Mág: Učedník, Mistr a ti další – Sága Trhlinové války

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Pug, aniž si uvě­do­mil jak, náh­le věděl, že se pohy­bu­jí v čase dopře­du.
„Vymanili jsme se z časo­vé pas­ti.“ potvr­dil Macros.
Pug seděl v němém údi­vu. Když před jeho oči­ma vyvstal počá­tek, něco pocí­til. Teď si byl zne­na­dá­ní jist. Podíval se na Macrose a řekl.
„Jsem jako ty.“
Macros při­ký­vl a ve tvá­ři se mu zra­či­la vrouc­nost a náklon­nost.
„Ano, Pugu, jsi jako já. Netuším, jaký osud tě čeká, ale lišíš se od ostat­ních. Nesleduješ ani niž­ší, ani vyš­ší Stezku. Jsi mágem a uvě­do­mu­ješ si, že nejsou žád­né ces­ty, jen magie. A magii ome­zu­jí pou­ze hra­ni­ce lid­ské­ho nadá­ní.“

R.E. Feist: Zlo v Sethanonu

Tohle setká­ní při­šlo jako blesk z čis­té­ho nebe. Ovšem u stej­né­ho kama­rá­da, u jaké­ho sem popr­vé v knihov­ně nara­zil na Dračí kro­ni­ky. Má holt vel­mi dob­ře záso­be­nou kni­hov­nu, o tom žád­ná.

Zaujala mne už obál­ka. A stej­ně tak dal­ší obál­ky, pro­to­že obráz­ky Luise Roye se téměř neda­jí pře­hléd­nout. Série momen­tál­ně čítá něja­kých tři­cet svaz­ků a pokud vím, je uza­vře­na vzhle­dem ke sku­teč­nos­ti, že posled­ní kni­ha z květ­na 2013 nese název Magicians End.

Co od Feista čekat?

Epickou fan­ta­sy, jak má být. Zapamatovatelné cha­rak­te­ry, kte­ré vám při­ros­tou k srd­ci jak svý­mi sila­mi, tak nedu­hy. Barvitý jazyk, kte­rý se nezdr­žu­je popi­sy lesa na tři strán­ky, ale dove­de záro­veň popsat sku­teč­ně kva­lit­ně atmo­sfé­ru, mís­ta, lidi i setká­ní. Feist nikam nespě­chá a vše­mu nedá­vá při­ro­ze­né tem­po. A prá­vě tím vás při­pou­tá na dlou­hou dobu ke svým strán­kám.

V ničem se nepitvá do tako­vých detai­lů, aby čte­nář nudil, ale záro­veň nebe­re nic povrch­ně a bez vysvět­le­ní. Navíc jsem si u něj vši­ml jed­né vlast­nos­ti, kte­rou jsem zatím nena­šel u žád­né­ho jiné­ho auto­ra. Raymond Elias Feist svým způ­so­bem nemá hlav­ní posta­vu.

Tedy ne, že by neby­lo cel­kem jas­ně sta­no­ve­no, koho se pří­běh týká a kdo je a má být hlav­ním hyba­te­lem udá­los­tí a na kom leží roz­hod­nu­tí. Feist je ovšem scho­pen věno­vat vět­ši­ně postav poměr­ně vyvá­že­ný pro­stor, tak­že se nesta­ne, že by něja­kou dějo­vou linii zce­la opo­mí­jel. Díky tomu se nic neztrá­cí ze zře­te­le a čte­nář si drží celou dobu cel­kem sluš­né pově­do­mí, co se kde vlast­ně děje.

Feista u nás kdy­si vydá­val Klub Julese Verna v kniž­ní řadě Poutník. V té napří­klad vyšly i někte­ré svaz­ky Jiřího Kulhánka. A prá­vě toto vydá­ní se pyš­ní nád­her­ný­mi obál­ka­mi, kte­ré už jde dnes sehnat maxi­mál­ně občas v antikva­ri­á­tech, pří­pad­ně na Aukru či jiných bur­zách a auk­cích.

Reprinty a dal­ší díly sérií pak začal vydá­vat Wales v Nuslích. Tenhle pod­nik mám rád nejen z toho důvo­du, že jsem tam byl během stu­dia knih­ku­pec­tví na pra­xi. Ovšem jejich reprin­ty Mága jsou dal­ším pří­pa­dem syn­dro­mu vazeb, kte­ré mi tolik lezou v kniž­ní pro­duk­ci na ner­vy. Není to jen věc Walesu a roz­hod­ně se to netý­ká jen Mága. Ovšem pat­ří mezi vyda­va­te­le, kte­ří děla­jí bro­žo­va­né kusy (a bro­žo­va­ně vychá­zí sko­ro všech­na fan­ta­sy) s tak tuhou obál­ku, vaz­bou a papí­rem, že hro­zí zlo­me­ní hřbe­tu již při běž­ném pou­ží­vá­ní. Něco podob­né­ho dělá Perseus nebo Trifid. Kdysi jsem u nich kou­pil Simmonsovu Dobu mrcho­žrou­tů. I tu budu ale asi číst elek­tro­nic­ky, pro­to­že si kni­hy nechci zni­čit.

Feist je roč­ník 1945 a pokud vím, stá­le se těší dob­ré­mu zdra­ví a kon­di­ci. Vzhledem k tomu, že Mág je asi ukon­čen (neče­tl jsem zda­le­ka všech­ny svaz­ky), jsem zvě­dav, čím ten­to mis­tr vypra­věč a tvůr­ce svě­tů ješ­tě pře­kva­pí.

Zákaldní šab­lo­na: pří­běh chlap­ce, kte­rý se neče­ka­ně sta­ne mágem a stá­vá se pod­stat­nou oso­bou v osu­dech své dimen­ze

Navíc:

• pří­běh
• vyvá­že­nost pozor­nos­ti věno­va­né auto­re jed­not­li­vým posta­vám
• kni­ha nikam nespě­chá

Blog auto­ra: http://umenivyberu.cz