Karty emocí: Nenechme se jimi omezovat, využijme je k růstu

(zatím nehodnoceno)

Loading...

Není náho­dou ten pra­vý čas nau­čit se rozu­mět svým emo­cím? Že upřím­nost může být hla­di­vá a zra­ni­tel­nost doslo­va extá­zí? Z Karet emo­cí může­te zís­kat něko­lik dob­rých zna­los­tí a doved­nos­tí. Tou prv­ní je: udě­lá­te si pře­hled o emo­cích, kte­ré exis­tu­jí a jak se pro­je­vu­jí v růz­ných situ­a­cích.

Zaujala mne tře­ba Jistota. Na kar­tě je k ní napsá­no: sebe­jis­tý, odváž­ný, smě­lý

Nebo Nedostatečnost: bez­cen­ný, neschop­ný, sla­bý

Která z těch­to pod-emocí je u vás nej­sil­něj­ší? Co s ní? Rozhodně to nejsou kar­ty jed­no­du­ché, pro­to­že chtě­jí nej­vět­ší kus prá­ce po nás. Nic nám zadar­mo neřek­nou.

Principem roz­krý­vá­ní emo­cí je to, že se díky roz­krý­vá­ní dal­ších a dal­ších emo­cí může­me prav­dě­po­dob­ně dobrat infor­ma­cí, jež jsou pod povr­chem. Možná pak zjis­tí­me, že nemá­me jen smut­nou nála­du bez pří­či­ny, ale dole někde dout­ná vztek – mož­ná i na něko­ho kon­krét­ní­ho. Nebo že vztek nao­pak při­chá­zí z poci­tu smut­ku a bez­na­dě­je. Řešení kon­flik­tů vněj­ších i vnitř­ních pak díky těm­to kar­tám bude snad­něj­ší – nebo při­nejmen­ším prů­hled­něj­ší.
Autorka nabí­zí také prázd­né kar­ty, kte­ré si může­me popsat svý­mi typic­ký­mi emo­ce­mi a ces­tič­ka­mi k nim. Nebo čím­ko­liv jiným… ostat­ně stá­le pla­tí to, že s těmi­to kar­ta­mi máme napros­tou svo­bo­du.

MALÁ UKÁZKA: A jde­me do pra­xe!
A já osob­ně je ráda kom­bi­nu­ji s taro­tem, pro­to­že mi to zjas­ní a lépe nasta­ví ces­tu do budouc­na.

Tak schvál­ně, když jsme tu už měli kar­tu Nedostatečnosti, při­čemž řek­ně­me, v někte­ré své oblas­ti se cítím sla­bá… (mož­ná až bez­cen­ná).

Proč? Viselec (jiný úhel pohle­du, nechat si ješ­tě čas...)

Co s tím, kudy ven? Desítka mečů (ráz­né roz­hod­nu­tí, nasto­le­ní oprav­do­vé­ho sebe­po­zná­ní)

Tak je to asi zřej­mé, mé poci­ty bez­cen­nos­ti jsou pro­to, že někde ulpí­vám na starém, nefunkč­ním, dáv­no pře­ži­tém a mož­ná tak dob­ře navyk­lém, že si mys­lím, že to tak sku­teč­ně je. Že jsem tedy sla­bá a bez­cen­ná. Prvním kro­kem tedy bude zahle­dět se na sebe z jiných úhlů pohle­du… a pak se vydat svou sku­teč­nou ces­tou. A pro zají­ma­vost Kartu emo­cí na závěr:

Vděčnost: oce­ňu­jí­cí, uzna­lý, požeh­na­ný

To tedy bude emo­ce, kte­rá při­jde, až tím­to pro­ce­sem úspěš­ně pro­jdu?

O autor­kách:

Petra Martin vyrůs­ta­la mezi Německem a USA. Rozdílnost kul­tur a ces­to­vá­ní ji při­ved­lo na ces­tu zkou­má­ní emo­cí, když se pak poz­dě­ji jako spi­so­va­tel­ka potý­ka­la s depre­sí, při­ved­lo ji to na ces­tu těch­to karet a peč­li­věj­ší­ho zkou­má­ní emo­cí. „Jak se cítím?“ byla otáz­ka, na kte­rou si nedo­ká­za­la odpo­vě­dět. A pro­to stvo­ři­la tyto kar­ty.

Kris Wiltse je ilu­strá­tor­ka, kte­ré se spl­nil život­ní sen. Vystudovala něko­lik umě­lec­kých škol a již pat­náct let se věnu­je jenom ilu­stra­ci. Techniky, kte­ré pou­ží­vá? Digitální zpra­co­va­né otis­ky lino­ryt­ných blo­ků.

Vydalo nakla­da­tel­ství Synergie Publishing, 2020, https://www.synergiepublishing.com/cs/shop/karty/inspiracky/000494_karty-emoci.php

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře