Neviditelné zlo - See No Evil

Je tu par­ta tee­nage­rů, opuš­tě­ná budo­va plná kou­tů ukry­tých v nepro­nik­nu­tel­né tmě. Je vám asi jas­né, že z toho nebu­de žád­ná kome­die ani dra­ma, ale horor, ve kte­rém bude muset pár lidí zlik­vi­do­vat téměř nepo­ra­zi­tel­né zabi­já­ka.Na to, aby člo­věk spo­čí­tal, koli­krát už tu něco podob­né­ho bylo, by sko­ro potře­bo­val kal­ku­lač­ku. V sou­čas­né chví­li nejde u teen­ge­rov­ských vyvraž­ďo­va­ček o obsah, ale hlav­ně o for­mu. Jen stě­ží se setká­te s něčím, co je vyslo­ve­ně nové a neo­kou­ka­né. Spíše spo­lu sním­ky sou­pe­ří o to, kte­rý při­jde s nej­za­jí­ma­věj­ším likvi­dá­to­rem uvřís­ka­ných mla­distvých, jak bru­tál­ní a ori­gi­nál­ní budou jejich sko­ny a ty lep­ší sáze­jí i na mra­zi­vou atmo­sfé­ru.

Neviditelné zlo se v prv­ních pár minu­tách tvá­ří, že jeho hlav­ní devi­zou bude spí­še posled­ní zmí­ně­né, jen­že postu­pem času je napě­tí roz­měl­ně­no v bru­ta­li­tě, kte­rá nepři­ná­ší nějak ori­gi­nál­ní odstra­ně­ných někte­rých ze čle­nů sku­pi­ny hlav­ních hrdi­nů. I když, něko­lik smr­tí je vcel­ku zají­ma­vých (nechtěj­te vědět, co se dá pro­vá­dět s mobil­ním tele­fo­nem). Naneštěstí je ale drti­vá vět­ši­na nási­lí pre­zen­to­vá­na tím, že zabi­ják chy­tí nej­bliž­ší­ho jedin­ce, něko­li­krát s ním flák­ne o zeď (musím pozna­me­nat, že tyto scé­ny jsou ztvár­ně­ny vcel­ku natu­ra­lis­tic­ky a člo­věk má sko­ro strach o her­ce, jest­li se jim během nich něco nesta­lo), a pak mu s hla­si­tým funě­ním vytrh­ne oči. Někdy je ten­to počin decent­ně skryt, jin­dy se dočká­te zábě­ru přes celou obra­zov­ku, ve kte­rém vidí­te ruku s ne zrov­na upra­ve­ný­mi neh­ty, kte­ré šmát­ra­jí v očním důl­ku.

Neviditelné zlo je vcel­ku krva­vý počin, ale zase ne pře­hna­ně. V někte­rých momen­tech dokon­ce spí­še sází na nepří­jem­né detai­ly (jako jsou zkr­va­ve­né vla­sy ve výta­hu a podob­ně) a zby­teč­ně se nero­ch­ňá ve vnitř­nos­tech. Kamera si s obra­zem oprav­du hra­je. Je tu oblí­be­ná kra­to­chví­le fil­trů ubí­ra­jí­cí fil­mu bar­vu, tak­že je vše vytó­no­vá­no do hně­dé, šedé nebo podob­ných chlad­ných barev, vyu­ži­ty jsou i sviž­né nájezdy prcha­jí­cích. Čas od času si dokon­ce uvě­do­mí­te, jak popo­há­ní­te ty, kte­ří utí­ka­jí před úhlav­ním vra­hem.

Není to žád­ný mutant, mimo­zem­ská enti­ta ani oživlý mrt­vý, ale mohut­ný a hlav­ně šíle­ný muž, kte­rý si z dět­ství s fana­tic­kou mat­ku odne­sl záli­bu ve vydlou­bá­vá­ní očí. Hlavně o jeho život­ním pří­bě­hu se dozví­te nej­ví­ce díky fla­shbac­kům do jeho minu­los­ti. Představení ostat­ních je doce­la stro­hé. V pod­sta­tě se dozví­te jejich jmé­no, jejich pro­hřeš­ky (jsou to cho­van­ci výchov­né­ho zaří­ze­ní pro mla­dist­vé) a to je veskr­ze všech­no. Na něja­kou hlub­ší psy­cho­lo­gii se tu nehra­je.

V obsa­ze­ní se také neko­ná žád­né pře­kva­pe­ní. Je tu sexy nafou­ka­ná blon­dý­na, sexy sval­na­tý bru­net, sexy křeh­ká bru­ne­ta, sexy drs­ný bru­net, sexy nezka­že­ná bru­ne­ta (o kte­ré za pár chvil tuší­te, že pře­ži­je), sexy bru­ne­ta podi­vín­ka, sexy chyt­ro­lín a sexy vti­pá­lek. Herci nejsou pří­liš zná­mí, ale nejsou špat­ní. Je sice prav­da, že se po nich obvykle žádá to, aby rych­le běže­li, hla­si­tě kři­če­li nebo se krči­li v kou­tě, ale když dojde na momen­ty, kdy je umě­lec­ký talent pře­ce jen vyža­do­ván, tak jejich výko­ny nejsou směš­né, ale půso­bí vcel­ku rea­lis­tic­ky.

V sou­hr­nu tu máme prů­měr­ný horor, kte­rý nemá nic, čím by vás pře­kva­pil nebo více zau­jal, ale na dru­hou stra­nu je to dob­rý výběr na páteč­ní večer, kdy máte chuť troš­ku se bát. Nečekejte moc a nebu­de­te zkla­má­ni.