází, Sarah mu prozradí, že se s ostatními matkami, které na hřišti jsou, vsadila o deset dolarů, že jí Brad dá telefonní číslo, ale navrhne, aby jí místo toho objal a dal pusu, Sarah chce totiž ostatní matky vyprovokovat, protože je nemá moc v lásce. A tak se skutečně obejmou a dají pusu, která je však delší, než by se bylo bývalo slušelo. Tím ostatní matky pohorší a ony odcházejí. A nyní se seznamujeme s rodinným prostředím Sarah. Její manžel je velmi zaměstnaný člověk, který pracuje v kanceláři a na svou ženu a dcerku nemá prakticky vůbec čas, a tak dceru vychovává Sarah. Máme možnost sledovat jejího manžela, jak je v práci a na internetu narazí na placené erotické stránky, kde se doslova zamiluje do jedné z prostitutek a u jejích fotek masturbuje, což se nějakou dobu opakuje. Jednou takhle sedí doma u počítače a znovu je na erotických stránkách, znovu masturbuje, tentokrát má u toho na obličeji dámské kalhotky. Náhodou ho však zahlédne Sarah a je znechucena. Manžel se z toho snaží nějak vymluvit, ale Sarah je naštvaná. Vzpomene si, že jí Brad při jejich rozhovoru na hřišti říkal, že každý den chodí se svým synem plavat do veřejného bazénu. Protože se jí zachce, znovu ho vidět, a protože je naštvaná na svého manžela, objedná si z módního katalogu plavky (toto je velmi roztomilá scéna, ve které poznáváme, že Sarah na své oblečení opravdu nedbá, protože si ani nemůže rozpomenout na svou velikost plavek) a druhý den jde i se svou dcerou do bazénu. A Brad tu skutečně je i se synem. Sarah si tedy dá deku vedle Bradovy a zabřednou do hovoru. Tato scéna dává tušit, že se spolu Sarah a Brad v blízké budoucnosti nebezpečně sblíží. Ale následující scéna je úplně o něčem jiném. Brad jde zase, jako obvykle večer do knihovny, znovu tam nedojde a znovu sleduje skejtaře. V tom u něj zastaví auto, které řídí jeho kamarád Larry, který ho požádá, aby pomohl rozvézt několik plakátů, na nichž je fotografie onoho pedofilního exhibicionisty Ronnieho. Larry je totiž hlavním organizátorem jakési štvanice proti Ronniemu, kterému nechce dát ani na chvíli klid. Pozve zároveň Brada, aby si s nimi dal partičku večerního zápasu amerického fotbalu, ale tato dějová linie je pro odvíjející se události zcela nepodstatná.
Další dny se schází Sarah a Brad i se svými dětmi na koupališti a sbližují se nejen dospělí, ale i jejich děti ti ovšem pouze jako kamarádi. Jeden z těchto dnů však naruší právě Ronnie, který se vydal vykoupat se do bazénu i s potápěčskými brýlemi. Nezpozorován vleze do bazénu, čehož si však všichni po chvíli všimnou a vyženou své děti z vody. Tato scéna je velmi emotivní a zároveň jedna z nejdůležitějších v celém filmu. Tato scéna je udělaná tak, že divákovi není Ronnieho líto, naopak, podle toho, že si vzal potápěčské brýle je více než jasné, že ho děti lákají. Ale je to skutečně tak, je divákova dedukce správná? To si musí každý vyložit po svém, každopádně však policie donutí Ronnieho vylézt z vody a jakmile je pryč, všichni zase v poklidu naskáčí do vody. Neužijí si jí však dlouho, protože začne pršet a návštěvníci žhaví po zchlazení ve vodě se jmou utíkat pryč. Sarah ale nemá pro svou dceru kárku, protože je v ní nerada, Brad naštěstí disponuje kárkou se dvěma místy pro sezení, tak nabídne Sarah, aby tam svou dceru položila, a jdou k Sarah domů. Tam děti usuší, dají je spát, a sami si začnou povídat, ale z nezávazné konverzace se stane něco mnohem víc. Mezi oběma dojde k pohlavnímu styku. Oběma se to líbí natolik, že v tom příští dny pokračují u Sarah doma, aniž by je někdo zpozoroval. Když odjíždí Brad dělat advokátské zkoušky, čeká na něj Sarah, on k ní nasedá do auta a odjíždějí spolu. Několik dní před tím se totiž