La Cara oculta (2011)

La Cara ocul­ta je pozo­ru­hod­ným fil­mem reži­sé­ra Andrése Baize, kte­rý toho na svém kon­tě zrov­na moc nemá. O to více ten­to sní­mek vynik­ne, neboť já osob­ně jsem od toho­to díla neměl pra­žád­ná oče­ká­vá­ní a nako­nec jsem byl vel­mi (pod­tr­že­no), vel­mi pře­kva­pen (a to, pro­sím, pozi­tiv­ně).

Dirigent Adrian je vel­mi úspěš­ný umě­lec, má i půvab­nou pří­tel­ky­ni Belen, jejich vztah však po čase dosta­ne jis­té men­ší trh­li­ny. Následkem toho Belen jed­no­ho dne zmi­zí, na roz­lou­če­nou nechá Adrianovi pou­ze něko­lik vte­řin videa nato­če­né­ho na foto­a­pa­rá­tu, „jdu pryč, nehle­dej mě.“ Adrian je pocho­pi­tel­ně zdr­cen, ale brzy poté si nachá­zí novou pří­tel­ky­ni - Fabianu. Ta vždy tou­ži­la po boha­tém a úspěš­ném part­ne­ro­vi.
Ano, úvod fil­mu (cca prv­ních 30 minut) vypa­dá sko­ro jako vystři­že­ný z růžo­vé knihov­ny, nicmé­ně to je jen pří­pra­va dob­ré­ho „pod­hou­bí“ pro násle­du­jí­cí zají­ma­vé dějo­vé zvra­ty. Příběh a podiv­ná, mís­ty vel­mi mra­zi­vá atmo­sfé­ra, jsou nej­vět­ší atri­bu­ty toho­to díla a vyzra­zo­vat je lidem by byl čin vel­mi nechvá­li­hod­ný. V pod­sta­tě se jed­ná o komor­ní dra­ma s prv­ky thrille­ru. Na csfd je film veden i pod kate­go­rií horor, nicmé­ně já osob­ně bych jej tam neza­řa­dil. Jistě, je tam něko­lik momen­tů, kdy člo­věk snad radě­ji scho­vá hla­vu pod pol­štář, ale cel­ko­vé vyzně­ní fil­mu roz­hod­ně není horo­ro­vé. Je to v zása­dě pří­běh o lás­ce a zra­dě, jen zasa­ze­ný do vel­mi zají­ma­vých a neče­ka­ných okol­nos­tí.
Ale půso­bi­vý je vel­mi. Jen mat­ně vzpo­mí­nám, kdy jsem v posled­ní době viděl něco tak dob­ré­ho.
Asi už dlou­ho ne.

---