La Bête humaine / Člověk bestie

🎧 Poslouchejte Kritiky.cz na Spotify a dal­ších pod­cas­to­vých služ­bách! Klikněte sem a nezmeš­kej­te žád­nou recen­zi.
Hodnocení článku
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehod­no­ce­no)
Loading...
Načítám počet zob­ra­ze­ní...

„Hlava mu puka­la hrů­zou člo­vě­ka hna­né­ho k činům, kte­ré vyko­nat nechtěl a jejichž pří­či­nu neznal.“

Tragickým hrdi­nou dra­ma­tic­ké­ho pří­bě­hu nato­če­né­ho pod­le romá­nu Émila Zoly je stroj­vůd­ce Jacques Lantier (Jean Gabin), kte­rý nave­nek žije oby­čej­ný život osa­mě­lé­ho člo­vě­ka, kte­rý se ože­nil se svou pra­cí – kon­krét­ně loko­mo­ti­vou, kte­ré říká Lison. To vše se ale změ­ní ve chví­li, kdy se zami­lu­je do Séverine (Simone Simon), man­žel­ky výprav­čí­ho Roubauda (Fernand Ledoux). Jejich man­žel­ství pro­chá­zí kri­zí. Roubaud zjis­tí, že jeho žena byla v mlá­dí zne­u­ží­vá­na svým poruč­ní­kem a zavraž­dí ho. Lantier se sta­ne náhod­ným svěd­kem, ale z lás­ky k Séverine vše popí­rá. Jak jejich vztah nabý­vá na inten­zi­tě, začí­ná Séverine Lantiera navá­dět, aby zabil její­ho man­že­la a moh­li být spo­lu. Netuší však, s čím si zahrá­vá. V Lantierovi totiž dří­má bes­tie…

Člověk bes­tie nebo bes­tie v člo­vě­ku? Co je hor­ší? Jacques Lantier v sobě nosí bes­tii v podo­bě psy­chic­ké poru­chy, kte­rou pova­žu­je za pro­kle­tí, trest za hří­chy gene­ra­cí svých před­ků z rodu Rougon-Macquartů, kte­ré mu „zka­zi­ly krev“. Lidskými bes­ti­e­mi jsou ostat­ní posta­vy – zvrh­lík Grandmorin, násil­ník Roubaud i mani­pu­lá­tor­ka Séverine.

Knižní před­lo­ha z roku 1890, kte­rá vyšla v češ­ti­ně pod názvy Člověk bes­tieLidská bes­tie, je jed­ním ze závě­reč­ných romá­nů Zolova život­ní­ho díla, dva­ce­ti­díl­né­ho cyk­lu o rodu Rougon-Macquartů, „pří­ro­do­pis­né a soci­ál­ní stu­die jed­né rodi­ny za dru­hé­ho císař­ství“. Mezi zná­měj­ší romá­ny toho­to cyk­lu pat­ří Štěstí Rougonů, Břicho Paříže, Zabiják, Nana nebo Germinal. Jacques je synem Gervaisy, ústřed­ní posta­vy romá­nu Zabiják, a její­ho dru­ha Lantiera, kte­rý Gervaisu při­pra­vil o všech­no a dohnal až na samé dno. Zola (výraz­ně ovliv­něn Darwinem) se v jeho pří­bě­hu opět zabý­vá svým oblí­be­ným téma­tem dědič­nos­ti a pro­ble­ma­ti­ky rodo­vých zátě­ží. Jacques, vědom si své gene­tic­ké dis­po­zi­ce, je absti­nent, kru­té rodin­né dědic­tví na něj ale dopad­ne v podo­bě dušev­ní nemo­ci, kte­rá se pro­je­vu­je nut­ka­vou tou­hou zabí­jet. Jacques se i s tím­to démo­nem sna­ží bojo­vat, ten však je nako­nec sil­něj­ší, a Jacques nako­nec zvo­lí jedi­nou ces­tu, kte­rá se mu jeví jako mož­nost „bes­tii“ v sobě unik­nout.