dohodli, že na zkoušky nepojede a místo toho si udělají několik nádherných společných dnů. Když se Brad vrátí, jeho manželka Kathy se mu zmíní o tom, že jejich syn jí povídal, jak se skamarádil s dcerkou Sarah, tak že by ji mohli i s jejím manželem pozvat na oběd. Brad je zprvu zaskočen a zenjistěn, jestli náhodou Kathy neví něco víc, ale nakonec souhlasí. A při onom obědu to Kathy dojde, všimne si, jak to mezi Bradem a Sarah jiskří. A proto hned druhý den na Kathyno pozvání přijíždí její matka, která má Bradovi přes den pomáhat s výchovou syna, což nedává našim dvou milencům šanci ani na jeden okamžik společného souznění. A nyní se film zase věnuje Ronniemu. Jeho matka ho donutí napsat inzerát do seznamky, protože si přeje, aby tu, až jednoho dne zemře, nezůstal Ronnie sám. A skutečně mu nějaká dívka odpoví a on s ní jde na rande. Bohužel si však neporozumí a jejich rande končí v okamžiku, kdy jsou před Ronnieho domem, ona dívka zastaví a všimne si, že Ronnie v jejím autě masturbuje. Ten jí poradí, aby to nikomu neříkala a odchází. Dost dobře jsem však nepochopil, co měla tato scéna znamenat, asi měla divákům Ronnieho znechutit, aby ho nebrali za moc velkého chudáčka, když ho místní obyvatelé nenechají v klidu, a to se také podařilo. Ale vraťme se zpět k Bradovi. Ten odchází na poslední zápas noční ligy v americkém fotbale a s potěšením zjišťuje, že tchýně se rozhodla zůstat doma. Zápas končí Bradových touchdownem, což ocení jásací Sarah, která je jako jediný člověk v hledišti. Potom, co všichni ostatní hráči odejdou, zůstanou Brad a Sarah na stadionu sami a dojde samozřejmě na velmi intimní chvilky. Brad se Sarah se zároveň také domluví, že spolu utečou někam pryč i se svými dětmi, že budou žít spolu. Druhý den pak jede Brad v autě s Larrym a aby řeč nestála, tak se ho Brad zeptá, jestli už slyšel o tom, jak Ronnie přišel za bílého dne na koupaliště. Larry se šíleně rozzuří, okamžitě jede k Ronniemu domu a začne na něj bušit. Otevře Ronnieho matka, která se rozčílí a chce, aby Larry odešel z jejího pozemku, ten se s ní však přetahuje, až Ronnieho matka dostane infarkt.
Následující scény budou už jen emotivní, a to přesně tak, jak má jen závěr správného filmu emotivní být. Ronnieho matka v nemocnici umírá, než však zemře, stihne Ronniemu napsat vzkaz, na kterém stojí: Buď hodný chlapec. Když si to Ronnie přečte, popadne ho pocit zoufalství, beznaděje a vzteku, polovinu věcí v domě rozmlátí a jde na dětské hřiště i s nožem. Jenže tady čeká Sarah i se svou dcerkou na Brada, se kterým má odjet pryč. Ten se však jde po cestě za Sarah kolem skejtového hřiště, kde si ho konečně po dlouhé době, kdy ho ignorovali, všimnou skejtaři a půjčí mu prkno, aby si taky zajezdil. Ten, protože se chce před nimi vytáhnout, tak se rozhodne přeskočit schody. V tuto chvíli se scéna přeruší a opět se pohledem dostáváme na dětské hřiště. Sarah přichází k plačícímu Ronniemu a ptá se ho, jestli nechce pomoct. Ten jen naříká, že jeho maminka umřela. Když se Sarah rozhlédne, zjistí, že její dcerka je pryč a když jí najde, rozhodne se, že už dál čekat nebudou a jede domů. Opět se vracíme k Bradovi, jehož pokus o přeskočení schodů skončil ošklivým pádem. Brada tedy odváží sanitka do nemocnice a je jasné, že Bradovi a Sarah není souzeno žít spolu. Ještě se však vracíme k Ronniemu na dětské hřiště, ke kterému přichází Larry. Ten si všimne, že Ronnie krvácí a drmolí jen, že už bude hodný chlapec. Larry Ronnieho naloží do auta a jede s ním do nemocnice, a to je zároveň konec celého filmu. Nevím, jestli jsem závěrečnou scénu pochopil správně, každopádně jsem si ji vysvětlil tak, že se Ronnie sám od sebe pokusil vykastrovat. A to je vše, přátelé.
