Příšerky s.r.o. - Paralelně k lidskému světu existuje ještě jeden a to svět příšerek.

Ten je ener­ge­tic­ky závis­lý na spo­leč­nos­ti Monsters Incorporated (Příšerky s.r.o.), což je továr­na, kte­rá vyrá­bí ener­gii z dět­ské­ho jeko­tu. Příšerky zde zaměst­na­né cho­dí kaž­dou noc stra­šit děti a sbí­rat jejich jekot, při­čemž do svě­ta lidí vstu­pu­jí skr­ze dve­ře v dět­ských poko­jích, což jsou jedi­ná pro­po­je­ní mezi svě­tem lidí a svě­tem pří­še­rek.

Náš pří­běh začí­ná jed­no­ho rána, kdy jdou pří­šer­ky do prá­ce a život ve fir­mě Monsters Inc se začí­ná roz­bí­hat. Jednotliví stra­šá­ci při­chá­ze­jí na svá pra­co­viš­tě, kde jim jejich asi­s­ten­ti při­vo­lá­va­jí dve­ře do dět­ských poko­jů a zabez­pe­ču­jí veš­ke­rou potřeb­nou prá­ci kolem. Ve fir­mě pro­bí­há sou­těž o nej­lep­ší­ho stra­šá­ka, ve kte­ré dlou­ho­do­bě vede jeden z našich hlav­ních hrdi­nů, Sulley (dru­hým je jeho asi­s­tent, pří­tel a spo­lubyd­lí­cí Mike Wazowski). V těs­ném závě­su za ním je pod­vrat­ný ještí­rek Randall, kte­rý se sna­ží vyhrát ne zrov­na pocti­vou ces­tou.

Práce v továr­ně pro­bí­há za přís­ných bez­peč­nost­ních opat­ře­ní, pro­to­že lid­ské děti jsou pro pří­šer­ky nejen uži­teč­né, ale také vel­mi nebez­peč­né. Žádná věc ze svě­ta lidí, nato­ž­pak dokon­ce dítě samot­né, se nesmí dostat do svě­ta pří­še­rek, na což dohlí­ží zvlášt­ní taj­ná orga­ni­za­ce CDA. Nelze však uhlí­dat vše a tak se do svě­ta pří­še­rek, díky Sulleymu a Mikovi a také tro­chu díky Randallovi, dostá­vá hol­čič­ka Boo. Její dve­ře však nejsou k nale­ze­ní a pro­to­že si Sulleyho zís­ká svým roz­to­mi­lým pohle­dem, roz­hod­nou se jí u sebe scho­vat.

Příšerky s.r.o. jsou geni­ál­ně zpra­co­va­ným ani­mo­va­ným fil­mem. Veškeré ani­ma­ce jsou pro­pra­co­va­né do nejmen­ších detai­lů (gry­ma­sy pří­še­rek, Sulleyho srst). Dalších detai­lů si všim­ne­te až když film vidí­te opa­ko­va­ně. Ne méně kva­lit­ní je i pří­běh, kte­rý těží z vel­mi dob­ré­ho nápa­du a nutí vás stá­le pře­mýš­let nad tím pro­po­je­ním svě­tů lidí a pří­šer. Největší smršť, při kte­ré vám začnou mozko­vé závi­ty běžet na plné obrát­ky, nastá­vá, když se Sulley a Mike v náru­čí s Boo a pro­ná­sle­do­vá­ni Randallem, sna­ží na pře­prav­ní­ku dve­ří doho­nit ty, kte­ré pat­ří Boo. Přičemž neu­stá­le pře­ska­ku­jí z jed­no­ho svě­ta do dru­hé­ho.

Přese všech­ny kla­dy, kte­ré jsem uve­dl, musím na závěr říci, že jsou ani­mo­va­né fil­my (Slepičí úlet, Shrek), kte­ré se mi líbi­li víc. Je to způ­so­be­no hlav­ně tím, že Příšerky jsou více urče­ny dětem a od toho se odví­jí i nároč­nost děje a druh růz­ných nará­žek. Dále pak ten závěr... zby­teč­ně pře­hna­ná hra na city; sklon k ame­ric­ké limo­ná­dě. Ale jinak super.