Film se roz­jíž­dí stej­ně pozvol­na jako kni­ha. Sledujeme Jacquesa při prá­ci i během neče­ka­né­ho vol­na, způ­so­be­né­ho poru­chou jeho milo­va­né Lison, kdy zaje­de do kra­je své­ho mlá­dí u Bréauté, navští­vit svou kmo­t­ru, tetu Phasie (Charlotte Clasis). A poma­lu a plí­ži­vě vychá­zí naje­vo, že s Jaquesem není všech­no úpl­ně v pořád­ku. Kmotra se ho cit­li­vě vyptá­vá na jakési „kri­ze“, pro­je­vu­jí­cí se urput­ný­mi bolest­mi hla­vy, horeč­ka­mi a „záchva­ty, kdy se cho­val jako zví­ře“ (v původ­ním zně­ní „la bête“). Jacques ji ujiš­ťu­je, že vše je v pořád­ku, ale jeho smut­ná tvář nepů­so­bí pří­liš pře­svěd­či­vě. Při pro­cház­ce po oko­lí potká sta­rou kama­rád­ku Flore (Blanchette Brunoy). Idylická pro­cház­ka se neče­ka­ně zvrh­ne, když během roman­tic­ké chvil­ky Jacques náh­le začne Flore škr­tit. Zajímavým sym­bo­lem je, že se to sta­ne v těs­né blíz­kos­ti kole­jí a Jacques pro­ten­to­krát „bes­tii“ zaže­ne pohle­dem na pro­jíž­dě­jí­cí vlak (a snad vzpo­mín­kou na Lison). Z násle­du­jí­cí­ho roz­ho­vo­ru vyply­ne, že Flore o jeho „nemo­ci“ ví, ale přes­to je ochot­na jít do rizi­ka spo­leč­né­ho živo­ta.

Jacques: „Nevěděl jsem, co dělám. Jako kdy­by mě napl­nil hus­tý dým. Stoupá mi do hla­vy a všech­no kři­ví. A já jsem pak jak vztek­lý pes, co má chuť kou­sat.“

Výpravčí Roubaud má také své pro­blémy. Konkrétně jeden pro­blém, a tím je jeho krás­ná a zbož­ňo­va­ná man­žel­ka Séverine. Čím odta­ži­tě­ji se k němu cho­vá, tím žár­li­vě­ji ji zbož­ňu­je. Naprostým otře­sem je pro­to pro něj zjiš­tě­ní, že jeho žena byla v mlá­dí zne­u­ží­vá­na svým opa­t­rov­ní­kem, soud­ním pre­zi­den­tem Grandmorinem (Jacques Berlioz). Séverine byla dce­rou zahrad­ní­ka a Grandmorin se jí po jeho smr­ti ujal. Po všech strán­kách. Roubaud zuří. Grandmorin mu opat­řil tep­lé mís­teč­ko u dráhy a „pod­str­čil“ mu zne­u­ctě­nou ženu. Nejprve suro­vě napad­ne Séverine, kte­ré v prvot­ním záchva­tu žár­li­vos­ti vše kla­de za vinu, a poté ji donu­tí, aby Grandmorina vylá­ka­la do vla­ku a tam ho zavraž­dí. Svou ženu si tím záro­veň hod­lá navždy při­pou­tat oko­vy spo­lu­vi­ny.

Potud se zdá, že hlav­ní­mi „bes­ti­e­mi“ jsou vrah a jeho oběť. Séverine je týra­ná man­že­lem a donu­ce­na ke spo­lu­účas­ti na zlo­či­nu, Jacques z lás­ky k ní kry­je ji i Roubauda a s vlast­ní­mi démo­ny sta­teč­ně boju­je. Jenže vlak už se roz­jel plnou parou vpřed. Séverine si Jacqese postup­ně omo­tá kolem prs­tu, zpo­čát­ku snad ani ne se zlým úmys­lem. Přitahuje ji Lantierova jem­nost a pocho­pe­ní, kte­ré vůči ní pro­je­vu­je, i respekt k její zdr­žen­li­vos­ti, vychá­ze­jí­cí z dáv­né­ho trau­ma­tu. K tomu­to vzta­hu ji nabá­dá Roubaud, u něhož načas zví­tě­zí strach z odha­le­ní nad žár­li­vos­tí.

