Pug, aniž si uvědomil jak, náhle věděl, že se pohybují v čase dopředu.
„Vymanili jsme se z časové pasti.“ potvrdil Macros.
Pug seděl v němém údivu. Když před jeho očima vyvstal počátek, něco pocítil. Teď si byl znenadání jist. Podíval se na Macrose a řekl.
„Jsem jako ty.“
Macros přikývl a ve tváři se mu zračila vroucnost a náklonnost.
„Ano, Pugu, jsi jako já. Netuším, jaký osud tě čeká, ale lišíš se od ostatních. Nesleduješ ani nižší, ani vyšší Stezku. Jsi mágem a uvědomuješ si, že nejsou žádné cesty, jen magie. A magii omezují pouze hranice lidského nadání.“
R.E. Feist: Zlo v Sethanonu
Tohle setkání přišlo jako blesk z čistého nebe. Ovšem u stejného kamaráda, u jakého sem poprvé v knihovně narazil na Dračí kroniky. Má holt velmi dobře zásobenou knihovnu, o tom žádná.
Zaujala mne už obálka. A stejně tak další obálky, protože obrázky Luise Roye se téměř nedají přehlédnout. Série momentálně čítá nějakých třicet svazků a pokud vím, je uzavřena vzhledem ke skutečnosti, že poslední kniha z května 2013 nese název Magicians End.
Co od Feista čekat?
Epickou fantasy, jak má být. Zapamatovatelné charaktery, které vám přirostou k srdci jak svými silami, tak neduhy. Barvitý jazyk, který se nezdržuje popisy lesa na tři stránky, ale dovede zároveň popsat skutečně kvalitně atmosféru, místa, lidi i setkání. Feist nikam nespěchá a všemu nedává přirozené tempo. A právě tím vás připoutá na dlouhou dobu ke svým stránkám.
V ničem se nepitvá do takových detailů, aby čtenář nudil, ale zároveň nebere nic povrchně a bez vysvětlení. Navíc jsem si u něj všiml jedné vlastnosti, kterou jsem zatím nenašel u žádného jiného autora. Raymond Elias Feist svým způsobem nemá hlavní postavu.
Tedy ne, že by nebylo celkem jasně stanoveno, koho se příběh týká a kdo je a má být hlavním hybatelem událostí a na kom leží rozhodnutí. Feist je ovšem schopen věnovat většině postav poměrně vyvážený prostor, takže se nestane, že by nějakou dějovou linii zcela opomíjel. Díky tomu se nic neztrácí ze zřetele a čtenář si drží celou dobu celkem slušné povědomí, co se kde vlastně děje.
Feista u nás kdysi vydával Klub Julese Verna v knižní řadě Poutník. V té například vyšly i některé svazky Jiřího Kulhánka. A právě toto vydání se pyšní nádhernými obálkami, které už jde dnes sehnat maximálně občas v antikvariátech, případně na Aukru či jiných burzách a aukcích.
Reprinty a další díly sérií pak začal vydávat Wales v Nuslích. Tenhle podnik mám rád nejen z toho důvodu, že jsem tam byl během studia knihkupectví na praxi. Ovšem jejich reprinty Mága jsou dalším případem syndromu vazeb, které mi tolik lezou v knižní produkci na nervy. Není to jen věc Walesu a rozhodně se to netýká jen Mága. Ovšem patří mezi vydavatele, kteří dělají brožované kusy (a brožovaně vychází skoro všechna fantasy) s tak tuhou obálku, vazbou a papírem, že hrozí zlomení hřbetu již při běžném používání. Něco podobného dělá Perseus nebo Trifid. Kdysi jsem u nich koupil Simmonsovu Dobu mrchožroutů. I tu budu ale asi číst elektronicky, protože si knihy nechci zničit.
Feist je ročník 1945 a pokud vím, stále se těší dobrému zdraví a kondici. Vzhledem k tomu, že Mág je asi ukončen (nečetl jsem zdaleka všechny svazky), jsem zvědav, čím tento mistr vypravěč a tvůrce světů ještě překvapí.
Zákaldní šablona: příběh chlapce, který se nečekaně stane mágem a stává se podstatnou osobou v osudech své dimenze
Navíc:
- příběh
- vyváženost pozornosti věnované autore jednotlivým postavám
- kniha nikam nespěchá
Blog autora: http://umenivyberu.cz
Nejnovější komentáře