Jan A. Novák pracoval mnoho let jako publicista se zaměřením na vědu, vesmír, přírodu, ekologii, záhady, historii a technologie. Je autorem knih Utajené vynálezy, Záhadné vynálezy, Záhady Bible, Karel IV. mystik a čaroděj, Utajené osobnosti českých dějin, Hory a kopce opředené tajemstvím a Tajemné podzemí na našem území. Všechny, stejně jako následující publikaci, vydalo v edici KNIHY ZÁHAD nakladatelství Alpress.
Tentokrát popisuje historii majestátního hradu Karlštejn od dob před zahájením jeho stavby až po současnost. Vychází z mnoha historických pramenů a snaží se objasnit četná tajemství, která jsou s touto panovnickou rezidencí spojena.
Podivný je už výběr lokality, jelikož tato oblast neměla žádný strategický ani obranný význam a postrádala pro život nezbytný zdroj vody. Rovněž je místo ze všech stran obklopeno výrazně vyššími kopci. Přesto se autor domnívá, že umístění nebylo zvoleno náhodně a mělo mystický i duchovní význam. Vzdělaný jezuita Bohuslav Balbín například píše, že se asi tři sta kroků od hradu nachází jeskyně, v níž rybáři v noci vídávali draky chrlící oheň. Jan A. Novák je toho názoru, že by se mohlo jednat o významnou lokalitu z hlediska silových míst Země, tedy geomantie, jež ve středověku nebyla neznámou disciplínou. Také podotýká, že zde byly objeveny kosterní pozůstatky pravěkých ještěrů.
Neznáme ani datum položení základního kamene, jelikož zápis, odkazující na 10. červen 1348, se ukázal mylným, stejně jako tvrzení, že prvním stavitelem tohoto opevněného komplexu byl Matyáš z Arrasu. O Karlštejně se objevuje jen velmi málo zmínek v dobových pramenech a záhadná je i tehdejší podoba hradu, jelikož stavba prošla několika rozsáhlými rekonstrukcemi. Při opravách v roce 2015 byla také objevena tajná desetimetrová podzemní chodba z přelomu 15. a 16. století.
Publicista se dále věnuje panovníkově zálibě ve shromažďování svatých ostatků, jež tu pak byly uloženy. Hrad však nebyl vystavěn jako pokladnice českých korunovačních klenotů, jelikož vladař nařídil, aby nikdy neopouštěly Prahu. Nebyl určen ani pro klenoty Svaté říše římské, protože v té době jí vládl Ludvík IV. Bavorský a nástupnictví syna Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny bylo nepravděpodobné. Karel byl korunován římským císařem až roku 1355 a teprve poté sem byly převezeny říšské korunovační klenoty. Je zajímavé, že když významnému Lucemburkovi svitla naděje na císařský titul, z gotických budov nad Berounkou se stala pevnost zásadního významu a byla započata jejich přestavba.
V následujících kapitolách je rozebírána symbolika kamenů na říšské koruně i Longinovo kopí, jež mělo zázračnou moc učinit jeho majitele neporazitelným. Pozoruhodný je také kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mariánské věži, kde se objevují výjevy z Apokalypsy sv. Jana. Mocný vladař zde trávil mnoho času na modlitbách a jedná se o jedno z nejduchovnějších míst hradu. Pozornost zasluhuje i záhadný blesk s děsivým obličejem a chapadly na fresce nanebevstoupení proroků Enocha a Eliáše. Je zajímavé, že navzdory tematice konce světa se v těchto prostorách lidé cítí velmi dobře.
Obraz Adorace svatého kříže v nadpraží kaple svaté Kateřiny, zachycující krále se třetí manželkou, Annou Svídnickou, je dokonce možné vykládat jako alchymickou svatbu krále a královny, jež je zásadním prvkem podstaty vzniku kamene mudrců.
V pevnosti se rád zdržoval i Karlův syn Václav IV., avšak po záhadné smrti své první ženy, Johany Bavorské, se tomuto místu začal vyhýbat. Zajímavou etapou v dějinách panovnického sídla je též jeho obléhání husitskými vojsky, jimž se jako jedno z mála opevnění ubránilo i přes své stavební nedostatky. Ve funkci děkana karlštejnské kapituly zde působil například Václav Hájek z Libočan, autor známé, avšak nepřesné Kroniky české. Jeho život byl k překvapení mnohých čtenářů velmi dobrodružný a tento duchovní se dokonce zasadil o odhalení zdejší čachtické paní, Kateřiny Bechyňové z Lažan, jež byla předchůdkyní slavné vražedkyně. Naopak velmi humorným se jeví pokus Josefa „Harryho“ Jelínka o prodej hradu Američanům za první republiky.
Přízraků se tady zjevovalo velmi málo, zápiskům vévodí legenda o dvanácti karlštejnských bílých paních, jež od poutníků žádaly vysvobození.
Svazek obsahuje tři přílohy – základní fakta o Karlštejně i s jeho plánkem, letopisy hradu a slovníček důležitých církevních a historických pojmů. Doplňuje jej také několik fotografií exteriéru i interiéru proslavené středověké stavby.
Tento pohled do světa tajemna určitě stojí za přečtení. Potěší nejen milovníky historie, ale i tajemství a všechny, kteří si oblíbili osobu Otce vlasti, do jehož duše se Jan A. Novák pokusil proniknout. Lehce a čtivě nastiňuje záhady, jež jsou s touto ohromující budovou spojeny. Jeho styl je zábavný, napínavý a místy i odlehčeně humorný, což knihu oživuje a činí z ní zajímavou studii o životě v minulosti, středověkých zbraních a mystice. Zkušený novinář dokazuje, že doba největšího Čecha byla plná utajené symboliky a znalostí, jež nám jsou dnes k naší škodě skryty. Pisatel vyčerpávajícím způsobem shrnuje všechny dostupné prameny a vyslovuje mnoho hypotéz, jež stojí za úvahu. Na všechny tyto teorie však zná odpověď pouze panovnické sídlo, jež mlčenlivě shlíží do údolí a pečlivě střeží tajemství těch, kteří si je odnesli s sebou na věčnost.
- vazba: pevná
- výška: 205mm
- šířka: 135mm
- hloubka: 23mm
- počet stran: 256
- jazyk: český
- kód zboží: 9788075430717
- K dispozici: Ano
Hodnocení: 95 %
Knihu lze koupit v nakladatelství Alpress.cz.
