Kiera Cass – Zaslíbená

Zaslibena uvodka 1

Zdravím všech­ny své báječ­né čte­ná­ře u nové­ho člán­ku! Sepsání téhle recen­ze mi dalo dost zabrat. Snažila jsem se totiž, aby nevy­zně­la tak, jak mož­ná ve finá­le vyzní (vím, patr­ně to nedá­vá smy­sl.) Bohužel ale dneš­ní recen­ze nebu­de pozi­tiv­ní. Ani tro­chu. A je mi to fakt dost líto, pro­to­že ta kni­ha vypa­dá fakt dob­ře a i ano­ta­ce a všech­no …. Jen je pros­tě buď špat­ně pře­lo­že­ná, nebo špat­ně napsa­ná. A o jaké kni­ze že bude řeč?

Autor: Kiera Cass

Počet stran: 272

Nakladatelství: CooBo

Rok vydá­ní: 2020

Série: Zaslíbená #1

První díl série od autor­ky svě­to­vé­ho best­selle­ru SelekceLady Hollis Briteová je nad­še­ná – a v šoku. Král Jameson jí totiž veřej­ně vyje­vil své city, o čemž odjak­ži­va sni­la. Jako jedi­ná ze šlech­tic­kých dcer upou­ta­la jeho pozor­nost! Ale Hollis si brzy uvě­do­mí, že stát se krá­lov­nou mož­ná není ten šťast­ný konec, kte­rý si před­sta­vo­va­la. A když se setká s cizin­cem, kte­rý má schop­nost nahléd­nout pří­mo do její­ho srd­ce, pocho­pí, že ve sku­teč­nos­ti tou­ží po úpl­ně jiné budouc­nos­ti.

Patrně kaž­dý kni­ho­mol se v živo­tě setkal se situ­a­cí, kdy se nad­še­ně pouš­těl do nové kni­hy od oblí­be­né­ho auto­ra, oče­ká­val vel­ké věci a dosta­lo se mu pou­ze hlu­bo­ké­ho zkla­má­ní. A bohu­žel zrov­na dnes tu jed­no vel­ké zkla­má­ní mám. Ano, teď mě spous­ta holek uka­me­nu­je, ale bohu­žel, je to můj názor. Zaslíbená je prv­ní díl série o mla­dé dív­ce, kte­rá má před­po­kla­dy stát se krá­lov­nou a těší se pří­z­ni samot­né­ho krá­le. Na jed­nu stra­nu si jeho pozor­nost veli­ce uží­vá a vel­ko­ry­se při­jí­má jeho dary, a na dru­hou stra­nu říká, že to vlast­ně nikdy nechtě­la. Velice pro­zí­ra­vě to ale začne tvr­dit, až když se setká s tajem­ným mla­dí­kem. Jak neče­ka­né. Bohužel s želez­nou pra­vi­del­nos­tí se nám v YA kni­hách obje­vu­jí milost­né troj­ú­hel­ní­ky. Mám tu na vás jed­nu otáz­ku: při­jde to jenom mně, nebo se nám v nových YA kni­hách, kte­ré vychá­ze­jí, obje­vu­jí hlav­ní hrdin­ky, kte­ré „jsou veli­ce sta­teč­né a sil­né a cti­žá­dosti­vé a všech­no“, a ve finá­le, když je více pozná­te, tak zjis­tí­te že jsou napros­to praš­tě­né a cho­va­jí se jako … krá­vy? Nechtěla jsem to původ­ně napsat tak­to drs­ně, ale nena­padlo mě jiné slo­vo.

Co se týče jazy­ko­vé strán­ky kni­hy, tak to je jed­na vel­ká tragé­die. Zajímalo by mě, jest­li za to může pře­kla­da­tel­ka, nebo sama autor­ka. Ale toli­krát vyslo­ve­né jed­no jmé­no v celé kni­ze? Popravdě, někde v půl­ce už jsem zača­la na jmé­no Delia Grace být aler­gic­ká. Rozhodně se něko­li­krát dalo nahra­dit jen zájme­nem. Proč ale poma­lu v kaž­dé větě zmi­ňo­vat Delia Grace? Čím má ta hol­ka tak výji­meč­né jmé­no, že muse­lo zaznít něko­li­krát na kaž­dé strán­ce? Kromě toho, že blběj­ší na tak čas­té opa­ko­vá­ní fakt nemoh­la autor­ka vymys­let. Zrovna dvou­slov­né.

