Nejzásadnější události z našich novodobých dějin: Osudové okamžiky Československa

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Kdo stál za same­to­vou revo­lu­cí? Proč došlo k mni­chov­ské „zra­dě“? Jak a kde došlo k usta­no­ve­ní spo­leč­né­ho čes­ko­slo­ven­ské­ho stá­tu? V letoš­ním jubi­lej­ním roce, kdy sla­ví­me sto let vzni­ku repub­li­ky, bychom si mimo jiné měli při­po­me­nout zásad­ní udá­los­ti novo­do­bých čes­ko­slo­ven­ských dějin a nemu­sí se nut­ně jed­nat jen o osmič­ko­vé roky. Už počtvr­té vychá­zí kni­ha pub­li­cis­ty Karla Pacnera Osudové oka­mži­ky Československa, ve kte­ré se věnu­je sed­mi zásad­ním udá­los­tem, kte­ré for­mo­va­ly spo­leč­ný stát od jeho vzni­ku až po roz­pad Československa.

 Jedná se o výprav­nou pub­li­ka­ci číta­jí­cí více než sedm set tex­tu a boha­té­ho obra­zo­vé­ho mate­ri­á­lu. Autor se zde podrob­ně věnu­je udá­los­tem kolem vzni­ku repub­li­ky, začát­ku a kon­ci dru­hé svě­to­vé vál­ky, vítěz­né­mu úno­ru, sovět­ské oku­pa­ci, same­to­vé revo­lu­ci a roz­pa­du Československa na dva nezá­vis­lé stá­ty. Vzpomenete si u jed­not­li­vých udá­los­tí, ve kte­rém roce se ode­hrá­ly?

Karel Pacner kaž­dou kapi­to­lu zasa­dil do his­to­ric­kých sou­vis­los­tí a pro­to tře­ba v kapi­to­le o počát­ku dru­hé svě­to­vé vál­ky začí­ná už Mnichovskou doho­dou a věnu­je se důvo­dům a argu­men­tům, na zákla­dě kte­rých byla svě­to­vý­mi moc­nost­mi pode­psá­na. Po pře­čte­ní této kapi­to­ly mož­ná zís­ká­te tro­chu jiný náhled na „zra­du“ vedou­cí k postou­pe­ní Sudet říši. Autor se u všech udá­los­tí dopo­drob­na zamýš­lí nad pří­či­na­mi, ana­ly­zu­je důsled­ky a kni­ha nabý­vá na obsa­hu.

Závěr kaž­dé kapi­to­ly obsa­hu­je shr­nu­tí fak­tů a seznam hlav­ních akté­rů se struč­ný­mi živo­to­pi­sy. Otázka je, jest­li by čte­ná­ři, kte­rý nedis­po­nu­je podrob­ný­mi zna­lost­mi his­to­rie, nepro­spě­lo, kdy­by ale­spoň pře­hled důle­ži­tých osob byl v úvo­du kaž­dé­ho pojed­ná­ní o jed­not­li­vé udá­los­ti. Kniha roz­hod­ně není urče­na pro ty, kte­ří s ději­na­mi tepr­ve začí­na­jí. Pokud víte pou­ze to, že Československo vznik­lo v roce 1918 a figu­ro­val u toho Masaryk, bude pro vás obtíž­né se v tex­tu ori­en­to­vat. Seznam osob na úvod by tomu pomohl. Otázkou je, na jaké čte­ná­ře autor při psa­ní kni­hy mys­lel. Vzdělané, s pře­hle­dem a zna­lé his­to­ric­kých sou­vis­los­tí, pro něž kni­ha bude nespor­ným pří­no­sem a stud­ni­cí nových zají­ma­vých sku­teč­nos­tí. V někte­rých pří­pa­dech se mož­ná bude jed­nat i o pře­kva­pi­vé sou­vis­los­ti, na kte­ré se v běž­ných hodi­nách děje­pi­su nedo­sta­lo.

Karel Pacner je mata­do­rem na poli pub­li­cis­ti­ky a žur­na­lis­ti­ky a v jeho kni­hách je pro­fe­si­o­na­li­ta a obrov­ská zna­lost cítit z kaž­dé strán­ky. Doslova kaž­dá věta a sou­vě­tí je nabi­to infor­ma­ce­mi a i ti, co se pova­žu­jí za znal­ce čes­ko­slo­ven­ské his­to­rie, si při­jdou na své a urči­tě obje­ví něja­kou novou sku­teč­nost. Pokud máte ale­spoň stře­do­škol­skou zna­lost naší his­to­rie a zájem dozvě­dět se víc, nevá­hej­te a inves­tuj­te do kni­hy Osudové oka­mži­ky Československa. Tato kni­ha by se měla stát sou­čás­tí kaž­dé rodin­né knihov­ny.

• Název kni­hy: Osudové oka­mži­ky Československa
• Autor: Karel Pacner
• Nakladatelství: Albatros Media, Plus