Pojďme hned na úvod jasně říci, co ve filmu vychází ze skutečně podložených historických informací a co je autorská licence.
Hlavní postavy filmu jsou zčásti smyšlené, zčásti mají reálné předobrazy. Při zobrazení průběhu tragédie jsem se snažil co nejvěrněji držet jejího skutečného průběhu. Nicméně v některých okamžicích, jako je např. zával nebo postava Milana Šlachty, který upozorňuje vedení na hrozící nebezpečí v podobě nedostavěných izolačních dveří, jsme se společně s dramaturgem a producentem rozhodli realitu interpretovat a kvůli srozumitelnosti přizpůsobit příběhu. Ve skutečnosti na Dukle samozřejmě neexistoval havíř, který by se snažil vedení dolu varovat.
Z jakých pramenů jste čerpal a s kolika lidmi jste mluvil? Co Vás při přípravě nejvíce překvapilo?
Při psaní jsem vycházel z technických rekonstrukcí události, vypracovaných báňskými odborníky, a vzpomínek pamětníků, kterých se tragédie na Dole Dukla dotkla osobně. Film by nevznikl bez pomoci členů Klubu přátel hornického muzea z Havířova, kteří mi pomohli zorientovat se v „havirně“. Přečetl jsem snad veškerou k tématu existující literaturu. Mluvil jsem asi s dvaceti havíři, jejich manželkami a dětmi. Nejvíc mě překvapila jejich hrdost a identifikace se zaměstnáním, které vykonávali celý život. Takové lidi jsem v životě nepotkal.
Jak jste stavěli samotný příběh? Kde vznikla myšlenka vyprávět jej na pozadí příběhu rodiny Šlachtových? A do jaké míry jsou Šlachtovi inspirováni skutečnými havířskými rodinami?
Nápad na napsání filmu vznikl díky Ivanu Landsmanovi, který tragédii na Dole Dukla popisuje ve své knize Pestré vrstvy. Zaskočilo mě, že jsem o ní nikdy předtím neslyšel. Příběh jsme stavěli od procesu k postavám a poměrně záhy bylo jasné, že chceme vyprávět rodinné drama, které vychází z reálných dobových problémů. Petr s Janou tak řeší problém, který na začátku šedesátých let řešila většina mladých lidí. Připravují se na narození prvního dítěte, nemají peníze a musí bydlet u rodičů. Petr se kvůli tomu, aby uživil rodinu a zajistil jí bydlení, upíše dolu. To byla jedna z mála možností, jak v té době získat byt a emancipovat se.
Části seriálu: Dukla 61
- David Ondříček: Chtěl jsem, aby ten film byl co nejopravdovější
- Matěj Podzimek - Otrlost havířů není nic ve srovnání s tvrdostí žen, které na ně doma čekají
- Jakub Režný - Snažil jsem se co nejvěrněji držet skutečného průběhu tragédie
- Martha Issová - Dukla 61 je příběhem lidí, kteří skutečně žili a zemřeli kvůli lidskému selhání
- Oskar Hes - Petr je lehkomyslný klučina s velkým srdcem
- Jiří Langmajer - Práce horníka vždy byla a bude velmi tvrdá a poctivá
- Robert Mikluš - Dukla 61 je film o dolech v nás
- Martin Myšička - Horníci si dnes rozhodně zaslouží více respektu a péče
Nejnovější komentáře