Hlavní hrdin­ka, Hollis, mi při­šla jako hloupouč­ká hol­ka, kte­rá se jen sna­ží zalí­bit boha­té­mu krá­li, aby si ji vzal za ženu. Přišlo mi veli­ce vtip­né, že se straš­ně divi­la myš­len­ce krá­le, že žena je ozdo­bou muže, měla by stát, mlčet a mít s ním budou­cí násled­ní­ky trů­nu. Jako já nevím jak ostat­ní, ale dle mého názo­ru je to jeden z cel­kem pod­stat­ných prv­ků stře­do­vě­ku! Protože tak­to se cho­va­lo spous­ta krá­lů a vla­da­řů! Ačkoliv se sna­ži­la vypa­dat chytře, moc rozu­mu ale patr­ně nepo­bra­la. Většinu chytřej­ších myš­le­nek za ni obsta­rá­va­la její kama­rád­ka a komor­ná. Ne nadar­mo taky za ní nosi­la kni­hy a uči­la ji. Zhruba v polo­vi­ně kni­hy se samo­zřej­mě z komor­né vyklu­ba­la závis­ti­vá potvo­ra, kte­rá to měla celé naplá­no­va­né a nevy­šlo jí to. Jak jinak. Celá ta kni­ha byla hroz­ná NUDA. 90 % kni­hy se nic, ale abso­lut­ně nic nedě­lo. Král byl blbec a namyš­le­ný ego­is­ta, kte­rý si vymýš­lel rádo­by vtip­né prů­po­víd­ky a Hollis se jim samo­zřej­mě hlou­pě smá­la. Zhruba v půl­ce na scé­nu při­šel záhad­ný muž, se kte­rým pro­ho­dí Hollis dohro­ma­dy pár slov a už se samo­zřej­mě v taj­né kom­na­tě líba­jí? Typická insta­lo­ve – vidí se pět minut a už se muc­ka­jí, mys­lí jeden na dru­hé­ho a vzá­pě­tí si uvě­do­mu­jí, že jsou spří­z­ně­nou duší toho dru­hé­ho! Stačí jeden poli­bek a rázem začne ztrá­cet o krá­le zájem a začne si vymýš­let, že vlast­ně o to nikdy nestá­la a nechce se stát krá­lov­nou? Přičemž celou dobu před­tím si jeho pozor­nost až nad­by­teč­ně uží­va­la a dou­fa­la, že si jí vybe­re za ženu? Proč mi to evo­ku­je myš­len­ky na to, že Hollis krá­le jen spros­tě vyu­ží­va­la? Kdo takhle veli­ce rych­le změ­ní názor? Bohužel je to jen dal­ší typic­ké klišé YA knih.

První pořád­ná akce při­šla až ke kon­ci kni­hy, zhru­ba něja­kých sto stran před kon­cem. A ješ­tě to bylo poda­né tako­vým sty­lem, že samo­zřej­mě aby tam něja­ký ten zvrat byl, tak to bylo až absurd­ně a zby­teč­ně vyhro­ce­né. Myslím si, že to autor­ka s tím kon­cem bohu­žel pře­hna­la, pro­to­že toho na hlav­ní hrdin­ku nalo­ži­la cel­kem hod­ně. Kdyby to tro­chu roze­psa­la a roz­ved­la to už někdy od polo­vi­ny kni­hy, vyne­cha­la rádo­by vtip­né pasá­že, kte­rým se bez­tak nikdo moc neza­smál, a věno­va­la se více dané­mu svě­tu, ze kte­ré­ho nám před­sta­vi­la zou­fa­le málo, udě­la­la by svým čte­ná­řům mno­hem lep­ší služ­bu. Celé to půso­bi­lo jako napsa­né na kole­ni, jako jen prvot­ní návrh na pří­běh, kte­rý čeká ješ­tě spous­ta úprav – a ne jako finál­ní ver­ze kni­hy. Stačilo by prv­ní polo­vi­nu kni­hy lehce pro­škr­tat a více roze­psat konec. A kni­ha by rázem zís­ká­va­la jina­čí hod­no­ce­ní.

Začíná mě stra­šit, že to má mít více knih, a cel­kem dost pře­mýš­lím, jest­li se do dal­ších dílů vůbec pus­tit. Pro teď jsem roz­hod­nu­tá, že ne, ale uvi­dí­me, až vyjde tedy dal­ší díl v češ­ti­ně, jest­li se hec­nu a dob­ro­vol­ně pod­stou­pím utr­pe­ní. Ale takhle po Zaslíbené mohu říct, že mě Kiera Cass hlu­bo­ce zkla­ma­la, pro­to­že Selekce (mys­lím prvot­ní tri­lo­gii) se mi cel­kem i líbi­la, pří­jem­ná odde­chov­ka s cel­kem neotře­lým nápa­dem. Další díly stá­ly za prd, ty určo nečtě­te, ale prv­ní tři díly – Selekce, Elita a První za pře­čte­ní sto­jí. A bohu­žel prá­vě tím, že jsem ze Selekce byla cel­kem nad­še­ná, jsem toho od Zaslíbené oče­ká­va­la cel­kem dost a dosta­la tak ubo­ze málo.

Zaslíbené nemo­hu dát více než 1 hvězdu z 5. Ta jed­na hvězda je za tu obál­ku, kte­rá je fakt pěk­ná. Ale pří­běh byla fakt straš­ný a zatím je to nej­hor­ší kni­ha roku 2020.Budu se na váš těšit u nové­ho člán­ku, snad už ten­to­krát pozi­tiv­ní­ho ????