Medicejové - vládcové Florencie, 1.část - Původní hřích

V 15.století v ital­ské Florencii se zača­la psát his­to­rie jed­né z nej­zná­měj­ších rodin, kte­rá význam­ním způ­so­bem ovliv­ni­la poli­tic­ké a hos­po­dář­ské dění nejen ve měs­tě, ale i v celé Itálií. Její čle­no­vé byli ban­ké­ři, mece­náši umě­ní, kar­di­ná­lo­vé, pape­ži, krá­lov­ny i vlád­co­vé Florencie. Medicejové. 

Florencie, rok 1429. Giovanni Medici, zakla­da­tel medi­cej­ské ban­ky, dove­dl svou rodi­nu k eko­no­mic­ké moci. Když však za záhad­ných okol­nos­tí umí­rá na násled­ky otra­vy, na čelo rodu se musí posta­vit jeho dva syno­vé - Cosimo a Lorenzo. Albizzi, pro­tiv­ník Medicejských v signo­rii (stře­do­vě­ký vlád­ní orgán v ital­ských měs­tech), požá­dá Cosima     o schůzku, na kte­ré žádá poro­zu­mě­ní ve věcech vlá­dy. Jestli Cosimo odmít­ne, Albizzi zaří­dí, že jeho děti budou pro­dá­vat vlnu tak jako jeho otec.

Před 20 lety. Giovani Medici dosta­ne list od kar­di­ná­la Cossu. Papež je mrt­vý a kar­di­nál mu nabí­zí doho­du: Medici mu pomůže zís­kat papež­ský sto­lec a on na oplát­ku udě­lá z Medicejských papež­ské ban­ké­ře, tak­že se sta­nou nej­ú­spěš­něj­šímí ban­ké­ři Evropy a navíc je už nikdo nebu­de nazý­vat úžer­ní­ky. Giovannimu se doho­da zamlou­vá, a tak pošle své syny do Říma.

Zatímco Lorenzo více méně úspěš­ně pod­plá­cí kar­di­ná­ly, Cosimo se věnu­je své váš­ni - umě­ní. Seznámí se se sku­pi­nou uměl­ců a při­dá se k nim. Každou noc trá­ví v ate­li­é­ru, kde potká­vá krás­nou Bianku. Zamiluje se do ní a trá­ví s ní veš­ke­rý vol­ný čas. Když ji jed­nou jde navští­vit, v ate­li­é­ru ji nena­jde. Nachytá však v poste­li své­ho pří­te­le Donatella     s jed­ním ze svých učňů. Ti ho pro­sí, ať je nepro­zra­dí. Souhlasí, a když se vrá­tí Bianka, na celou zále­ži­tost zapo­me­ne.

Lorenzo zatím dál zkou­ší pod­plá­cet kar­di­ná­ly, no pení­ze rych­le dochá­ze­jí a co je hor­ší, ve pro­spěch své­ho kan­di­dá­ta pod­plá­cí i Albizzi. Jestli chtě­jí uspět, potře­bu­jí brat­ři Medicejové zís­kat na svou stra­nu kar­di­ná­la Orsiniho. Ten však Cossu nená­vi­dí a roz­hod­ně mu neplá­nu­je dát svůj hlas, dokud ho Cosimo nezačne vydí­rat - Donatellův mile­nec je    pro Orsiniho důle­ži­tý, tak­že radě­ji dá hlas Cossovi než aby dovo­lil, aby klu­ka obvi­ni­li ze sodo­mie. Cossa se díky tomu sta­ne pape­žem a Giovanni Medici je spo­ko­jen, pro­to­že jde všech­no pod­le plá­nu.

Hned po slav­nos­ti utí­ka Cosimo do ate­li­é­ru, no nachá­zí jen trosky. Donatello mu řek­ne, že je někdo obvi­nil ze sod0omie a kaž­dé­ho, kto neu­te­kl, odvlek­la papež­ská stráž. Bianka byla jed­na z těch, kte­rým se poda­ři­lo utéct,              a roz­hod­la se ode­jít z Říma.

Florencie, rok 1429. V signo­rii Cosimo navzdo­ry pro­tes­tům zís­ká mís­to, kte­ré pat­ři­lo jeho otci. Když při­jde zprá­va, že milán­ský vévo­da zaú­to­čil na Luku, nesou­hla­sí s tím, aby se Florencie do toho­to kon­flik­tu zapo­ji­la. Albizzi, nao­pak, vál­ku pod­po­ru­je. Následné hla­so­vá­ní roz­hod­ne, že Florencie pomů­že Luce v boji pro­ti Milánu, což ale zna­me­ná, že Florencie zůsta­ne bez ochra­ny.