Mezinárodní filmový festival Sitges 2019 – První dojmy (The Lighthouse i film, který zabíjí)

🎧 Poslouchejte Kritiky.cz na Spotify a dal­ších pod­cas­to­vých služ­bách! Klikněte sem a nezmeš­kej­te žád­nou recen­zi.
Hodnocení článku
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehod­no­ce­no)
Loading...
Načítám počet zob­ra­ze­ní...

The Lighthouse (Robert Eggers, USA/Kanada) – Drama s horo­ro­vý­mi prv­ky o dvou stráž­cích majá­ku (Robert Pattinson a Willem Dafoe), jejichž čtyř­tý­den­ní pobyt na ost­ro­vě s majá­kem, rac­ky a hluč­nou siré­nou se kvů­li sil­né bou­ři poně­kud pro­táh­ne a pone­chá oba muže napo­spas sobě navzá­jem i jejich šílen­ství a alko­ho­lo­vé­mu deli­riu. Snímek od reži­sé­ra a sce­náris­ty Čarodějnice, ode­hrá­va­jí­cí se na kon­ci 19. sto­le­tí a nato­če­ný v čer­no­bí­lém, téměř čtver­co­vém for­má­tu pomo­cí dobo­vé fil­mař­ské tech­ni­ky dostup­né ve 30. letech sto­le­tí dva­cá­té­ho, je vizu­ál­ně, herec­ky i řeme­sl­ně uhran­či­vou a nesku­teč­ně půso­bi­vou psy­cho­lo­gic­kou his­tor­kou inspi­ro­va­nou námoř­nic­ký­mi poví­dač­ka­mi, dílem Hermana Melvilla a antic­kou myto­lo­gií. Nelze neob­di­vo­vat jeho skli­ču­jí­cí klaus­tro­fo­bic­kou atmo­sfé­ru, pro­pra­co­va­nou mizanscé­nu, nesku­teč­nou kame­ru, prá­ci se zvu­kem a s význa­mo­tvor­ným sví­ce­ním i herec­ké nasa­ze­ní obou pro­ta­go­nis­tů, jimž scé­nář dopřá­vá spra­ved­li­vý podíl pro­sto­ru (kro­mě řady výraz­ných spo­leč­ných scén oba zazá­ří i ve vlast­ním dlou­hém mono­lo­gu). Realisticky syro­vé a nekom­pro­mis­ně autor­ské dílo, v němž má kupo­di­vu mís­to i humor, vyni­ká obra­zo­vou opoj­nos­tí a maxi­mál­ní režij­ní pre­ciz­nos­tí a opro­ti Čarodějnici naštěs­tí již nepů­so­bí ani troš­ku těž­ko­pád­ně, pře­pja­tě, ani nechtě­ně směš­ně.


After Midnight (Jeremy Gardner + Christian Stella, USA) – Nenápadně vyhlí­že­jí­cí malý fil­me­ček, jenž je ve sku­teč­nos­ti skvě­le napsa­ným, bra­vur­ně zahra­ným a pev­nou rukou reží­ro­va­ným kle­no­tem. Jeden z reži­sé­rů v něm ztvár­nil hlav­ní roli muže, jenž se sna­ží sám v prázd­ném domě popa­so­vat s nedáv­ným zmi­ze­ním své part­ner­ky a také s nezná­mým mon­strem, kaž­dou noc škrá­ba­jí­cím na dve­ře, kte­ré může být sku­teč­né, nebo může být i zhmot­ně­ním jeho smut­ku a stra­chu. Pravidelné stří­dá­ní dvou vypra­věč­ských poloh, odví­je­jí­cí se od stří­dá­ní dnů a nocí, kom­bi­nu­je roman­tic­ké dra­ma s výraz­ným horo­ro­vým prv­kem, jenž slou­ží jako meta­fo­ra pro úzkost z poten­ci­ál­ní­ho kon­ce vzta­hu, a sta­ví na moti­vu nejis­to­ty i na rea­lis­tic­kých, oprav­do­vě půso­bí­cích a ze živo­ta odkou­ka­ných situ­a­cích. Začátek se roz­jíž­dí vel­mi pozvol­na, pak však kon­zis­tent­ně gra­du­jí­cí pří­běh čím dál víc roz­ví­jí své kva­li­ty a uchva­cu­je dlou­hý­mi dia­lo­go­vý­mi sek­ven­ce­mi i famóz­ním, emo­ci­o­nál­ně sil­ným závě­rem.  


