KVIFF Distribution – Devadesátky, Diego Maradona, Bílý bílý den – Trojitá recenze

Krátce po jejich spo­leč­né před­pre­mi­é­ře na fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Karlových Varech vstu­pu­je tro­ji­ce fil­mů Devadesátky, Diego Maradona a Bílý bílý den (s týden­ním roze­stu­pem) i do běž­ných kin v rám­ci pro­gra­mu KVIFF Distribution, vytvo­ře­ném prá­vě ve spo­lu­prá­ci kar­lo­var­ské­ho fes­ti­va­lu s Českou tele­vi­zí a s dis­tri­buč­ní spo­leč­nos­tí Aerofilms. Následující text obsa­hu­je recen­ze všech tří sním­ků.

Devadesátky jsou dra­ma­tem o tou­ze dospí­va­jí­cí­ho klu­ka někam zapad­nout, kte­ré si nekla­de za cíl vyprá­vět něja­ký vel­ký pří­běh nebo poskyt­nout dobo­vý náhled do živo­ta ska­te­bo­ar­do­vé komu­ni­ty. Jde spíš o poci­to­vý atmo­sfé­ric­ký film, kte­rý těží ze skvě­lých při­ro­ze­ných výko­nů svých her­ců a z vyni­ka­jí­cí retro sty­li­za­ce, aniž by se při­tom pásl na nos­tal­gii spja­té s vyrůs­tá­ním v deva­de­sá­tých letech – tu totiž v tom­to pří­pa­dě nahra­zu­je zna­tel­ná dez­i­lu­ze, pod­le níž život v té době nebyl tak růžo­vý, jak by si mohl kdekdo ide­a­li­zo­va­ně před­sta­vo­vat. Hlavní hrdi­na se potý­ká s pro­blémy ve vlast­ním rodin­ném záze­mí, jeho přá­te­lé, žijí­cí na prv­ní pohled svo­bod­ně, poho­do­vě a bez­sta­rost­ně, pochá­ze­jí čas­to z chudých pomě­rů, roz­pad­lých rodin a okra­jo­vých čás­tí spo­leč­nos­ti, a všich­ni musí navzdo­ry svým skrom­ným či ambi­ci­óz­ním snům nést zod­po­věd­nost za násled­ky svých činů.