Notre-Dame v plamenech - 80 %

nd

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

15. dub­na 2019 katedrá­lu Notre-Dame zachvá­ti­ly pla­me­ny a celý svět toho byl v pří­mém pře­no­su svěd­kem.....

Mezi nej­slav­něj­ší fil­my Jeana-Jacqua Annauda pat­ří Jméno Růže, Medvěd, Sedm let v Tibetu či Nepřítel před bra­na­mi. Šikovný 78-letý fil­mo­vý tvůr­ce, jehož fil­my měli vždy nád­her­ný vizu­ál a pře­de­vším Annaud vždy zkou­šel něco tak tro­chu jiné­ho. To potvr­zu­je i jeho novin­ka Notre-Dame v pla­me­nech, kte­rá abso­lut­ně nepů­so­bí dojmem, že by jí nato­čil někdo, komu táh­ne na 80 let. Občas to totiž dokon­ce půso­bí dojmem, že by celý film mohl nato­čit Michael Bay. Především je ovšem Notre-Dame v pla­me­nech fas­ci­nu­jí­cí rekon­struk­cí udá­los­ti, kte­rá zasáh­la více­mé­ně celý svět.

Film tak postup­ně rekon­stru­u­je udá­los­ti, kte­ré se ode­hrá­li 15. 4. 2019 a mís­ty film půso­bí až doku­men­tár­ně, pře­de­vším i pro­to, že to vel­mi čas­to půso­bí dojmem, že je film natá­čen ruč­ní kame­rou. V prů­bě­hu celé­ho fil­mu se poté zkou­ší růz­né typy zábě­rů, celé to má sko­ro až nádech akč­ní podí­va­né a pře­de­vším to celé sku­teč­ně fun­gu­je jako rekon­struk­ce. Film tak vlast­ně nemá hlav­ní­ho hrdi­nu, pou­ze lidi, kte­ří se sna­ží Notre-Dame zachrá­nit či lidé, kte­rým zále­ží na tom, aby důle­ži­té památ­ky neu­ho­ře­li a sna­ží se též v rám­ci svých sil pomá­hat. To je celá záplet­ka fil­mu.

Annaud nezkla­mal, i na jeho nej­no­věj­ší film se krás­ně kou­ká, fas­ci­nu­jí­cí je ovšem sku­teč­ně celé poje­tí fil­mu. Funguje v něm napě­tí a to i přes fakt, že má divák pově­do­mí o tom, jak to celé zhru­ba pro­bí­ha­lo. Do fil­mu jsou schop­ně pře­ve­de­né archiv­ní zábě­ry ze sku­teč­né­ho požá­ru Notre-Dame, stej­ně tak je fil­mo­vý Notre-Dame vel­mi věr­ný sku­teč­né­mu Notre-Damu. A navíc dojde nejen na Emmanuela Macrona, ale i na Donalda Trumpa.  Má to funkč­ní thrille­ro­vou atmo­sfé­ru, kdy je snad­né se bát o bez­pe­čí hasi­čů, celé to ovšem sku­teč­ně je funkč­ní a není to nechtě­ně vtip­né. Do toho vše­ho hra­je solid­ní soun­d­track Simona Franglena (po smr­ti Jamese Hornera prá­vě na něj pad­nou povin­nos­ti ohled­ně soun­d­trac­ku pro dru­hé­ho až páté­ho Avatara) a je to přes­ně ten typ fil­mu, kte­rý se vymy­ká obvyk­lým fil­mům, kte­ré vzni­ka­jí dle něja­ké sku­teč­né udá­los­ti.

Délka 110 minut mož­ná úpl­ně ade­kvát­ní, ten film již v dru­hé polo­vi­ně ztrá­cí tem­po. Humoru není mno­ho, momen­ty, kdy na něj dochá­zí ovšem úpl­ně nefun­gu­jí a tak tro­chu sha­zu­je onen váž­ný tón. Přesto je nový Annaudův film roz­hod­ně pove­de­ná zále­ži­tost a jeden z nej­vý­raz­něj­ších fil­mů za posled­ní dobu......

Photo © Pathé / Guy Ferrandis