Nejlepší filmy roku 2022 podle Filmspot.cz

Následující fil­my pova­žu­ji za to nej­lep­ší, co jsem z loň­ské pro­duk­ce viděl, ať už v kinech, na fil­mo­vých fes­ti­va­lech nebo na ste­a­mo­va­cích služ­bách. Zvlášť uvá­dím fil­my pro­mí­ta­né v kině, čes­ké fil­my a sním­ky vidě­né mimo běž­nou kino dis­tri­buci.

Moc děku­ji za to, že čte­te mé tex­ty, a pře­ji šťast­ný, úspěš­ný a ve zdra­ví pro­ži­tý rok 2023 ????

Nejlepší fil­my, kte­ré měly v roce 2022 pre­mi­é­ru v čes­kých kinech 

1) Poslední před­sta­ve­ní – nesen­ti­men­tál­ně emo­tiv­ní a krás­ně nato­če­né indic­ké dra­ma o chlap­ci, kte­rý se sna­ží se svý­mi kama­rá­dy posta­vit v chudé ves­ni­ci bio­graf. Film o lás­ce k fil­mu a ke sta­rým kinům, jenž slou­ží jako pocta kine­ma­to­gra­fii i svě­to­vým reži­sé­rům, vyprá­ví o ces­tě za svým srd­cem navzdo­ry rodin­ným tra­di­cím a před­ur­če­nos­ti, plně obsto­jí i jako soci­ál­ní dra­ma se špet­kou culi­na­ry cine­ma a záro­veň svě­že tema­ti­zu­je film z mate­ri­ál­ní­ho hle­dis­ka a neví­da­ným způ­so­bem zachy­cu­je též smrt fil­mo­vé­ho média.

2) Elvis – audi­o­vi­zu­ál­ně str­hu­jí­cí, výbor­ně zahra­né a od prv­ních oka­mži­ků sil­ně vta­hu­jí­cí hudeb­ní živo­to­pis­né dra­ma, vál­cu­jí­cí veš­ke­rou kon­ku­ren­ci posled­ních let, v němž se per­spek­ti­va mla­dé­ho Elvise Presleyho při­ro­ze­ně dopl­ňu­je s per­spek­ti­vou nespo­leh­li­vé­ho vypra­vě­če v podo­bě jeho úlis­né­ho mana­že­ra. Mistrovsky nasní­ma­ná hudeb­ní čís­la vyni­ka­jí famóz­ním stři­hem a celým fil­mem se vine téma nezlom­né sna­hy o zacho­vá­ní vlast­ní výji­meč­né osob­ní a hudeb­ní iden­ti­ty, kte­rá je jako jedi­ná klí­čem k uměl­co­vě úspě­chu a nesmr­tel­nos­ti.

3) Trojúhelník smut­ku – mož­ná je to střel­ba na až pří­liš snad­né cíle, přes­to tu dlou­ho neby­la vtip­něj­ší sati­ra na sou­čas­nou spo­leč­nost, moder­ní tren­dy a kapi­ta­lis­mus, kte­rá by byla takhle ostře jíz­li­vá a nekom­pro­mis­ní. Mnohovrstevnatý film o nerov­nos­ti ve spo­leč­nos­ti a o nekon­čí­cím boji o moc a pri­vi­le­gia, jenž je navíc divác­ky vel­mi vstříc­ný a v němž per­fekt­ní sklou­be­ní špič­ko­vé fes­ti­va­lo­vé fil­ma­ři­ny s pokles­los­tí a střet inte­lek­tu­ál­ní­ho humo­ru s fekál­ní­mi gagy vedou k neza­po­me­nu­tel­ným scé­nám vyvo­lá­va­jí­cím záchva­ty smí­chu.

4) Avatar: The Way of Water – pří­běh pokra­čo­vá­ní Avataraz roku 2009 je jed­no­du­chý, leč nechy­bí mu emo­ce, napě­tí, pat­řič­ná dra­ma­tič­nost ani skvě­lá akce. Hlavně je to ale masiv­ní vel­ko­film s bra­vur­ním citem pro budo­vá­ní fikč­ní­ho svě­ta a roz­ví­je­ní postav. Technologicky a vizu­ál­ně jde navíc o abso­lut­ní skvost, pro kte­rý se těž­ko hle­dá srov­ná­ní. Objevování nových zákou­tí pla­ne­ty Pandora je mís­ty až éte­ric­kým a poe­tic­kým zážit­kem, kte­rý v kině a ve 3D úspěš­ně pře­ná­ší divá­ky do jiné­ho časo­prosto­ru.

5) Batman – nej­tem­něj­ší a nej­sy­ro­věj­ší film o neto­pý­řím muži, kte­rý v sobě kom­bi­nu­je komik­so­vé dra­ma, akč­ní krimi-thriller, pul­po­vou gan­gs­ter­ku, neo­noir detek­tiv­ku a spo­ra­dic­ky i kata­stro­fic­ký film. Výrazně půso­bi­vé a špič­ko­vě rea­li­zo­va­né epic­ké dra­ma, kte­ré pozo­ru­hod­ně a ino­va­tiv­ně pra­cu­je se zná­mý­mi posta­va­mi, a v němž Batman není jen obá­va­ným super­hr­di­nou, ale i zra­ni­tel­nou, pochy­bu­jí­cí, trau­ma­ti­zo­va­nou a do sebe uza­vře­nou obě­tí pono­ře­nou do zášti a smut­ku.

6) Top Gun: Maverick – pokra­čo­vá­ní, kte­ré s pře­hle­dem před­či­lo své­ho před­chůd­ce. Vše, co bylo na prv­ním Top Gunu z roku 1986 dob­ré, bylo pový­še­no pro­střed­nic­tvím moder­ní fil­ma­ři­ny a aktu­a­li­za­ce do sou­čas­nos­ti o něko­lik úrov­ní výš. Akční sek­ven­ce, natá­če­né se sku­teč­ný­mi stí­hač­ka­mi, jsou dechbe­rou­cí. Komplexní mas­terc­lass akč­ní­ho melod­ra­ma­tic­ké­ho fil­mu a také vel­ký návrat do slav­né role pro Toma Cruise, kte­rý spo­leh­li­vě utáh­ne celý film na svém cha­risma­tu a na peč­li­vě nacvi­če­ných úsmě­vech.

7) Fabelmanovi – ve svém zda­le­ka nej­o­sob­něj­ším fil­mu se reži­sér a sce­náris­ta Steven Spielberg ohlí­ží za svým dět­stvím a dospí­vá­ním a za zážit­ky, kte­ré jej for­mo­va­ly jako fil­ma­ře. Natáčí leh­kou rukou a s pocti­vou dáv­kou hra­vos­ti, jem­nos­ti, upřím­nos­ti a citu, čímž potvr­zu­je pověst jed­no­ho z nej­lep­ších fil­ma­řů sou­čas­nos­ti. Namísto nos­tal­gic­ky naiv­ní a laci­ně sen­ti­men­tál­ní vyprá­věn­ky o krá­se fil­mo­vé­ho média totiž pře­kva­pi­vě ser­ví­ru­je emo­ci­o­nál­ně sil­né rodin­né dra­ma, v němž jsou radost­né a humor­né chví­le vyvá­že­ny stej­nou měrou melan­cho­lií a těž­kost­mi.

8) Svatý pavouk – mra­zi­vé írán­ské kri­mi nato­če­né pod­le sku­teč­ných udá­los­tí o honu na séri­o­vé­ho vra­ha zabí­je­jí­cí­ho ve měs­tě pro­sti­tut­ky. Příběh vyprá­vě­ný z pohle­du eman­ci­po­va­né, ate­is­tic­ké a odváž­né novi­nář­ky je záro­veň nekom­pro­mis­ním náhle­dem do írán­ské spo­leč­nos­ti pro­lez­lé fana­tis­mem, korup­cí a miso­gy­nií, v níž má soud­ní pro­ces s dopa­de­ným zlo­čin­cem kvů­li názo­ru sil­ně věří­cí veřej­nos­ti pře­kva­pi­vou, tíži­vou a emoč­ně inten­ziv­ní dohru.

9) Podezřelá – vyna­lé­za­vě vyprá­vě­ný jiho­ko­rej­ský film o osu­do­vé roman­ci poli­cej­ní­ho vyšet­řo­va­te­le a vdo­vy pode­zře­lé z vraž­dy doved­ně míchá kri­mi­nál­ní thriller a melod­ra­ma s čer­nou kome­dii a hra­vě zaplé­tá divá­ka do klub­ka zvra­tů, boha­té­ho na znejiš­ťu­jí­cí a nepřed­ví­da­tel­né momen­ty. Důmyslná režie uhra­ne celou řadou sty­lis­tic­kých voleb, zatím­co pro­pra­co­va­ný scé­nář balan­cu­je na hra­ně pře­kom­bi­no­va­né sklá­dač­ky, v níž ale všech­ny díl­ky zapad­nou do sebe.

10) Událost – fran­couz­ské dra­ma zasa­ze­né do 60. let, kdy byly potra­ty ve Francii ile­gál­ní a přís­ně tresta­né, se zao­bí­rá pří­bě­hem naděj­né stu­dent­ky lite­ra­tu­ry, kte­rá se po nechtě­ném otě­hot­ně­ní ocit­ne kvů­li odhod­lá­ní pokra­čo­vat za kaž­dou cenu ve stu­diu ve znač­ně slo­ži­té situ­a­ci. Naléhavý sní­mek s pře­sa­hem do sou­čas­nos­ti pre­ciz­ně a suges­tiv­ně pou­ka­zu­je na nut­nost prá­va žen svo­bod­ně roz­ho­do­vat o vlast­ním těle.

Čestná zmín­ka pro fil­my minu­lé sezó­ny, kte­ré se do kin dosta­ly se zpož­dě­ním:

Na ces­tě – írán­ská kome­di­ál­ní road-movie o dra­ma­tic­kém lou­če­ní, kte­rá pře­té­ká režij­ní­mi nápa­dy, mísí humor a hoř­kost v per­fekt­ním pomě­ru a dis­po­nu­je vtip­ný­mi dia­lo­gy, skvě­le vypoin­to­va­ný­mi situ­a­ce­mi a jed­ním z nej­lep­ších dět­ských herec­kých výko­nů v his­to­rii kine­ma­to­gra­fie.

Bod varu – na jeden záběr nato­če­ná adre­na­li­no­vá jíz­da z pro­stře­dí vytí­že­né luxus­ní restau­ra­ce, jenž důsled­ně budu­je atmo­sfé­ru pra­cov­ní­ho stre­su, orga­nic­ky pře­pí­ná mezi jed­not­li­vý­mi ději a okouz­lu­je pre­ciz­ně nazkou­še­ný­mi dia­lo­gy i herec­ký­mi výko­ny.

Drive My Car – japon­ské dra­ma o neče­ka­ném poro­zu­mě­ní mezi diva­del­ním reži­sé­rem a jeho mla­dou sou­kro­mou řidič­kou vyprá­ví o sdí­le­ní trau­mat a tajem­ství, jež jsou sou­čás­tí kom­plex­ní­ho mno­ho­vrs­tev­na­té­ho pří­bě­hu, ode­hrá­va­jí­cí­ho se na poza­dí zkou­šek Strýčka Váni ve více­ja­zyč­né ver­zi, a vypo­ví­da­jí­cí­ho mimo jiné o part­ner­ských a mile­nec­kých vzta­zích a o boles­ti ze ztrá­ty blíz­ké či milo­va­né oso­by.

Nejlepší čes­ké fil­my

1) Oběť – slovensko-české kopro­dukč­ní dra­ma pojed­ná­vá o morál­ních dile­ma­tech svo­bod­né ukra­jin­ské mat­ky žijí­cí v čes­kém malo­měs­tě, jíž se vymkne z rukou medi­ál­ní kolo­toč zaostře­ný na pří­pad její­ho dospí­va­jí­cí­ho syna, kte­rý se stal obě­tí násil­né­ho úto­ku mla­distvých rom­ských násil­ní­ků. Snahu o zís­ká­ní čes­ké­ho občan­ství a roz­je­tí pod­ni­ká­ní jí kom­pli­ku­je sta­rost o syna i nut­nost sná­šet zvý­še­nou pozor­nost a zájem oko­lí, spo­je­nou však i s neu­stá­lým tla­kem a nut­nos­tí žít ve lži a pře­tvář­ce. Film špič­ko­vé evrop­ské úrov­ně s pre­ciz­ní rea­li­za­cí od dia­lo­gů přes herec­ké výko­ny až po kame­ru sní­ma­jí­cí děj v dlou­hých zábě­rech, za kte­rý by se nemu­se­li sty­dět ani reži­sé­ři rumun­ské nové vlny.

2) Běžná selhá­ní – kopro­dukč­ní film sestá­vá z pří­bě­hů tří žen, vyprá­vě­ných během jed­no­ho dne na poza­dí jakési blí­ží­cí se kata­stro­fy. Snímek upou­tá pev­ně ucho­pe­nou a pre­ciz­ní režií, přes­ný­mi herec­ký­mi výko­ny hlav­ních pro­ta­go­nis­tek i vypi­lo­va­ným scé­ná­řem, jenž vyni­ká nejen ambi­ci­óz­ní sna­hou o žánro­vé vybo­če­ní, ale i začle­ně­ním nevtí­ra­vé­ho pře­sa­hu s eko­lo­gic­kým posel­stvím. Navzdory koke­to­vá­ní s prv­ky sci-fi a kata­stro­fic­kých fil­mů však film zůstá­vá v jádru skrom­ným a intim­ním psy­cho­lo­gic­kým dra­ma­tem, kte­ré kla­de důraz pře­de­vším na své posta­vy a na jejich poci­ty. 

3) BANGER. – kine­tic­ký, dia­lo­go­vě auten­tic­ký a poci­to­vě inten­ziv­ní sní­mek na pome­zí thrille­ru, čer­né kome­die a dra­ma­tu o morál­ním pro­zře­ní, zasa­ze­ný do pro­stře­dí drog, rapu a hip-hopových kon­cer­tů. Jeho hlav­ní hrdi­na, mla­dý samo­li­bý rap­per s vel­ký­mi ambi­ce­mi, se odhod­la­ně sna­ží vylep­šit svou život­ní situ­a­ci, leč kaž­dým dal­ším špat­ným roz­hod­nu­tím ji jen kon­stant­ně zhor­šu­je. V sou­la­du s tím je nej­vý­raz­něj­ším moti­vem fil­mu ztrá­ta ilu­zí. Realističnost pod­tr­hu­je i obra­zo­vá slož­ka zachy­ce­ná mobil­ním tele­fo­nem a pro­myš­le­ný kon­cept vizu­ál­ní for­my dopl­ňu­je též pro­klá­dá­ní děje stříp­ky z růz­ných virál­ních videí, jimiž je pří­běh iro­nic­ky komen­to­ván.

Doporučení na dal­ší kva­lit­ní čes­ké fil­my: Arvéd, Kdyby rad­ši hoře­lo, Il Boemo, Poslední závod

Čestná zmín­ka pro tři nej­lep­ší čes­ké doku­men­ty: KaprKód, Good Old Czechs, Zkouška umě­ní

Nejlepší fil­my mimo kino

1) RRR – akč­ně dob­ro­druž­ný indic­ký vel­ko­film vyprá­vě­jí­cí o revo­lu­ci a jed­nom vel­kém přá­tel­ství v kolo­ni­zo­va­né Indii. Na kon­tras­tu ohně a vody posta­ve­ný pří­běh dvou mužů, sto­jí­cích na opač­ných stra­nách bari­ká­dy a vykres­le­ných v sou­la­du s naci­o­na­lis­tic­kým vyzně­ním fil­mu v podo­bě bez­má­la super­hr­di­nů, pře­ky­pu­je spek­ta­ku­lár­ní over-the-top akcí, kte­rá je ale doko­na­le pře­hled­ná a fan­tas­tic­ky nasní­ma­ná, a také per­fekt­ní­mi a nápa­di­tý­mi muzikálovými/tanečními čís­ly. Krom toho ten­to dějo­vě našla­pa­ný a z hle­dis­ka uži­tých moti­vů pes­t­rý film defi­nu­je i bez­bře­há fan­ta­zie a abso­lut­ní nestříd­most jeho tvůr­ců, kte­rá je během epic­ké­ho vyprá­vě­ní o vel­kých činech a vel­kých emo­cích pře­tvo­ře­na v čis­tou radost a nad­še­ní.

2) All Inclusive – jem­ný a cit­li­vý sní­mek o dovo­le­né dospí­va­jí­cí dce­ry a její­ho mla­dé­ho otce v pří­moř­ském leto­vis­ku v polo­vi­ně deva­de­sá­tých let táh­nou kupře­du vyni­ka­jí­cí výko­ny obou pro­ta­go­nis­tů, jejich skvě­le napsa­né posta­vy, křeh­ká režie a vše­pro­stu­pu­jí­cí melan­cho­lie.

3) Dalva – dra­ma o nác­ti­le­té dív­ce, kte­rá se po zatče­ní své­ho milo­va­né­ho otce, s nímž žila a kte­rý ji sexu­ál­ně zne­u­ží­val, oci­tá pro­ti své vůli v soci­ál­ním ústa­vu, odkud se sna­ží opa­ko­va­ně utéct. Precizně reží­ro­va­ný film se skvě­lou dět­skou před­sta­vi­tel­kou hlav­ní role ino­va­tiv­ně při­stu­pu­je k téma­tu sexu­ál­ní­ho zne­u­ží­vá­ní niko­li z hle­dis­ka nási­lí, nýbrž ve smys­lu mani­pu­la­ce s rea­li­tou z pozi­ce dospě­lé­ho, kte­rý je v rodi­ně nosi­te­lem defi­ni­ce toho, co všech­no může být z pohle­du dítě­te brá­no jako nor­mál­ní a stan­dard­ní pro­jev lás­ky.

4) Lynch/Oz – napros­to vyčer­pá­va­jí­cí ese­jis­tic­ký doku­ment o pro­vá­za­nos­ti díla reži­sé­ra Davida Lynche s ame­ric­kou muzi­ká­lo­vou kla­si­kou, Čarodějem ze země Oz z roku 1939. Podrobná stu­die vli­vů a odka­zů, zasa­ze­ná do kon­tex­tu svě­to­vé kine­ma­to­gra­fie a posklá­da­ná z bez­počtu uká­zek a dopro­vod­ných komen­tá­řů šes­ti­ce odbor­ní­ků a fil­ma­řů, před­sta­vu­je cine­fil­ní potě­še­ní nabi­té infor­ma­ce­mi, zají­ma­vost­mi, pozo­ru­hod­ný­mi detai­ly a netu­še­ný­mi inte­pre­ta­ce­mi.

5) Slepý muž, kte­rý nevi­děl Titanic – emo­tiv­ní a pře­kva­pi­vě se vyví­je­jí­cí dra­ma o nevi­do­mém vozíč­ká­ři, kte­rý se roz­hod­ne pod­nik­nout na vlast­ní pěst nebez­peč­nou výpra­vu za svou pří­tel­ky­ní, nato­če­né z per­spek­ti­vy člo­vě­ka se sil­nou vadou zra­ku.

Čestná zmín­ka:

Třináct živo­tů – fil­mař­sky mini­ma­lis­tic­ké, leč přes­to napí­na­vé a emo­ci­o­nál­ně vypja­té pro­cedu­rál­ní huma­nis­tic­ké dra­ma o odva­ze, odhod­la­nos­ti a hou­žev­na­tos­ti. Zachycení medi­ál­ně zná­mé udá­los­ti z Thajska, při níž se po zmi­ze­ní tři­nác­ti dětí v zato­pe­né jes­ky­ni roz­je­la dvou­tý­den­ní záchran­ná akce s nejis­tým výsled­kem, vyni­ká bez­chyb­ný­mi klaus­tro­fo­bic­ký­mi scé­na­mi a herec­ký­mi výko­ny. Skvělý film, avšak o rok dří­ve se témuž téma­tu věno­val i doku­ment Záchrana, kte­rý je ješ­tě o něco lep­ší.

---