Okno naproti

Oproti vět­ši­no­vé ame­ric­ké pro­duk­ci, kte­rá je v našich kinech běž­ně k vidě­ní, před­sta­vu­je ital­ský kopro­dukč­ní film Okno napro­ti doce­la pří­jem­nou změ­nu. Vzhledem k tomu, že zna­lost ital­šti­ny je na roz­díl od ang­lič­ti­ny v čes­kých zemích zřej­mě méně roz­ší­ře­ná, je tře­ba jen dávat vět­ší pozor na titul­ky.

Giovanně (Giovanna Mezzogiorno) táh­ne na tři­cít­ku, dělá prá­ci, kte­rá ji zrov­na nena­pl­ňu­je. Má dvě malé děti a man­že­la, kte­rý je stá­le na noč­ní. A tak po nocích vyku­řu­je u kuchyň­ské­ho okna a pozo­ru­je atrak­tiv­ní­ho „sou­se­da“ z domu napro­ti. A do toho­to dosti neu­tě­še­né­ho živo­ta se vkrá­dá dal­ší zdán­li­vá nepří­jem­nost nebo snad kom­pli­ka­ce.

Při ces­tě z náku­pů nara­zí Giovanna s man­že­lem na star­ší­ho muže (Massimo Girotti), kte­rý trpí ztrá­tou pamě­ti, neví kdo je, ani komu a kde se ztra­til. Z původ­ní­ho zámě­ru, pomo­ci muži odve­de­ním na poli­cii, se stá­vá dlou­ho­do­běj­ší zále­ži­tost. Muž zůsta­ne něko­lik dní v rodi­ně Giovanny, kte­rá mu zpr­vu nevě­ří a sna­ží se ho zba­vit, ale poz­dě­ji k němu začne poci­ťo­vat sym­pa­tie. Zvlášť, když ji poz­dě­ji pod­po­ří v její tou­ze změ­nit prá­ci a stát se cuk­rář­kou.

Zvláštní pří­běh muže, kte­rý se v drob­ných vzpo­mín­kách občas upo­mí­ná na svou minu­lost, jejímž těžiš­těm je udá­lost způ­so­be­ná dru­hou svě­to­vou vál­kou, je dopl­něn dru­hou záplet­kou, a to prá­vě oknem napro­ti. Jak se uká­že, nejen Giovanna čas­to pozo­ru­je své­ho sou­se­da Lorenza, ale i on má napros­to doko­na­lou před­sta­vu o jejím kaž­do­den­ním pro­gra­mu. Rýsuje se tedy milé roz­ptý­le­ní její­ho dosa­vad­ní­ho živo­ta.

Kdo je sta­rý muž s čís­lem vypá­le­ným na před­lok­tí? Jak dopad­ne milost­né vzpla­nu­tí mezi Giovannou a Lorenzem (Raoul Bova)? Nebudeme pro­zra­zo­vat. Jak už jsem zmí­ni­la v úvo­du, Okno napro­ti je pří­jem­nou změ­nou opro­ti ame­ric­kým trhá­kům. Místy jde o film typic­ky ital­sky váš­ni­vý, mís­ty hlav­ní posta­vy pou­ze zíra­jí do nezná­ma a uva­žu­jí o svém živo­tě, divá­ko­vi nabí­ze­jí­ce mož­nost zvá­žit jed­ná­ní sebe sama v podob­né situ­a­ci. Celkově jde o film spí­še k zamyš­le­ní, úsměv vám na rtech vyta­ne spí­še spo­ra­dic­ky a s jakým­si iro­nic­kým povzde­chem. Proto moc nechá­pu, proč se lidi v kině tak čas­to láma­li smí­chy …

O filmu:

Rok: 2003
Režie: Ferzan Özpetek
Scénář: Gianni Romoli, Ferzan Özpetek
Hudba: Andrea Guerra
V hlav­ních rolích: Giovanna Mezzogiorno, Massimo Girotti, Raoul Bova

---

---

• ero­tic massage
• ero­tic massage Prague