Jan Werich

Jan Křtitel František Serafínský Werich (6. úno­ra 1905 Praha - Smíchov– 31. říj­na 1980 Praha) byl čes­ký fil­mo­vý a diva­del­ní herec, dra­ma­tik a fil­mo­vý sce­náris­ta, v autor­ské dvo­ji­ci s Jiřím Voskovcem význam­ný před­sta­vi­tel mezi­vá­leč­né diva­del­ní avant­gar­dy a poslé­ze i pová­leč­né čes­ké diva­del­ní kul­tu­ry, spi­so­va­tel.

Životopis

Rodina

Jan Werich byl jedi­ný syn Vratislava Wericha, úřed­ní­ka První čes­ké vzá­jem­né pojiš­ťov­ny (syna Františka Wericha, obchod­ní­ka v Praze a Reginy roz. Duchoňové z Hostomic), a jeho man­žel­ky Gabriely roz. Choděrové (dce­ry Jana Choděry, hos­tin­ské­ho v Žižkově č. 970, a Marie, roz. Zounkové z Malých Nehvizd). Za kmo­t­ry mu byli pra­ro­di­če Regina Benešová-Werichová a František Choděra. Rodiče se brzo roz­ved­li a Jan při­pa­dl do péče otci. Narodil na Smíchově (teh­dej­ší čp. 403), kde měli mat­či­ni rodi­če hos­ti­nec; za 1. svě­to­vé vál­ky, když byl otec na fron­tě, žil u jeho mat­ky v Holešovicích.

V roce 1929 se Jan Werich ože­nil se šva­dle­nou a návr­hář­kou diva­del­ních kos­tý­mů Zdeňkou (též Zdenou) roz. Houskovou (1. červ­na 1906 – 14. dub­na 1980), kte­rá v 60. letech pře­lo­ži­la dvě diva­del­ní hry z angličtiny.Jejich jedi­ná dce­ra Jana Werichová (1935–1981) byla hereč­ka a pře­kla­da­tel­ka; její jedi­ná dce­ra Zdeňka Kvapilová, pře­zdí­va­ná Fanča (*1967), pro­vda­ná Hulíková, vystu­do­va­la peda­go­gi­ku a je psy­cho­lož­kou ve Švýcarsku.

Život do 2. světové války

Jan Werich vystu­do­val gym­ná­zi­um v Praze v Křemencově uli­ci, kde se také sezná­mil se svým poz­děj­ším diva­del­ním part­ne­rem Jiřím Voskovcem. Po matu­ri­tě stu­do­val prá­va na Karlově uni­ver­zi­tě.

V roce 1926 vytvo­ři­li s Jiřím Voskovcem dvo­ji­ci. Nejprve spo­lu­pra­co­va­li v redak­ci časo­pi­su Přerod a brzo na to zača­la i jejich diva­del­ní spo­lu­prá­ce v Osvobozeném diva­dle. Ta vyús­ti­la do jejich prv­ní hry Vest pocket revue – názvem mys­le­li malou revui do kap­sič­ky u ves­ty. Werich byl na pla­ká­tech uve­den jako J. W. Rich.

V letech 1927–1938 jejich diva­del­ní spo­lu­prá­ce pokra­čo­va­la, do roku 1935 půso­bi­li v Osvobozeném diva­dle, v letech 1935–1937 půso­bi­li pod hla­vič­kou tzv. Spoutaného diva­dla, kde uved­li jed­nu ze svých nej­od­váž­něj­ších her Balada z hadrů.

V roce 1937 se vrá­ti­li k Osvobozenému diva­dlu, kte­ré bylo o rok poz­dě­ji (1938) uza­vře­no a J. Werich, J. Voskovec a jejich dlou­ho­le­tý hudeb­ní autor Jaroslav Ježek byli nuce­ni opus­tit Československo. Druhou svě­to­vou vál­ku strá­vi­li spo­lu v USA, kde se živi­li jako her­ci; pře­de­vším mezi tam­ní čes­kou komu­ni­tou. Proslavili se též svý­mi pro­ti­na­cis­tic­ký­mi pořa­dy pro roz­hla­so­vou sta­ni­ci Hlas Ameriky vysí­la­ný­mi čes­ky do Evropy.

