Nejvýraznější filmy roku 1957: klasiky, které dodnes definují kinematografii

Photo © 1957 United Artists / Metro-Goldwyn-Mayer

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Objevte pět legen­dár­ních fil­mů, kte­ré v roce 1957 změ­ni­ly tvář fil­mu – od inten­ziv­ní­ho soud­ní­ho dra­ma­tu přes filo­zo­fic­kou exis­tenč­ní výpra­vu po kri­ti­ku váleč­ných kon­flik­tů a sati­ru moder­ní spo­leč­nos­ti. Tyto sním­ky jsou nejen osob­ní­mi stu­dií lid­ské pova­hy, ale i iko­na­mi fil­mo­vé­ho umě­ní, jejichž ino­va­ce a téma­ta rezo­nu­jí dodnes.

Rok 1957 byl v his­to­rii fil­mu sku­teč­ně boha­tý na význam­ná díla, kte­rá si dodnes ucho­vá­va­jí své mís­to mezi kla­si­ka­mi kine­ma­to­gra­fie. Níže před­sta­vu­je­me pře­hled nej­lep­ších fil­mů toho­to roku, jejichž ino­va­tiv­ní pří­stu­py, téma­ta i herec­ké výko­ny před­sta­vi­ly fil­mo­vé umě­ní na nové úrov­ni.

Dvanáct rozhněvaných mužů

Dramatický pří­běh nato­če­ný původ­ně jako tele­viz­ní film, což ovliv­ni­lo jeho výraz, kte­rý se zdán­li­vě vymy­ká fil­mo­vé pra­xi, neboť se celý ode­hrá­vá v prů­bě­hu deva­de­sá­ti minut v uza­vře­né soud­ní síni. Dvanáct porot­ců má jed­no­my­sl­ně roz­hod­nout o vině či nevi­ně mla­dé­ho muže, kte­rý je obvi­něn z vraž­dy své­ho otce. Porotci jsou prů­měr­ní Američané s oby­čej­ný­mi zájmy a zaměst­ná­ním. V prů­běž­ném hla­so­vá­ní jede­náct hla­su­je za vinu, jenom porot­ce čís­lo 8, archi­tekt Davis, je pro­ti. Vyslovuje váž­né výhra­dy k prů­bě­hu soud­ní­ho jed­ná­ní a kri­ti­zu­je i způ­sob šet­ře­ní celé­ho pří­pa­du. (Hodnocení: 8.549/10)

Herci a zajímavosti

• Hrají: Henry Fonda, Lee J. Cobb, Martin Balsam, Jack Klugman, E.G. Marshall
• Zajímavosti: „Dvanáct rozhně­va­ných mužů“ je původ­ně tele­viz­ní insce­na­ce, kte­rá byla v roce 1957 upra­ve­na do fil­mo­vé podo­by a rych­le se sta­la kla­si­kou soud­ní­ho dra­ma­tu. Díky mini­ma­lis­tic­ké­mu pro­stře­dí a sil­né­mu dia­lo­gu nabí­zí hlu­bo­ký pohled na před­sud­ky, morál­ní dile­ma­ta a sku­pi­no­vou dyna­mi­ku. Film je inspi­ro­ván diva­del­ní hrou Reginalda Rosea, což při­spě­lo k jeho inten­ziv­ní dia­lo­go­vé for­mě a stá­lé aktu­ál­nos­ti témat výko­nu soud­ní spra­ve­dl­nos­ti.

Sedmá pečeť

Rytíř Antonius Block (Max von Sydow) se vra­cí domů do Švédska z kří­žo­vé výpra­vy pro­ti bez­věr­cům. Svou zem však najde zpus­to­še­nou běs­ní­cím morem. Blocka navští­ví Smrt a sdě­lí mu, že jeho dny jsou sečte­ny. Předtím ho ješ­tě čeká jed­na šacho­vá par­tie.

Hodnocení: 8.186/10

Herci a zajímavosti

• Hrají: Gunnar Björnstrand, Bengt Ekerot, Nils Poppe, Max von Sydow, Bibi Andersson
• Zajímavosti: „Sedmá pečeť“ od Ingmara Bergmana je iko­na exis­ten­ci­ál­ní­ho fil­mu, kde hlav­ní posta­va, rytíř Johás, hra­je šachy se Smrtí, sym­bo­li­zu­jí­cím neko­neč­ný boj o smy­sl živo­ta. Černobílá este­ti­ka a sym­bo­lic­ká prá­ce s nábo­žen­ský­mi moti­vy hlou­bě­ji zkou­má téma­ta víry, smr­ti a osu­du. Bergman zde pou­ží­vá ale­go­ric­ké scé­ny a sno­vé obra­zy, napří­klad scé­nu s čaro­děj­ni­ce­mi a posled­ním sou­dem, což pod­tr­hu­je filo­zo­fic­kou hloub­ku fil­mu.

Stezky slávy

Film Stanleyho Kubricka byl nato­čen pod­le stej­no­jmen­né kni­hy Humphreyho Cobba, kte­rá se zaklá­dá na sku­teč­ných udá­los­tech. Natáčelo se v Německu, pře­de­vším v oko­lí Mnichova. Film se vcel­ku pocho­pi­tel­ně nese­tkal s klad­nou ode­zvou ve Francii, kde ved­lo zob­ra­ze­ní nelid­ských a pokry­tec­kých gene­rá­lů k tomu, že byl na dlou­há léta zaká­zán (Hodnocení: 8.259/10)

Herci a zajímavosti

• Hrají: Kirk Douglas, Ralph Meeker, Adolphe Menjou, George Macready, Wayne Morris
• Zajímavosti: „Stezky slá­vy“ pat­ří mezi Kubrickovy prvot­ní anti-war sním­ky, kri­ti­zu­jí­cí vojen­skou hie­rar­chii a pokry­tec­tví během prv­ní svě­to­vé vál­ky. Film vzni­kl na zákla­dě sku­teč­ných udá­los­tí a ve Francii byl na dlou­hou dobu zaká­zán kvů­li ost­ré kri­ti­ce vojen­ské­ho pro­stře­dí a auto­ri­tář­ství. Vysoká vizu­ál­ní kva­li­ta a odstře­di­vě iro­nic­ké podá­ní z něj činí jed­nu z nej­vý­znam­něj­ších fil­mo­vých kri­tik váleč­né­ho kon­flik­tu.

A King in New York

Hořká sati­ra na éru mccarthis­mu a výsle­chy před Výborem pro nea­me­ric­kou čin­nost. V zemi krá­le Shahdova vypuk­ne revo­lu­ce a on uprch­ne do Ameriky. Do New Yorku při­jíž­dí s poklad­nou stá­tu a pro­jek­tem míro­vé­ho vyu­ži­tí ato­mo­vé ener­gie, ale oba ho zkla­mou. Premiér ute­če s poklad­nou a nikdo nemá zájem o míro­vý pro­jekt. Shahdov je bez peněz a najde si prá­ci v tele­vi­zi. Seznámí se s mla­dým mužem, kte­rý je zapá­le­ným komu­nis­tou, a v důsled­ku toho ho začne vyšet­řo­vat Výbor pro nea­me­ric­kou čin­nost. Charles Chaplin nato­čil film Král v New Yorku poté, co se roz­ho­dl nevra­cet se do Spojených stá­tů kvů­li svým vlast­ním pro­blé­mům s Výborem.

Hodnocení: 6.8/10

Herci a zajímavosti

• Hrají: Charlie Chaplin, Maxine Audley, Jerry Desmonde, Oliver Johnston, Dawn Addams
• Zajímavosti: „A King in New York“ je posled­ní Chaplinův film nato­če­ný v roce 1957, kte­rý sati­ric­ky komen­tu­je ame­ric­kou spo­leč­nost, poli­tic­ký sys­tém i média. Režisér zde reflek­tu­je pová­leč­né napě­tí a kri­ti­ku teh­dej­ší­ho kon­cep­tu „ame­ric­ké­ho snu“. Film je typic­ký svým čer­no­bí­lým zpra­co­vá­ním a gro­tesk­ní atmo­sfé­rou, při­čemž Chaplin zde hra­je posta­vu ozna­če­nou jako „krá­le“, sto­jí­cí­ho pro­ti cha­o­tic­ké­mu svě­tu moder­ní­ho kapi­ta­lis­mu a poli­ti­ky.

Krvavý trůn

Děj původ­ní­ho Shakespearova dra­ma­tu „Macbeth“ je pře­mís­těn do stře­do­vě­ké­ho Japonska. Při návra­tu z boje páno­vé Washizu a Miki zablou­dí ve zdán­li­vě nepro­nik­nu­tel­ném lese. Potkávají zde kou­zel­nou sta­řen­ku, kte­rá jim pro­zra­dí záhad­né pro­roc­tví jejich budouc­nos­ti. Jakmile veli­te­lé opus­tí les, začí­ná se postup­ně napl­ňo­vat tem­ná věšt­ba… Drama o tou­ze po moci, svě­do­mí, zra­dě a nevy­hnu­tel­nos­ti tres­tu. (Hodnocení: 7.919/10)

Herci a zajímavosti

• Hrají: Toširó Mifune, Isuzu Jamada, Takaši Šimura, Akira Kubo, Hiroši Tačikawa
• Zajímavosti: „Krvavý trůn“ od reži­sé­ra Akiry Kurosawy je jed­ním z nej­vý­znam­něj­ších jidai­geki, kte­ré pře­ko­pá­va­jí kla­sic­ké Shakespeareovo téma do pro­stře­dí feu­dál­ní­ho Japonska Sengoku obdo­bí. Film vyni­ká vizu­ál­ní poe­ti­kou, sil­ný­mi herec­ký­mi výko­ny (pře­de­vším Toširó Mifune) a pou­ži­tím japon­ské sym­bo­li­ky, kte­rá zvý­raz­ňu­je nad­při­ro­ze­né prv­ky a osu­do­vou atmo­sfé­ru pří­bě­hu.

Veškeré infor­ma­ce o fil­mech, her­cích, recen­zích a hod­no­ce­ní, pochá­ze­jí z The Movie Database (TMDb) – https://www.themoviedb.org/.