Lidé a draci na společné cestě do bájného města draků

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Nová kni­ha Dračí stráž­ce vás zave­de do svě­ta dra­ků, magie a neza­po­me­nu­tel­ných dob­ro­druž­ství. Alespoň tak láká obál­ka.

Draci, vzne­še­ná a moc­ná stvo­ře­ní jsou na úpad­ku, ale nyní se má vrá­tit slá­va dra­ků, kdy moř­ští hadi se bro­dí řekou, aby se na mýti­ně moh­li zavi­nout do schrán, a násled­ně se z nich mají vylíh­nout majestát­ní dra­ci. Jenže hadi jsou star­ší, než by měli být, navíc se do schrán dosta­nou až na pod­zim, tak­že jsou i hla­do­ví a vysí­le­ní. Když se s nadě­jí čeká na pro­mě­nu v dra­ky, kte­ří mají pozved­nout dra­čí rasu, mís­to toho se vyklu­ba­jí sla­bí, zde­for­mo­vá­ní jedin­ci, kte­ří jsou čas­to i mdlí na rozu­mu, nedo­ká­žou létat, tedy se ani sami uži­vit. Navíc jich hod­ně zemře. Mocná dra­či­ce pomoh­la lidem z kupec­kých měst pora­zit nepřá­te­le a lidé pak na oplát­ku měli pomo­ci dra­či­ci s líh­nu­tím dra­ků a mají se o ně posta­rat.

Po zkla­má­ní dra­ci zůstá­va­jí na mýti­ně na krku oby­va­te­lům, kte­ří je musí živit. Dračice je pone­chá jejich osu­du. Protože se péče o nelé­ta­vé dra­ky brzy sta­ne pří­tě­ží oby­va­tel, je roz­hod­nu­to, že mají být pře­su­nu­ti do jejich báj­né pra­vlas­ti. Háček je však v tom, že nikdo netu­ší, kde jejich pra­vlast leží. Proto je zor­ga­ni­zo­vá­na výpra­va, kdy na spo­leč­né pou­ti lidí a dra­ků čeká spous­tu útrap, ale také dob­ro­druž­ství. Na pouť se vydá­vá loď z živé­ho dře­va, mla­dí lidé pozna­me­na­ní Deštnou divo­či­nou nato­lik, že vlast­ně ani nemě­li po naro­ze­ní pře­žít a Alise, nad­šen­ky­ně a odbor­nic e na dra­ky, kte­rou pro­vá­zí sekre­tář její­ho man­že­la Sedrick, kte­rý chce z ces­ty, na kte­rou byl nuce­ně poslán, vytě­žit co nej­ví­ce …

Kniha nej­pr­ve před­sta­vu­je jed­not­li­vé posta­vy pří­bě­hu, kte­ré na prv­ní pohled nema­jí nic spo­leč­né­ho, ale pak je osud zava­ne do spo­leč­né­ho dob­ro­druž­ství, kdy není jis­té, zda se z něj vůbec vrá­tí. Čtenář se dozví­dá před­cho­zí život dra­či­ce Sintary, teh­dy v podo­bě moř­ské­ho hada, nevzdě­la­né­ho děv­če­te Thymary z Deštné divo­či­ny, kte­rá měla být po poro­du dána napo­spas Deštné divo­či­ně pro své zne­tvo­ře­ní, ale otec ji zachrá­nil, Alise, ženy boha­té­ho kup­ce, kte­rá uza­vře­la sňa­tek pou­ze z rozu­mu, Leftrina, kapi­tá­na živé lodě Tarman.

Autorka vel­mi přes­ně a pre­ciz­ně vykres­lu­je pro­stře­dí, kde se děj ode­hrá­vá, jako bys­te tam byli s nimi, stej­ně tak je důraz kla­den na vykres­le­ní postav, tak­že za chví­li jim čte­nář nahléd­ne až na dno duše a čas­to v něm budou vyvo­lá­vat něja­ké emo­ce, ať už je to pocho­pe­ní, vztek, lítost.

Vezmeme-li to do detai­lu, polo­vi­na kni­hy je vykres­le­ní postav a jejich původ­ní­ho živo­ta a až pak se dostá­va­jí do spo­leč­né­ho dob­ro­druž­ství. Tedy ten, kdo čeká rych­lý děj se spous­tou akč­ních záple­tek bez něja­ké­ho hlub­ší­ho zabřed­nu­tí, ten může být zkla­mán. Na dru­hou stra­nu vhled do postav dává kni­ze hlub­ší roz­měr, psy­cho­lo­gic­ký, pro­to­že nejde jen o něja­ký děj, ale ote­ví­ra­jí se zde i závaž­né otáz­ky a pro­blémy jako např. homose­xu­a­li­ta, život bez lás­ky, vylou­če­ní ze spo­leč­nos­ti, pokud člo­věk neza­pa­dá do prů­měr­né­ho stan­dar­du, kte­rý se oče­ká­vá, ať už vzhle­dem, cho­vá­ním, ori­en­ta­cí. Ale i zde se čte­nář dočká smě­si toho pozi­tiv­ní­ho – lás­ky, přá­tel­ství, při­je­tí, ale také i posta­vy zosob­ňu­jí vypo­čí­ta­vost, závist, tou­hu po peně­zích na úkor morál­ky a toho, co je správ­né.

Díky pro­kres­le­nos­ti postav a sle­do­vá­ní něko­li­ka dějo­vých linek pak není divu, že kni­ha má tolik stran, kolik má. Autorka se prv­ním dílem sna­ži­la čte­ná­ře uvést do jí stvo­ře­né­ho svě­ta, čte­ní to nemu­sí být snad­né, což ale nut­ně není na ško­du.

Za sebe mohu říct, že je to jed­na z nej­lep­ších knih v žán­ru fan­ta­sy, kte­rou jsem v posled­ní době čet­la. Prokreslenost postav ji dává hlub­ší roz­měr, než jen sled dějů bez hlub­ší­ho pono­ře­ní. Člověk zná posta­vy tak dob­ře, že jim fan­dí, pře­je jim to lep­ší v živo­tě, čeho se jim nedo­stá­vá a na dru­hou stra­nu cítí tře­ba zášť vůči těm, co jsou vypo­čí­ta­ví a jed­na­jí jen ve vlast­ním zájmu.

Prokreslenost postav a více dějo­vých linek hod­ně zpo­ma­lu­je děj, kte­rý se odví­jí hod­ně zvol­na, což může někte­ré čte­ná­ře, kte­ří mají radě­ji dyna­mic­ký děj, odra­zo­vat od pře­čte­ní kni­hy. Ale i tak si mys­lím, že kni­ha za povšim­nu­tí a pře­čte­ní roz­hod­ně sto­jí.

Autorka: Robin Hobb

Nakladatelství: Fragment

Žánr: dob­ro­druž­ství, fan­ta­sy

Počet stran: 544

Hodnocení: 97 %