Séverine: „Mám vás ráda tak, jak jen doká­žu. Netoužím mít milen­ce, ale pří­te­le, kte­ré­mu bych moh­la vypo­vě­dět svá trá­pe­ní, zkla­má­ní i nadě­je. Potřebuji důvě­ru a něhu. I já vám mohu dát hod­ně, ale lás­ku ne.“

Jacques před­sta­ví Séverine svůj svět milo­va­ných vla­ků, dokon­ce ji sezná­mí s Lison. („Když má člo­věk něko­ho rád, chce mu říkat jmé­nem, ne čís­lem.“) Séverine si dob­ře uvě­do­mu­je svůj vliv nad ním a záro­veň čím dál víc nená­vi­dí Roubauda, kte­rý pro­pa­dá hazar­du, nepře­stá­vá jí dělat scé­ny a při­po­mí­nat podíl na Grandmorinově vraž­dě. Jemnými, ale účin­ný­mi žen­ský­mi pro­střed­ky Lantiera pře­svěd­čí, aby její­ho man­že­la zabil a moh­li tak spo­lu začít nový život, ten ale i ten­to­krát „bes­tii“ v sobě pře­mů­že. Ne však už ve chví­li, kdy se mu Séverine koneč­ně pod­vo­lí…

Vrcholná scé­na, v níž zazní jen posled­ní slo­va Séverine: „Líbej mě! Celým srd­cem, celou duší!“, a kdy se při polib­ku najed­nou Lantierovy oči i tvář pro­mě­ní a z člo­vě­ka s bes­tií v sobě se sta­ne bes­tie, pat­ří k nejdě­si­věj­ším, jaké jsem kdy vidě­la. Jean Renoir se v celém sním­ku peč­li­vě vyhnul jaké­mu­ko­li zábě­ru na expli­cit­ní bru­ta­li­tu, což je ve výsled­ku mno­hem sil­něj­ší, než kame­ra zapatla­ná keču­pem, jak je chut­ným zvy­kem dnes (mimo­to film je čer­no­bí­lý). Další str­hu­jí­cí scé­nou je záběr, kdy Jacques Lantier s větrem ve vla­sech roz­hod­ným kro­kem krá­čí po kole­jích – člo­věk, kte­rý pod­lehl a jeho ces­ta už je rov­ná jako pra­vít­ko. Její závěr je smut­ný, ale svým způ­so­bem i smíř­li­vý.

Co dodat? Film, kte­rý oce­ní i ten, kdo Zolovu epo­pej nemí­vá na noč­ním stol­ku. Mladý Jean Gabin už nabý­vá svých poz­děj­ších legen­dár­ních bul­do­čích rysů, ale v roli neo­hra­ba­né­ho stroj­vůd­ce je pře­svěd­či­vý a při­taž­li­vý (ostat­ně sám prý v dět­ství snil o tom, že bude jed­nou řídit loko­mo­ti­vu). A Simone Simon je pře­krás­ná. Jean Renoir ji údaj­ně upřed­nost­nil před teh­dej­ší herec­kou hvězdou Ginou Manès pro její něž­ný, až dět­ský půvab. Sám reži­sér si zahrál roli pobu­dy Cabuche, původ­ně nař­če­né­ho z Grandmorinovy vraž­dy, jehož milo­va­ná Louisette na násled­ky zná­sil­ně­ní zvrhlé­ho pre­zi­den­ta zemře­la.

V kniž­ní před­lo­ze je zabí­je­ní spous­ta, bru­ta­li­ty ješ­tě víc a závěr nesko­na­le dras­tič­těj­ší. Jean Renoir (mimo­cho­dem, pro­střed­ní syn slav­né­ho impre­si­o­nis­tic­ké­ho malí­ře Augusta Renoira) se však naštěs­tí sou­stře­dil jen na hlav­ní dějo­vou linii. Díky tomu, že ve fil­mu není postav jako na orlo­ji (s vra­žed­ný­mi či sebe­vra­žed­ný­mi ten­den­ce­mi), vla­ko­vá neštěs­tí, ani expli­cit­ní sexu­ál­ní scé­ny, dostá­vá vnitř­ní boj Jacquese Lantiera dosta­teč­ný pro­stor, aby se na něj divák mohl plně sou­stře­dit, pro­ží­vat jej s ním, a nako­nec mu přát – v rám­ci mož­nos­tí – co nejmé­ně nešťast­ný konec.