Děj je velmi komplikovaný, snažil jsem se jej popsat alespoň trochu pochopitelně, ale jak si sami můžete všimnout, i tak mi to zabralo mnoho místa. Každopádně je jasné, že název se k tomuto filmu velmi hodí, protože zdejší dospělí se opravdu chovají „jako malé děti“. Jak jinak si vysvětlit jásající Sarah na prázdné tribuně jen kvůli tomu, že Brad skóroval ve zcela bezvýznamném zápase, jak jinak si vysvětlit chování lidí na koupališti, když tam přišel Ronnie, jak jinak si vysvětlit chování zakomplexovaného Larryho, který se snaží za každou cenu ztrpčit život Ronniemu, a takhle by se dalo jistě pokračovat dále. Název tedy není jen symbolický, název skutečně odráží chování všech zúčastněných. Jistě jste potom, co jsem popsal děj, pochopili, že ono žánrové zařazení, o kterém jsem se zmiňoval na začátku, tomuto filmu sedí. A dokonce, ač se to podle popisu děje nemusí zdát vhodné, jsem se asi u třech scén zasmál. Takže tento film se evidentně snaží o to, aby nebyl zaškatulkován do jednoho žánru. Rád bych se teď zastavil u hereckých výkonů. Jednoznačně nejlepší výkon podal Jackie Earle Haley, který si zahrál Ronnieho. Jeho výkon byl velmi přesvědčivý, dokázal mu dodat tragické rysy, to se prostě musí vidět, jelikož takto to slovy prostě popsat nejde, a já k tomu mohu dodat jen tolik, že nominace tohoto herce na sošku Oscara za roli Ronnieho byla rozhodně oprávněná, protože předvedl opravdu úžasný výkon. A o to překvapivější jeho výkon je, že se před kamerou objevil po dlouhých 13 letech. Ano, tak dlouho nestál tento herec před kamerou. Neuvěřitelné, že? Dalším, kdo předváděl úchvatný výkon, je Kate Winsletová v roli Sarah. Byla bezchybná, místy dokonce dokázala do své postavy vložit něco navíc, a rozhodně to nebylo mimo mísu. I v tomto případě je nominace na Oscara pro Kate Winsletovou oprávněná. Nutno dodat, že to byla už její pátá nominace, a to je jí teprve 31 let. Další herecké výkony byly v normálu. Patrick Wilson v roli Brada hrál výborně, ale nijak zvlášť nevyčníval, prostě standardní výkon. Totéž lze tvrdit i o všech ostatních postavách, jejichž herci podali standardní, vyrovnaný výkon. Jen škoda, že více prostoru zde nedostala Jennifer Connelly, která v roli Bradovy ženy Kathy byla výborná, ale objevovala se na scéně jen prozaicky.
Režie je velmi dobře propracovaná, než začneme přemýšlet o tom, co se právě na plátně stalo, už jsme zase ve varu nějaké jiné scény, která je neméně zajímavá, nežli ta předchozí. Režisér Todd Field jistě věděl co dělá. Jediné, co je zde trochu navíc, trochu mimo mísu, jsou scény z noční ligy, kdy muži v noci hrají americký fotbal a plní si tak své klukovské sny, kdy každý kluk chce být známým bohatým sportovcem. Jsou to scény zcela zbytečné a pro děj bezvýznamné, ale mají své kouzlo. Kdy jindy máte možnost sledovat sport za temné noci, kdy je osvětlený pouze stadion? A vězte, že ač tento film trvá dlouhých 130 minut, dokáže vás zaujmout a přikovat k sedačkám tak, že se nebudete chtít ani pohnout, aby vám náhodou něco neuniklo. Myslím si, že taktéž je zcela zasloužená nominace tohoto filmu za nejlepší scénář, protože film má velmi silný příběh hned na několika liniích a rozhodně není nezajímavý. A jak bych film popsal já? Úchvatný, bezchybný, parádní, fantastický, mírně depresivní příběh, který mne zaujal tak, že jsem nikdy dopředu nedokázal odtušit, co se ve filmu stane. Tak byl scénář, potažmo celý film neprostupný. A na konci, když Sarah čekala na Brada a přišel tam Ronnie s nožem, jsem se dokonce šíleně bál a film ve mne dokázal vzbudit pocit strachu a děsu, co se bude dít, a dokonce se přiznám, že už jsem na chvilku viděl Sarah ležet v kaluži krve na dětském hřišti, tak to byla silná scéna. Prostě jedním slovem paráda. Nádherný zážitek, který mám na hodně dlouhou dobu, a teď už mi nezbývá než čekat, až se film objeví na DVD a zároveň doufat, že tam budou nějaké zajímavé bonusy, minimálně film o filmu by si tento snímek zasloužil, a nezlobil bych se ani za vystřižené scény, to však ukáže čas. Jen bych se zde chtěl zmínit ještě o jedné věci, která mne velmi zklamala. Nedávno jsem si pročítal výsledky návštěvnosti tohoto filmu a velmi mne zklamalo, když jsem se dočetl, že na tento přišlo do kina v prvním týdnu promítání pouze 850 diváků. To je věc, která mne velmi mrzí, protože film, který má takto silný příběh a je nominován na tři Oscary by si zasloužil více diváků. Jinak bych chtěl poděkovat firmě Warner Bros za uvedení tak báječného, milého a laskavého snímku do kin. A vám, co jste tento film neviděli, radím, aby jste naň co nejdříve vyrazili, protože určitě nebudete zklamaní. Věřte mi, já jsem taky nebyl zklamaný, naopak, byl jsem velmi příjemně potěšený a zároveň šťastný, že dokáže vzniknout takovýto milý film.
Nejnovější komentáře