Život po 2. světové válce

V roce 1945 se Jan Werich vrá­til zpět do osvo­bo­ze­né­ho Československa. Jiří Voskovec se navrá­til až 1.9.1946. Spolu s Jiřím Voskovcem na krát­ký čas ote­vře­li Divadlo V+W, ale vzhle­dem k poli­tic­ké situ­a­ci už neby­lo mož­né dělat poli­tic­kou sati­ru. V roce 1948 Werichův part­ner Jiří Voskovec emi­gro­val do Francie (a v roce 1950 do USA).

Po roce 1948 Jan Werich půso­bil v řadě praž­ských diva­del. V letech 1956–1961 byl ředi­te­lem Divadla ABC. J. Werich zalo­žil Divadlo Voskovce a Wericha, kde se jeho novým part­ne­rem stal Miroslav Horníček. Z jejich diva­del­ní tvor­by této doby se sta­ly nej­zná­měj­ší tzv. for­bí­ny, tj. před­scé­ny.

Jeho pová­leč­ná čin­nost je spo­je­na s teh­dej­ším reži­mem; jeho kri­ti­ci mu vytý­ka­jí, že ačko­li byl vel­mi popu­lár­ní, neza­stal se svých pro­ná­sle­do­va­ných a věz­ně­ných kole­gů a přá­tel. Jeho obrán­ci pou­ka­zu­jí na Werichův pod­pis peti­ce Dva tisí­ce slov.

Ke kon­ci 50. let J. Werich pod­ni­kl něko­lik indi­vi­du­ál­ních cest do Itálie; jed­nu z nich i s dce­rou Janou. Své zážit­ky popsal v kni­ze Italské prázd­ni­ny (vyšla v roce 1960).

Roku 1963 mu byl udě­len titul národ­ní umě­lec.

V roce 1977 vyšel v Rudém prá­vu seznam sig­na­tá­řů Anticharty s Werichovým jmé­nem. Televize vysí­la­la dlou­hé zábě­ry J. Wericha, sedí­cí­ho mezi ostat­ní­mi shro­máž­dě­ný­mi uměl­ci, poslou­cha­jí­cí­mi pro­je­vy J. Švorcové a dal­ších teh­dy komu­nis­tic­ky anga­žo­va­ných uměl­ců. Zastánci Jana Wericha tvr­dí, že prý žádal komu­nis­tic­ké úřa­dy o vyškrt­nu­tí své­ho jmé­na ze sezna­mu sig­na­tá­řů, pro­to­že prý pode­psal pou­ze pre­zenč­ní lis­ti­nu. Nebylo mu však vyho­vě­no a jeho pro­tes­ty neby­ly zve­řej­ně­ny. Toto tvr­ze­ní bývá pova­žo­vá­no za legen­du, nicmé­ně ji potvr­zu­jí brat­ři Jiří a Ondřej Suchý v kni­ze Pan Werich z Kampy (Ikar, 2011).

V letech 1945-80 byd­lel na praž­ské Kampě ve stej­ném domě jako bás­ník Vladimír Holan, ozna­čo­va­ném jako tzv. Dobrovského nebo též (čas­tě­ji) Werichova vila. Traduje se, že se Werich s Holanem navzá­jem nemě­li pří­liš v obli­bě.

Při pří­le­ži­tos­ti 100. výro­čí jeho naro­ze­ní vyda­la Česká národ­ní ban­ka pamět­ní stří­br­nou min­ci v nomi­nál­ní hod­no­tě 200 Kč.

Výroky

Jan Werich ve svých hrách a pře­de­vším vyprá­vě­ních pro­slul mno­ha svý­mi pře­váž­ně poli­tic­ký­mi naráž­ka­mi. Např. o Pražském jaru říkal v roce 1968 ve svých tele­viz­ních roz­ho­vo­rech s Vladimírem Škutinou: „tak­že když to shr­ne­me... tak je to lep­ší, než jsme se báli, že by to moh­lo bejt, když jsme mys­le­li, že by to moh­lo bejt moc špat­ný... ovšem musí se to hlí­dat!“

Dílo

První hry dvo­ji­ce V+W byly spí­še zábav­né s vel­kým množ­stvím hud­by, tyto hry byly poli­tic­ky nean­ga­žo­va­né.