Drama

Francie 1938

Režie: Jean Renoir

Hudba: Joseph Kosma

Hrají: Jean Gabin, Simone Simon, Fernand Ledoux, Blanchette Brunoy, Jean Renoir, Guy Decomble, Julien Carette, Colette Régis, Marcel Pérès, Gérard Landry, Émile Genevois, Prosper Désiré Péclet, Jacques B. Brunius, Claire Gérard, Jenny Hélia, Léon Larive, Jacques Berlioz, Charlotte Clasis

Supergirl - Supermanova sestřenka přichází s vlastním filmem
24. června 2026Supergirl - Supermanova sestřenka přichází s vlastním filmemKara Zor-El, známá jako Supergirl (Milly Alcock), se velmi nerada vydává na cestu po boku někoho, koho by rozhodně nečekala, a společně se pouštějí do epické mezihvězdné výpravy za pomstou a spravedlností... Sny o funkčním propojeném…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Drishyam 3 zaznamenal úspěch v kinech i online
20. června 2026Drishyam 3 zaznamenal úspěch v kinech i onlineTřetí díl série Drishyam, s názvem Drishyam 3, si získal pozornost diváků i kritiků díky svému napínavému ději, hereckým výkonům a úspěchu na trhu, včetně dostupnosti na streamovacích platformách. Filmová série Drishyam v indickém prostředí Seriál…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Farma zvířat – moderní adaptace Orwellovy nadčasové klasiky
16. června 2026Farma zvířat – moderní adaptace Orwellovy nadčasové klasikyRodinná komedie Farma zvířat (Animal Farm), inspirovaná stejnojmennou knihou George Orwella, je ve svém animovaném hávu určena širokému spektru diváků, nejen dětskému publiku. Režisér Andy Serkis původní světoznámou zápletku modernizoval přidáním dronů a drahých auťáků, a…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
MESSI: Zapomenutá nahrávka
15. června 2026MESSI: Zapomenutá nahrávkaJméno "Lionel Messi", asi nemusím nijak představovat, neboť každý moc dobře ví, že se jedná o jednu z největších a nejnadanějších fotbalových hvězd na světě. Ovšem, co bylo skutečným odrazovým můstkem na této strmé kariéře, to…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Nejlepší filmy roku 2024: Akční, sci-fi i katastrofické snímky, které nesmíte minout
15. června 2026Nejlepší filmy roku 2024: Akční, sci-fi i katastrofické snímky, které nesmíte minoutRok 2024 přinesl pestrou směsici inovativních filmových zážitků – od temných horrorů přes apokalyptické katastrofy až po strhující sci-fi příběhy a hypnotické vizuální kreace. Připravte se na přehled nejzásadnějších snímků letošní sezóny, které posouvají hranice filmového…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
GEPARDI ZBLÍZKA s Bertiem Gregorym
12. června 2026GEPARDI ZBLÍZKA s Bertiem GregorymDokumenty ze zvířecí zvíře potěší oko každého diváka, a pokud máte možnost doslova jim dýchat za zády, je to vzrušující a nezapomenutelný zážitek. A právě takové to je sledovat dokument "Gepardi zblízka s Bertiem Gregorym", který…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Tajemství, akce i emoční výkřiky: Přehled nejnovějších filmových hitů roku 2023
12. června 2026Tajemství, akce i emoční výkřiky: Přehled nejnovějších filmových hitů roku 2023Objevte nejzajímavější filmy letošního roku, od mystických čínských dobrodružství přes zákulisí konkurenčních reality show po rodinné dramata s kontroverzními tématy, a nezapomeňte na dechberoucí akční sérii "Rychle a zběsile". Připravte se na vzrušující cestu filmovým světem…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Toy Story 5: příběh hraček – a závislost na obrazovkách
11. června 2026Toy Story 5: příběh hraček – a závislost na obrazovkáchPokud jste si oblíbili disneyovskou partu hraček, Jessie, Woodyho, Buzze Rakeťáka i Vidlíka, mohlo by se vám líbit zcela nové pokračování – tentokrát již díl pátý, který přináší zase jiná dobrodružství, odpovídající současné době. Snímek z…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
MANŽELÉ ZABIJÁCI
10. června 2026MANŽELÉ ZABIJÁCIČtyřdílný dokument "Manželé zabijáci", který lze nyní shlédnout na @DisneyPlus, mapuje chladnokrevnou vraždu z roku 2000, kterou spáchal milenecký pár, aby odstranili nepohodlného manžela této ženy. Smutnou realitou je, že tuto vraždu Mikea Williamse z Floridy…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Den odhalení - Steven Spielberg odhaluje, zda jsme ve vesmíru sami
10. června 2026Den odhalení - Steven Spielberg odhaluje, zda jsme ve vesmíru samiDen odhalení má být dnem, kdy se lidstvo konečně dozví pravdu. O čem? To zatím tuší jen pár jedinců, mezi nimi i datový analytik Daniel (Josh O´Connor), který má být tím, kdo vše zveřejní. K jeho smůle…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené