Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...„Když se k vám smrt blíží pomalu a máte třeba nějakou vážnou chorobu, máte celkem dost času si všechno vyříkat a přijmout ji tu více, tu méně smířeně. Když na vás vybafne zpoza rohu a nemáte ani čas se pořádně nadechnout, jediné, co z vás možná vylítne je: „Do hajzlu!“
Na tenhle seriál jsem narazil kdysi naprostou náhodu. Hledal jsem něco na Dvojce a Ellen Muth, představitelka Georgi Lass mi vlétla do obrazu zrovna v nějaké celkem vtipné situaci.
Díl jsem dokoukal, i když jsem se úplně nechytal. Ale rozhodně to nebylo zlé.
George Lass je holka, která tak nějak neví, co se životem. Když jí její matka donutí najít si kancelářskou práci v personální agentuře, nadšená z toho moc není. Na druhou stranu její utrpení netrvá příliš dlouho.
Na cestě pro bagetu se setkává s podivným černochem, který jí při rozloučení položí ruku na záda a ta zvláštně zasvítí. V dalším momentě George umírá poté, co jí zasáhne záchodové prkénko z mezihvězdné stanice rozpálené do běla. V ten moment jí proběhne hlavou podobný monolog jako úvodním cítátu.
Aby toho nebylo málo, George se stává smrtkou. Dostává se do spolku dalších smrtek a smrťáků, nicméně rychle zjišťuje, že to zase taková sranda nebude. Vypadá zcela jinak, je téměř nezranitelná, na druhou stranu se o sebe musí nějak postarat sama. Smrtky nepobývají v žádném alternativním vesmíru, ani nemají vlastní centrálu, pokud nepočítáme bistro, kde se scházejí pro lístky se jmény a na nějaké to jídlo. Georga tak v jiné podobě zůstává ve své původní práci v personální agentuře Happy Time.
Seriál Mrtví jako já není točen jako komedie. Nicméně jeho téma a nastavení připravuje půdu pro mnoho černohumorných poznámek a taky dost lehké společenské satiry. A samozřejmě moudré monology a myšlenky ohledně lidské smrtelnosti, smyslu života a jeho počátku i konci.
Nelze vynechat další postavy. Ať je to ztroskotanec Mason vybírající parkovací hodiny, policistka Roxy či zkušený smrťák Rube, připojivší se aspirující herečka Daisy Adair využívající bez mrknutí oka svoje fyzické přednosti, nebo Georgina mladší sestra. Poté, co je George oficiálně „mrtvá“, její sestra Reggie začíná zajímavým způsobem blbnout. V lese staví sochy z toaletních prkének a na kurzu vycpávání zvířat si udělá „vlaštovku“ z těla vrány, se kterou si pak hází před domem.
Spojeno s jejím rostoucím cynismem to způsobuje starosti její pedantské matce, která je rozčarována z toho, že dceruška nesplňuje její představy ideálního potomka.
Mrtví jako já má dvě série a je zakončeno celovečerním filmem Mrtví jako já: Život po smrti. Svého času jsem si říkal, že je škoda, že je toho jen tak málo. Na druhou stranu jak znám sklony produkcí všechno nafouknout, asi by při více dílech či sériích šla kvalita dílu rychle dolů.
Takhle byl celý svět George Lass důstojně uzavřen s pohledem upřeným do nebe a slovy
„I am so fucked…“
Základ: předčasně zemřelá dívka se stává smrtkou
Navíc:
- černý nevtíravý humor
- úvahy o smrtelnosti, životě a lidském konání
- postavy
- stopáž a množství dílů tak akorát, než by možná začlo nudit
(4,91 z 5)