Antrum: The Deadliest Film Ever Made (David Amito + Michael Lacini, USA/Kanada) – Údajně pro­kle­tý film z roku 1979, jehož dvě jedi­ná fes­ti­va­lo­vá pro­mí­tá­ní (v Maďarsku a v Itálii) skon­či­la kata­stro­fou a smr­tí něko­li­ka lidí, a i pře­ži­vší divá­ci zpra­vi­dla umí­ra­li do 24 hodin, byl nyní zázrač­ně nale­zen a dopl­něn o doku­men­tár­ní mate­ri­ál, v němž fil­mo­ví teo­re­ti­ci hovo­ří o tom, jest­li film může zabí­jet. Podstatnou vět­ši­nu toho­to moc­ku­men­tu tudíž zabí­rá onen smr­tí­cí film zva­ný Antrum (vyprá­vě­jí­cí o dvou sou­ro­zen­cích, kte­ří tábo­ří v lese a pokou­še­jí se v něm pro­ko­pat do pek­la), jehož kva­li­ty však nedo­ká­ží dostát půso­bi­vos­ti atrak­tiv­ní legen­dy, kte­rou kolem něj jeho tvůr­ci vytvo­ři­li. Snímek se s dis­ku­ta­bil­ní úspěš­nos­tí pokou­ší imi­to­vat laci­né horo­ry ze sedm­de­sá­tých let, je nekon­zis­tent­ní ve své sty­li­za­ci a pře­de­vším neob­sa­hu­je nic moc, co by mělo na divá­ka dosta­teč­ně zne­po­ko­ju­jí­cí efekt (a o stra­ši­del­nos­ti už vůbec nelze mlu­vit, někte­ré aspek­ty sním­ku jsou spíš směš­né). Výrazným moti­vem fil­mu je síla vlast­ní­ho pře­svěd­če­ní a důvo­dem k jeho zhléd­nu­tí je jed­no­znač­ně i zvě­da­vost, avšak ocho­ta věřit v jeho auten­tič­nost a nad­při­ro­ze­nou moc při jeho samot­ném sle­do­vá­ní zásad­ně sláb­ne.


It Comes/Kuru(Tecuja Nakašima, Japonsko) – Překvapivě kom­plex­ní drama-horor (o novo­man­že­lích, jimž se má naro­dit dítě), kte­rý inter­pre­tu­je stra­ší­cí démo­ny jako trau­ma­ta z dět­ství a z výcho­vy rodi­čů a jako něco, co si vymýš­lí­me, abychom měli na co svá­dět vlast­ní chy­by. Kromě toho ale obsa­hu­je i reál­né­ho démo­na, kte­rý trhá lidi na kusy a dělá z nich krva­vé fon­tá­ny. V roz­vět­ve­ném pří­bě­hu, jehož hlav­ní hrdi­no­vé postup­ně umí­ra­jí a otě­že po nich pře­bí­ra­jí hrdi­no­vé ved­lej­ší, se čas­to ská­če v čase a mezi něko­li­ka dějo­vý­mi rovi­na­mi (plus sno­vé pasá­že, halu­ci­na­ce a vize ze svě­ta mrtvých), při­čemž je kla­den důraz na cha­rak­te­ry postav a psy­cho­lo­gic­ké důvo­dy jejich činů. Vrcholem je závěr s fan­tas­tic­kou scé­nou vymí­tá­ní, jíž se účast­ní tucet vymí­ta­čů, tucet mni­chů a půl­tu­cet taneč­nic, vel­kou pře­káž­kou je nicmé­ně pře­kom­bi­no­va­nost, pří­liš vel­ké množ­ství moti­vů a roz­tě­ka­ný styl vyprá­vě­ní, kte­rý vás nene­chá zob­ra­zo­va­ný obsah dosta­teč­ně vstře­bat.


El Hoyo/The Platform (Galder Gaztelu-Urrutia, Španělsko) – Ledovou archu při­po­mí­na­jí­cí thriller o ver­ti­kál­ním věze­ní, kte­ré záro­veň slou­ží jako meta­fo­ra pro lid­skou spo­leč­nost a její kas­ty. Spolu s dob­ro­vol­ně uvěz­ně­ným hlav­ním hrdi­nou postup­ně obje­vu­je­me, pod­le jakých pra­vi­del fun­gu­je věze­ní, jehož mno­ho­čet­ná pat­ra tvo­ří jed­not­li­vé cely, jimiž jed­nou za den postup­ně pro­jíž­dí stůl s jíd­lem, z něhož věz­ni mohou sníst coko­li, co na ně zby­de po těch nad nimi. Vězni se kaž­dý měsíc pře­mis­ťu­jí, tak­že prů­běž­ně při­čich­ne­me výraz­ně odliš­ným situ­a­cím panu­jí­cím na růz­ných pat­rech, a tahle fan­tas­tic­ká, tís­ni­vá a zlo­věst­ná exkur­ze vrcho­lí hrdi­no­vým roz­hod­nu­tím poku­sit se o něco, o co se ješ­tě nikdo před ním nepo­ku­sil. Člověk by se chtěl dozvě­dět víc, avšak na všech­no sní­mek neod­po­ví­dá a navíc si ve svém fikč­ním svě­tě vytvá­ří vlast­ní logi­ku, pod­le níž je potře­ba hrát a pří­liš ji neroz­po­ro­vat. Výtečně napsa­ná, nekom­pro­mis­ní, bru­tál­ní, úder­ná, napí­na­vá (a mís­ty dokon­ce i vtip­ná) a vta­hu­jí­cí ale­go­rie, vní­ma­jí­cí lid­skou spo­leč­nost jako sebran­ku hla­do­vých sob­ců, s chyt­rý­mi dia­lo­gy, výbor­ný­mi zne­po­ko­ji­vý­mi momen­ty a ino­va­tiv­ním pro­stře­dím, atrak­tiv­ním svou odpor­nos­tí i jas­ným a jed­no­du­chým mecha­nis­mem, jímž se řídí. V jed­no­du­chos­ti je krá­sa – zde to pla­tí urči­tě.



The Wonderland(Keiiči Hara, Japonsko) – Anime vari­a­ce na Louskáčka/Letopisy Narnie o stře­do­ško­lač­ce, kte­rá se coby vyvo­le­ná dív­ka z dáv­né­ho pro­roc­tví musí vypo­řá­dat s kri­zí sužu­jí­cí kou­zel­ný para­lel­ní svět, v tom­to pří­pa­dě spo­čí­va­jí­cí v nedo­stat­ku vody. Jednoduchý pří­běh o ces­tě hrdi­nů z bodu A do bodu B sto­jí na vizu­ál­ních nápa­dech, obsa­hu­je i výraz­nou eko­lo­gic­kou tema­ti­ku (maleb­né ves­nič­ky s ovce­mi v kon­tras­tu se začou­ze­ným měs­tem a prů­mys­lo­vou meta­lur­gií) a vrcho­lem je emo­ci­o­nál­ní závěr opře­de­ný ori­gi­nál­ní myto­lo­gií. Film jako celek však postrá­dá dra­ma­tič­nost i napě­tí (hrdi­ny nikdy nic doo­prav­dy neo­hro­zí) a navíc půso­bí poměr­ně oby­čej­ně, jako obmě­na již mno­ho­krát vidě­ných moti­vů. Příjemná pohád­ka, vhod­ná i pro děti, mír­ně nad­prů­měr­ná čis­tě jen díky obra­zo­vé strán­ce.


Carmilla (Emily Harris, Velká Británie) – Viktoriánské dra­ma se točí kolem dospí­va­jí­cí dív­ky, žijí­cí na rodin­ném pan­ství pod­le zaje­té­ho reži­mu a sva­zu­jí­cích pra­vi­del, kte­ré jí děla­jí ze živo­ta stro­hou a ubí­je­jí­cí repe­ti­tiv­ní ruti­nu (a stej­né poci­ty jsou pro­střed­nic­tvím podob­ně upja­té­ho a úmor­né­ho vyprá­vě­ní pře­ná­še­ny i na divá­ka). Trochu vzru­še­ní s sebou při­ne­se až pří­jezd nezná­mé krás­ky hrdin­či­na věku, kte­rá měla opo­dál neho­du s kočá­rem a trpí ztrá­tou pamě­ti. Komorní dobo­vý film, láka­jí­cí na poten­ci­ál­ní zaká­za­nou lesbic­kou roman­ci a ďábel­ské prv­ky, však zůstá­vá jen u pou­hé­ho pří­sli­bu a opa­tr­ných názna­ků a kro­mě toho už nena­bí­zí nic dal­ší­ho, jen ambi­va­lent­ní rozuz­le­ní s moti­vy před­sud­ků a stra­chu z nezná­mé­ho, kte­ré po hodi­ně a půl sla­bouč­ké­ho pří­bě­hu o tou­ze vyma­nit se z oko­vů aske­tic­ké­ho pro­stře­dí a koneč­ně žít napl­no za pří­liš uspo­ko­ji­vé pova­žo­vat nelze. 

Luz (Juan Diego Escobar Alzate, Kolumbie) – Do pro­stře­dí hor­ské uza­vře­né hos­po­dář­ské komu­ni­ty zasa­ze­né dra­ma, v němž tři dospě­lé mla­dé ženy poslou­cha­jí pří­ka­zy a káza­ní své­ho otce, faleš­né­ho pro­ro­ka, kte­rý se je sna­ží uchrá­nit před Ďáblem a jeho poku­še­ní­mi. Jde o film obra­zo­vě i herec­ky půso­bi­vý, leč obsa­ho­vě sil­ně pro­ble­ma­tic­ký a zakle­tý v hro­ma­dě meta­for a sym­bo­lů, kte­ré nelze pří­liš chá­pat, muse­jí se pou­ze inter­pre­to­vat, a těž­ko říct, jest­li se v nich neztrá­cí i sám reži­sér. Jako kri­tic­ká úva­ha o víře, Bohu, Ďáblu a o tom, jaké ško­dy a zlá zvěr­stva může nábo­žen­ská víra napáchat, když se jí člo­věk pří­liš pod­dá, to fun­gu­je, nicmé­ně celou dobu to ako­rát uka­zu­je vari­a­ce na jed­nu a tu samou myš­len­ku a s vel­mi pozvol­nou gra­da­cí to na sebe kupí růz­né ambi­va­lent­ní a mno­ho­vý­zna­mo­vé udá­los­ti, zatím­co divák s kaž­dou dal­ší minu­tou čím dál roz­mr­ze­le­ji čeká na poin­tu, kte­rá se však nedo­sta­ví. Jedna z postav ve fil­mu říká, že věci, kte­ré se týka­jí Boha, jsou slo­ži­té. Což je prav­da, ale také by moh­ly být ale­spoň tro­chu záživ­né a mělo by se v nich dát ale­spoň základ­ně vyznat.




Bodies at Rest (Renny Harlin, Čína/Hong Kong) – Béčkový thriller s výhrad­ně asij­ský­mi her­ci v režii tvůr­ce Smrtonosné pas­ti 2 a žra­lo­čí­ho thrille­ru Útok z hlu­bin. Příběh o pra­cov­ní­cích ultra-moderní roz­sáh­lé már­ni­ce, kte­ří se na Štědrý večer potý­ka­jí s ozbro­je­ným pře­pa­de­ním, nedá­vá smy­sl už v základ­ním námě­tu a sestá­vá z tuc­to­vé­ho akč­ní­ho pobí­há­ní a zápa­se­ní postav po chod­bách, kan­ce­lá­řích a mra­zi­cích halách, kte­ré je sice nato­če­né pří­jem­ně sviž­ně a ener­gic­ky, leč logi­ky a věro­hod­nos­ti v cho­vá­ní hrdi­nů a rea­li­za­ci kon­krét­ních situ­a­cí pří­liš nepo­bra­lo. Stupidní zápo­rá­ci, naiv­ně klad­ní hrdi­no­vé, neu­stá­le se pokou­še­jí­cí ozbro­je­né útoč­ní­ky za kaž­dou cenu přelstít, i cel­ko­vý fee­ling fil­mu při­po­mí­na­jí leckte­ré akč­ní thrille­ry z 90. let. Pokud vypne­te mozek, může vám sní­mek poslou­žit i jako poměr­ně zábav­ně se vyví­je­jí­cí jed­no­hub­ka, víc od něj však čekat oprav­du nelze.


Mutant Blast(Fernando Alle, Portugalsko/USA) – Portugalský film v pro­duk­ci stu­dia Troma. Primitivní krva­vá kra­vi­na, kom­bi­nu­jí­cí bez ladu a skla­du zom­bies, super­vo­já­ky, radi­o­ak­tiv­ní mutan­ty a vzá­jem­nou nevra­ži­vost lan­gust a del­fí­nů. Zápletka se záchran­nou misí a armád­ní­mi expe­ri­men­ty slou­ží jen jako zámin­ka pro sled prak­tic­kých gore efek­tů, dopl­ně­ných o něko­lik absurd­ních nápa­dů, z nichž někte­ré jsou tak uje­té a bizar­ní, že sko­ro sto­jí za pozor­nost (např. dvou­me­t­ro­vá kry­sa stří­ka­jí­cí z bra­da­vek kyse­li­no­vé mlé­ko). Obecně jde ale o totál­ní fil­mař­skou sklád­ku se sebe­pa­ro­dic­ký­mi herec­ký­mi výko­ny, rekvi­zi­ta­mi děla­ný­mi na kole­ni a stu­pid­ní­mi dia­lo­gy, ský­ta­jí­cí­mi více nezá­měr­né­ho humo­ru než záměr­né­ho. Režisérovi a sce­náris­to­vi se nedá upřít urči­tá míra tvůr­čí­ho nad­še­ní a schop­nost nato­čit film s cel­kem sviž­ným tem­pem, tak­že se člo­věk ale­spoň nenu­dí, jedi­nou dal­ší deví­zou sním­ku je nicmé­ně to, že se může­te zasmát tomu, jaká je to blbost.


Válečné monstrum - Alan Ritchson ve variaci na Predátora
6. března 2026Válečné monstrum - Alan Ritchson ve variaci na PredátoraCvičení elitního týmu se v poslední fázi náboru do armádních jednotek Rangers změní v boj o život s něčím, co si nikdo neuměl ani představit... Aquaman v seriálu Smallville, Zlatoň v Hunger Games 2, Raphael v…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Pelíšky – hořkosladká kronika jedné doby
5. března 2026Pelíšky – hořkosladká kronika jedné doby„Jednou jsem se zúčastnil akce.“ „Proti komu?“ nevydržela napětí učitelka. „Proti špiónovi,“ řekl dutě. „Tak oni si nedají pokoj!“ zasyčela. Esenbák si sundal opasek, položil ho vedle sebe na lavici a pokračoval: „Není dohromady co vypravovat.…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Na skok do divočiny - Bobří variace Avatara
4. března 2026Na skok do divočiny - Bobří variace AvataraHlavní hrdinkou je Mabel Tanakaová, dívka s mimořádně silným citem pro zvířata a ochranu přírody. Už jako dítě se snažila zachraňovat školní zvířátka, i když tím dospělé a zejména své učitele doháněla k šílenství. Její skutečné…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Nevěsta! - Christian Bale jako Frankensteinovo monstrum
4. března 2026Nevěsta! - Christian Bale jako Frankensteinovo monstrumFrankensteinovo monstum (Christian Bale) přichází do Chicaga 30. let s jediným přáním – najít společnici. Obrací se na výjimečnou vědkyni dr. Euphronious (Annette Bening). Společně oživí zavražděnou mladou ženu – a zrodí se Nevěsta (Jessie Buckley).…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Poberta - Neo-western z doby covidové
3. března 2026Poberta - Neo-western z doby covidovéZloděj, lupič, chmaták, podvodník, darebák, gauner – to vše skrývá název zlodějské (heist) komedie s hlavním „hrdinou“ Lupynem (Matyáš Řezníček), který se po propuštění z vězení vrací do rodného města. Sotva se ohřeje na svobodě, už…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Nejlepší filmy roku 1994: Kultovní klasiky, které změnily kinematografii
2. března 2026Nejlepší filmy roku 1994: Kultovní klasiky, které změnily kinematografiiRok 1994 přinesl filmové skvosty, jež dodnes ovlivňují filmový svět. Od příběhů plných naděje a odvahy po stylové gangsterské povídky či hluboké emocionální záznamy o lidské duši – toto období zůstává jednou z nejvýznamnějších v dějinách…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Útes - Karl Urban a Priyanka Chopra Jonas v pirátském akčním dobrodružství
27. února 2026Útes - Karl Urban a Priyanka Chopra Jonas v pirátském akčním dobrodružstvíPoklidný život na odlehlém ostrově jí rozbije návrat jejího pomstychtivého bývalého kapitána Connora (Karl Urban) a zkušená bývalá pirátka Ercell (Priyanka Chopra Jonas) se musí postavit své krvavé minulosti a nasadit své smrtící nadání, aby zachránila…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Vřískot 7 - Série, která neztrácí svůj břit
26. února 2026Vřískot 7 - Série, která neztrácí svůj břitV poklidném městečku Pine Grove v Indianě, kde si Sidney Prescott (Neve Campbell) vybudovala nový život, se objeví nový vrah v masce Ghostface. Psychopatický vrah se tentokrát vůbec neskrývá – je chorobně posedlý zničit Sidney celý…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
ROSEOVI
22. února 2026ROSEOVIŽivot dokonalého páru Ivy v podání Olivie Coman a Thea, kterého ztvárnil Benedict Cumberbatch, se zdá být naprosto úžasným, bez jediné chybičky. Ostatně co víc by si ještě mohli přát, když mají úspěšnou kariéru, dobře klapající…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Chris Hemsworth: Nezapomenutelná cesta
19. února 2026Chris Hemsworth: Nezapomenutelná cestaTak trochu malinko jiný dokumentární film v čele s Chrisem Hemsworthem, ve kterém otevírá svou 13. komnatu týkající se jeho milovaného otce, a hlavně snahou smířit se s poměrně nedávno diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou u jeho otce…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře