Miloš Forman

Miloš Forman, původ­ně Jan Tomáš Forman (18. úno­ra 1932 Čáslav – 13. dub­na 2018), byl reži­sér, sce­náris­ta a herec čes­ké­ho půvo­du, žijí­cí ve Spojených stá­tech ame­ric­kých. Byl drži­te­lem dvou Oscarů za nej­lep­ší režii, tří Zlatých gló­bů a ceny BAFTA ve stej­né kate­go­rii.

Příbuzenstvo

Jeho prv­ní man­žel­kou (v letech 1958–1962) byla Jana Brejchová. Jeho syno­vé z dru­hé­ho man­žel­ství s Věrou Křesadlovou jsou dvoj­ča­ta, diva­del­ní­ci Petr a Matěj Formanovi. Potřetí se ože­nil s výraz­ně mlad­ší Martinou Zbořilovou, kte­rá o jejich sezná­me­ní vyda­la kni­hu. Mají spo­lu dal­ší syny, dvoj­ča­ta Andyho a Jima Formanovy.

Jeho polo­vič­ním bra­t­rem je mate­ma­tik Joseph Kohn žijí­cí v USA^[zdroj?].

Život

Mládí

Narodil se v pro­tes­tant­ské rodi­ně Anně Formanové (roze­né Švábové) pro­vo­zu­jí­cí hotel u Máchova jeze­ra a Rudolfovi Formanovi, kte­rý půso­bil jako stře­do­škol­ský uči­tel. Jeho pra­vým otcem však byl zná­mý praž­ský archi­tekt židov­ské­ho půvo­du Otto Kohn.^[1] O svém pra­vém otci se však Miloš Forman dozvě­děl až po vál­ce. Mládí pro­žil jed­nak v rod­né Čáslavi a stří­da­vě i v pen­zi­o­nu Rut ve Starých Splavech. Hotel i s pen­zi­o­nem fun­go­val jen v létě, na zimu se rodi­na vra­ce­la do Čáslavi. ^[2]

Byl tak­též veli­kým a odda­ným fanouš­kem SK Slavia Praha.

Jako vel­mi mla­dý osi­řel poté, co jeho rodi­če byli zatče­ni; otec pro své člen­ství v odbo­jo­vé sku­pi­ně, mat­ka pro pou­hé faleš­né udá­ní ve spo­ji­tos­ti s pro­ti­na­cis­tic­ký­mi letá­ky. Než zatkli mat­ku, odstě­ho­va­la se s dět­mi do Starých Splavů, kde byl nucen cho­dit do němec­ké ško­ly (jiná tu neby­la). Neuměl němec­ky a spo­lu­žá­ci mu to dáva­li nato­lik znát, že se s mat­kou radě­ji vrá­til do Čáslavi.^[2] Oba rodi­če byli po něko­lik roků věz­ně­ni a se svou mat­kou se setkal pou­ze jed­nou krát­ce v Petschkově palá­ci v Praze. Matka poté 1. břez­na 1943 zahy­nu­la na tyfus v kon­cen­t­rač­ním tábo­ře Auschwitz-Birkenau^[3] a otec zemřel tam­též 11. květ­na^[4]. Miloš poté vyrůs­tal u pří­buz­ných^[5] a v poděbrad­ské inter­nát­ní ško­le Středočeská kolej krá­le Jiřího, kde jeho spo­lu­žá­ky byli mj. Václav Havel, brat­ři Mašínové a Zbyněk Janata. Po vál­ce se osi­ře­lí chlap­ci (Miloš a jeho o 12 let star­ší bra­tr Pavel) do pen­zi­o­nu Rut vrá­ti­li, zača­li jej opra­vo­vat, po zná­rod­ně­ní v roce 1948 o něj při­šli. On sám měl mož­nost byd­let v jed­né z jeho míst­nos­tí, ale když roku 1953 dosá­hl plno­le­tos­ti, musel se odstě­ho­vat.

Formanovi pen­zi­on ve Starých Splavech zís­ka­li zpět v roce 1991 v resti­tu­ci.^[6]

Studium

Vystudoval sce­náris­ti­ku na praž­ské Filmové a tele­viz­ní fakul­tě Akademie múzic­kých umě­ní (FAMU), již během stu­dií půso­bil jako pomoc­ný reži­sér a asi­s­tent Alfréda Radoka. V Československu do roku 1968 spo­leč­ně s Miroslavem Ondříčkem nato­čil něko­lik úspěš­ných sním­ků vyzna­ču­jí­cích se sží­ra­vým, až čer­no­hu­mor­ným pohle­dem na spo­leč­nost. Černý Petr zís­kal k pře­kva­pe­ní své­ho tvůr­ce hlav­ní cenu na Mezinárodním fil­mo­vém fes­ti­va­lu v Locarnu (za Formanem teh­dy zůsta­li reži­sé­ři zvuč­ných jmen, Michelangelo Antonioni a Jean-Luc Godard), film Hoří, má panen­ko byl dokon­ce nomi­no­ván na Oscara.

Amerika

Za nor­ma­li­za­ce legál­ně ode­šel do USA, aby pokra­čo­val ve své fil­mo­vé tvor­bě. Mohl tedy na svých fil­mech spo­lu­pra­co­vat s čes­ký­mi fil­ma­ři, mj. kame­ra­ma­nem Miroslavem Ondříčkem a Amadea nato­čit v Kroměříži, Praze a oko­lí.

Silně „for­ma­nov­ský“ prv­ní ame­ric­ký film Taking Off („rema­ke“ Konkursu) – apli­ku­jí­cí jeho obvyk­lý, na čes­ké divá­ky ori­en­to­va­ný pří­stup na ame­ric­ké pro­stře­dí v dozní­va­jí­cí éře hip­pies – byl oce­něn prv­ní cenou poro­ty na fes­ti­va­lu v Cannes, ale komerč­ně neu­spěl.

Významného úspě­chu u divá­ků dosá­hl brzy, po třech letech, v roce 1974 svým dal­ším fil­mem, adap­ta­cí romá­nu Kena Keseyho Přelet nad kukač­čím hníz­dem. Tento film ame­ric­ká Akademie fil­mo­vých umě­ní a věd oce­ni­la pěti Oscary, včet­ně ceny za režii a nej­lep­ší film. I jeho dal­ší fil­my byly úspěš­né, někte­ré z nich více u kri­ti­ky než divác­ky (např. Valmont). Film Amadeus zís­kal dal­ších osm Oscarů včet­ně obou hlav­ních kate­go­rií.

Je pova­žo­ván za jed­no­ho z nej­vý­znam­něj­ších čes­kých – a význam­ných ame­ric­kých a svě­to­vých – fil­mo­vých reži­sé­rů, úspěš­ných jak u divá­ků, tak kri­ti­ků po celém svě­tě.

31. led­na 2007 byl v Praze ve Slovanském domě slav­nost­ně uve­den v čes­ké pre­mi­é­ře jeho film Goyovy pří­zra­ky za účas­ti Natalie Portmanové a Javiera Bardema, kte­ří ve fil­mu ztvár­ni­li dvě ze tří hlav­ních rolí.

V dub­nu 2007 mělo v Národním diva­dle pre­mi­é­ru nové nastu­do­vá­ní jaz­zo­vé ope­ry Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra Dobře pla­ce­ná pro­cház­ka, kte­ré spo­lu­re­ží­ro­val se svým synem Petrem Formanem.

Reference

1.  http://kultura.idnes.cz/tajemstvi-rezisera-milose-formana-dt0-/filmvideo.asp?c=A020214_162858_filmvideo_kne
2.  k:^a b MAUSEROVÁ, Renata; RICHTRMOC, Vladimír. Doksy a Máchův kraj. Dobřichovice: Kava-Pech, 2003. ISBN 80-85853-604. Kapitola Miloš Forman, s. 79.
3.  http://auschwitz.org/en/museum/auschwitz-prisoners/
4.  http://auschwitz.org/en/museum/auschwitz-prisoners/
5. TUČKOVÁ Táňa a spol. Jsem Osamělé dospí­vá­ní. Týdeník Květy. Prosinec 2007, roč. XVII, čís. 51, s. 62.
6. Doksy, s. 80

Detaily o článku Miloš Forman

• Jméno člán­ku: Miloš Forman
• Autor: Přispěvatelé Wikipedie
• Vydavatel: Wikipedie: Otevřená ency­klo­pe­die.
• Datum posled­ní úpra­vy: 14. 04. 2018, 06:33 UTC
• Datum pře­vze­tí: 14. 04. 2018, 06:53 UTC
• Trvalý odkaz: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Milo%C5%A1_Forman&oldid=16009601
• Hlavní auto­ři: Statistika edi­ta­cí strán­ky
• Identifikace ver­ze strán­ky: 16009601

Popis