Načítám počet zobrazení...
 |
Švédský slasher z mrazivého prostředí, který doplatil na amatérismus vlastních tvůrců…
Winona si potřebuje odpočinout od práce i svého okolí a tak si pronajme starou chatu v lesích. Samota a sníh – to je přesně ten relax, který si představovala. Jenomže je tak trochu strašpytel a tak se přece jenom rozhodne, zajet do nejbližšího baru na sklenku dobrého vína. No a zde se setkává se svým bývalým přítelem a jeho známými. Pozve je k sobě na chatu, jídla a alkoholu má dost a tak zábava může začít. Jenomže nikdo z nich netuší, že toto místo obývá šílený kanibal, který samozřejmě nepohrdne možností získat co nejvíce masa na krutou zimu…
Režie: Sonny Laguna
Rok výroby: 2011
Délka: 80 min
Země: Švédsko
Hrají:
Hanna Oldenburg...(Winona)
Patrick Saxe...(Richard)
Andreas Rylander...(Carl)
Elin Hugoson...(Liz)
Ralf Beck...(James)
...a další
Námět vypadal slibně, severská tvorba patří mezi moje nejoblíbenější a slasher coby hororový subžánr mám taky rád. Slibná to kombinace, ovšem rozpočet byl opravdu mrzký (cca 5000 dolarů), což tedy rozhodně není žádné terno a to bylo obrovským varováním, abych neočekával žádné zázraky. A ty se samozřejmě taky nekonaly. Což byla svým způsobem škoda, protože možnosti, které se tu nabízely, bylo nepřeberné množství.
Jenže to by se toho musel chopit někdo zručnější. Navíc počátek nebyl zrovna dvakrát záživný a já stále častěji nervózně pokukoval po časomíře. Zhruba po půlhodince docela otravných keců a trochu té erotiky, se konečně přešlo k akci. Zakuklený vrah se sekerou se pustil do práce a počet přeživších se rapidně smrskl na minimum. Což mě trošku vyděsilo, protože po půlhodině bylo téměř vymalováno a dokonce zbývalo ještě moře času. Umělá oranžová krev sice nevypadala moc působivě ani na sněhu, ale za to gore tu bylo docela působivé.
Potom však došlo k zásadnímu zlomu a kvalita šla zase rapidně dolů. Hlavně co se logiky a záživnosti týče. Ono vás totiž velmi rychle přestane bavit sledovat nekonečnou naháněčku mezi hlavní hrdinkou a kanibalem – když oba mají zřejmě IQ šumící trávy a dělají jeden nelogický kiks za druhým. Což mi rozhodně pokazilo jinak do té doby celkem dobrý dojem a ovlivnilo i mé celkové hodnocení.
Dlouho jsem byl totiž rozhodnutý, že tomu prostě dám klasický průměr. Atmosféra totiž byla místy vážně slušná. Jenže tím bych ublížil mnoha lepším a vyrovnanějším filmům, kterých znám celou řadu. Slasherů jsem už viděl opravdu hodně a tento bohužel bude patřit k těm slabším. Především vinou samotného režiséra a scénáristy v jedné osobě. Na to, že na scénáři spolupracovali hned tři lidi, si s tím mohli dát mnohem více práce!
Hodnocení:
40%
Podívejte se na hodnocení Blood Runs Cold na Kinoboxu.
