Karel May – fakta nebo fikce?

KarelMay

Letos vzpo­mí­ná­me 178. výro­čí naro­ze­ní Karla Maye a 100. výro­čí jeho smr­ti (*Ernsthall, 25. úno­ra 1842 – 30. břez­na 1912, zemřel na nachla­ze­ní po před­náš­ce ve Vídni). A také 119. výro­čí vydá­ní tří­díl­né­ho romá­nu Vinnetou Josefem Richardem Vilímkem. Mám to štěs­tí, že děde­ček ho mému otci, teh­dy deví­ti­le­té­mu, kou­pil, a ten mi ho dal ke čte­ní, když mi bylo prá­vě tolik. Odpověď na otáz­ku „jak to s těmi Indiány bylo“ jsem hle­dal ve „Zlomeném šípu“ Elliota Arnolda, v kni­hách Václava Šolce, Miroslava Stingla a Josefa Opatrného. May mi vyčichl, stal se někým, kdo mi tuto otáz­ku zce­la jis­tě nezod­po­ví. Pak ale při­šla doba infor­mač­ní dál­ni­ce. Začal jsem fak­ta vybí­rat, tří­dit a spo­jo­vat. A obrys děje, kte­rý mi poma­lu ros­tl před oči­ma, mně při­ve­dl zpát­ky ke Karlu Mayovi.

Abych ale­spoň tro­chu spla­til svůj dluh, při­pra­vil jsem ve výroč­ním roce 2012 před­náš­ku o věro­hod­nos­ti reá­lií a fak­to­gra­fie v ame­ric­ké sérii Mayových romá­nů. A z osno­vy před­náš­ky vzni­kl ten­to člá­nek.

Zahájím výro­kem Mescalera, kte­rý mi namai­lo­val, když jsem se podi­vo­val nad tím, že rad­ni­ce naše­ho milé­ho sude­to­ně­mec­ké­ho měs­teč­ka se k pro­pa­ga­ci před­náš­ky sta­vě­la vlaž­ně:

„May je u nás v očích jis­té čás­ti veřej­nos­ti pova­žo­ván za cosi pod­řad­né­ho, dět­ské­ho, nese­ri­oz­ní­ho… V Německu už mají Maye za kla­si­ka a váží si ho, stej­ně jako ve Francii Dumase či Verna. Paradoxně fil­mo­vé may­ov­ky auto­ra sice zpo­pu­la­ri­zo­va­ly, ale záro­veň mu udě­la­ly med­vě­dí služ­bu, kaž­dý dru­hý dnes vní­má Maye a jeho dílo jako tyto fil­my, totiž jako naiv­ní dět­skou roman­ti­ku, kte­rá se navíc už pře­ži­la a je odsou­ze­na k postup­né­mu záni­ku.“

A co vy, kte­ří jste na ser­ve­ru popr­vé? Také máte pro své­ho oblí­be­né­ho auto­ra z dět­ství jen pohr­d­li­vý úškle­bek? Pokládáte Karla Maye za baro­na Prášila své­ho dru­hu? Psal pře­ce o zemi, kde nebyl. Nebo jinak – je vám líto, že jste nale­tě­li pohád­kám, ale oce­ňu­je­te, že ve Vás vyvo­lal hlub­ší zájem o pro­ble­ma­ti­ku ame­ric­ké­ho Západu? Pak je ten­to člá­nek určen prá­vě vám. Závěr Vás mož­ná pře­kva­pí.

Postupně se budu zabý­vat těmi­to téma­ty:

1. Datumy a mís­ta
2. Osobnosti
3. Názvy kme­nů
4. Řeč
5. Struktura spo­le­čen­ství a jeho ráz
6. Toponyma a hyd­ro­ny­ma (míst­ní názvy a jmé­na řek)
7. Morálka a nábo­žen­ství

Fotka od fsHH z Pixabay