Vest pocket revue (1927) – toto před­sta­ve­ní mělo obrov­ský úspěch (208 repríz). Vytvořili zde zce­la nové poje­tí scé­ny, vystu­po­va­li jako bíle nalí­če­ní klauni, kte­ří si poví­da­jí nejen mezi sebou, ale i s obe­cen­stvem. Měli pře­dem domlu­ve­né téma i směr dia­lo­gu, ale exis­to­val i dost vel­ký pro­stor pro impro­vi­za­ci.
Premiéra Skafandr
Ostrov Dynamit
Sever pro­ti jihu
Golem
Hej rup!
V poz­děj­ší době psal spo­lu s J. Voskovcem poli­tic­ky anga­žo­va­né revue, vět­ši­na z nich byla sil­ně levi­co­vě zamě­ře­ná, upo­zor­ňo­va­li na neza­měst­na­nost a na soci­ál­ní roz­dí­ly. Pozdější díla byla zce­la nepo­kry­tě anti­fa­šis­tic­ká.

Jejich dia­lo­gy jsou zamě­ře­ny pro­ti malo­měš­ťác­tví, hlouposti, tota­li­tě atd. Parodie byly zamě­ře­ny nejen na dění v teh­dej­ší době, ale i na his­to­rii.

Caesar – 1932, před­sta­vu­je Benita Mussoliniho jako Caesara, kte­rý tou­ží po vál­ce. Od této hry je Osvobozené pova­žo­vá­no za poli­tic­ké diva­dlo.
Osel a stín – 1933, lidé se háda­jí o nesmy­sl­né věci. Antická his­tor­ka – spor o popla­tek za odpo­či­nek ve stí­nu osla.
Kat a blá­zen – 1934, kri­ti­ka fašis­mu.
Na popud němec­ké­ho vel­vy­sla­nec­tví, kte­ré si stě­žo­va­lo na uráž­ku hla­vy stá­tu, byli V + W vyká­zá­ni z palá­ce U Nováků a sezó­nu 1935-36 ode­hrá­li pod názvem Spoutané diva­dlo v sálu Rokoko. Zde vznik­la divác­ky nej­ú­spěš­něj­ší hra této dvo­ji­ce:

Balada z hadrů – 1935, na roz­díl od před­cho­zích her není zamě­ře­na pro­ti nacis­mu. Má výraz­ný soci­ál­ní kon­text a je spí­še poctou Villonovi - svo­bo­do­my­sl­né­mu člo­vě­ku, buři­či a vel­ké­mu bás­ní­ku stře­do­vě­ké Francie, jehož posto­je byly auto­rům jis­tě blíz­ké.
Na jaře 1936 se V+W vra­cí do pro­stor palá­ce U Nováků a tak­též k názvu Osvobozené diva­dlo.

Nebe na Zemi
Těžká Barbora
Svět za mří­že­mi
Pěst na oko – lidé se odmí­ta­jí pou­čit z his­to­rie a neu­stá­le opa­ku­jí jed­nu chy­bu. Hra byla myš­le­na jako výzva k doho­dě mezi lid­mi a aby zabrá­ni­li moc­ným jim ubli­žo­vat.
Na hud­bu J. Ježka napsa­li do těch­to her tex­ty mno­ha pís­ní (např. Nebe na zemi).

Tvorba po 2. svě­to­vé vál­ce

Po návra­tu do Československa stih­li Voskovec s Werichem ješ­tě pod­le hudeb­ní kome­die Finian’s Rainbow od „Yip“ Harburga a Freda Saidyho napsat hru:

Divotvorný hrnec – ori­gi­nál­ní hud­bu Burtona Lane upra­vil Zdeněk Petr.

Detaily o článku Jan Werich

• Jméno člán­ku: Jan Werich
• Autor: Přispěvatelé Wikipedie
• Vydavatel: Wikipedie: Otevřená ency­klo­pe­die.
• Datum posled­ní úpra­vy: 6. 02. 2015, 20:43 UTC
• Datum pře­vze­tí: 9. 02. 2015, 12:11 UTC
• Trvalý odkaz: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_Werich&oldid=12214513
• Hlavní auto­ři: Statistika edi­ta­cí strán­ky
• Identifikace ver­ze strán­ky: 12214513