(zatím nehodnoceno)
Loading...V knihách Karla Maye jsou odkazy na dobové události, natožpak nějaké datum, zřídkavé. Úvodní díl je postaven doprostřed občanské války (1861-1865), v dopisu čtenářce uvádí, že Vinnetou zemřel 2. září 1874. Reálnost příběhu, o níž čtenáře Karel May přesvědčuje, tím ovšem dost utrpěla, neboť hrdinové by nestačili prožít tolik dobrodružství v tak krátké době. Situaci Karel May ještě vyostřil pokusy časově vázat příběhy údaji jako „před 9 lety“ (honil Old Shatterhand padoucha Thomase Meltona – Supové Mexika I), nápis v sonorském dole z roku 1612 je asi 250 let starý – to prostě moc dohromady nehraje. Vždyť Old Shatterhand si po dobrodružství v Sonoře odpočinul 20 měsíců v Německu, pak se s Vinnetouem plaví do Afriky, v Anglii léčí Vinnetouův zánět jater, následují dobrodružství s Nijory a Mogollony.
Z lepšího soudku: v povídce Kutb, jejíž začátek se odehrává v Káhiře, je zmínka o mahdistickém povstání, které vypukne 9. září 1881, přesně podle skutečnosti. Další data jsou ve třetím díle Vinnetoua, kde May předesílá historii Yellowstoneského národního parku. Dočteme se, že prof. Hayden se v roce 1871 vypraví do Yellowstone (Vinnetou III), o němž roku 1856 slyšel generál Warren fantastické zprávy, a Kongres USA pak v roce 1872 vyhlásí Národní park (tamtéž). Vše sedí naprosto přesně. Jediná další věc, která budí pochybnost, je provoz Jižní Pacifické dráhy za života Vinnetouova, ta poprvé vyjela ze San Francisca do arizonského Tucsonu roku 1880, a léta Páně 1881 dosáhla El Paso.
Tady odbočím: jakou to vlastně dráhu vyměřoval mladý Old Shatterhand počátkem let šedesátých? Pozor, nikdy netvrdil, že Jižní Pacifickou, a už vůbec ne severněji vedoucí Central and Union Pacific. Jdu do svého Vilímka: „Náš úsek ležel mezi Canadianem a Novým Mexikem“. Tomu nejblíže je dráha „Atchinson, Topeka and Santa Fé Railroad“ (ATSF), k jejímuž vybudování byla založena společnost roku 1859, přejmenovaná 1863. Trasa byla Kongresem Spojených Států schválena roku 1863, tedy těsně před (domnívám se) nebo těsně po předběžném vyměření (ještě jednou připomínám, že na rozdíl od filmu v knize Old Shatterhand měří, ale nestaví). Občanská válka stavbu zdržela, takže teprve 30. října 1868 se poprvé koplo do země v kansaské Topece. Důvodem stavby dráhy byl transport dobytka z Kansasu a zásobování Coloradských dolů potravinami a technikou s cílem na nich vydělat, protože hodně prosperovaly. Z další historie dráhy uvádím: 26. dubna 1869 jel vlak na prvním 10km úseku. 5. září 1872 dosáhl Dodge City, coloradské hranice pak 23. prosince 1873, coloradské město Pueblo 1. března 1876 (ale to byla odbočka na Ogden City, ne hlavní větev do Santa Fé), Ratonský průsmyk 7. prosince 1878. Zajímavé je, že datace vyměřování dobře odpovídá době, do níž May vkládá nástup mladého Old Shatterhanda coby surveyora s teodolity do prérie, totiž počátek šedesátých let. Dlouho jsem nemohl najít výše citovaný úsek, ale existoval. Vedl z texaského Panhandle přes Washburn do ALbuquerque, dokončen byl až půl století poté, co byl plánován a snad i vyměřen.
A zabili jsme dvě mouchy jednou ranou. Stavba železnice s provizorním, ne pravidelným, provozem tvoří i podstatnou část zápletky románu Černý mustang. Pokud se děj úvodních kapitol Černého mustanga odehrával na severovýchod od Raton Pass v Coloradu nebo Kansasu, pak by to Vinnetou ještě teoreticky stihl zažít, pokud by šlo opravdu jen o provizorní úsek se stavební dopravou, ale tak to v knížce vpodstatě je. Později se z ATSF stala severní větev Jižní Pacifické dráhy.
Divoký západ Karla Maye je doménou divoce žijících Indiánů, hraničářů, lovců, trapperů a zálesáků, to vše ve skutečnosti končilo 40. léty, zbyli jen lovci bisonů. 60. až 80. léta jsou léty podnikání, v krajině přibývá nových depotů, dolů, poštovních a dopravních služeb, vojenských pevností, jejich síť je mnohem hustší než by se z četby Karla Maye zdálo, dominují vládní agenti, důlní inženýři, geologové a prospektoři všeho druhu, vojáci, pošťáci, farmáři a pěstitelé. Mayovi Indiáni proti skutečnost také mnohem méně obchodují a vyměňují. Stranou mého zájmu nezůstal ani seznam apačských kmenů, kterým vládl Inču-čuna a po jeho smrti Vinnetou. Nejblíže má seznamům, jejichž autory je dvojice znalců a přemožitelů Apačů, ale i mírotvorců José Cortése y Olarte a Antonia Cordery. Sepsán byl roku 1799 a ještě se k němu vrátím pro jeho důležitost. A když už zkoumáme reálie, také relativní nepřítomnost zadovek a opakovaček ve výzbroji ukazuje na pozdní 40. léta 19. století, která tak tvoří kulisu Mayovy americké řady.
Části seriálu: Karel May – fakta nebo fikce?
- Karel May – fakta nebo fikce?
- Karel May – fakta nebo fikce? - 1. Datumy a místa
- Karel May – fakta nebo fikce? - 2. Osobnosti
- Karel May – fakta nebo fikce? - 3. Názvy kmenů
- Karel May – fakta nebo fikce? - 4. Řeč & 5. Struktura společenství a jeho ráz & 6. Toponyma a hydronyma & 7. Morálka a náboženství
Nejnovější komentáře