Vystudoval brněnskou konzervatoř a pražskou DAMU. Po absolutoriu nastoupil do Divadla na Vinohradech. Do divadla Ypsilonka přešel po sedmiletém vinohradském angažmá v roce 1985. Roku 1993 se stal členem Národního divadla.
Pro film ho objevil Karel Kachyňa ještě na brněnské konzervatoři a obsadil jej do hlavní role snímku Láska (1972). Zpočátku byl obsazován do rolí romantických mladíků a milovníků Zrcadlo pro Kristýnu(r. Jiří Svoboda; 1975) nebo Setkání v červenci (r. Karel Kachyňa; 1978). Do 80. let vstoupil hlavní rolí automobilového závodníka ve Snech o Zambezi (r. Stanislav Strnad; 1982), která ještě spadala do typu předchozích postav. V Revui na zakázku (1982) Zdeňka Podskalského, v níž se objevil na plátně společně s Jiřím Lábusem, však už zcela převážil jeho komický talent, který ve filmu zúročili také režiséři Vorlíček a Troška. V komediální poloze si zahrál ve filmech Rumburak (r. Václav Vorlíček; 1984), Já nejsem já (r. Václav Vorlíček; 1985), Velká filmová loupež (r. Oldřich Lipský, Zdeněk Podskalský; 1986) či v závěrečném dílu Troškovy trilogie Slunce, seno, erotika (1991). S Jiřím Lábusem vytvořil nezapomenutelnou komickou dvojici, kterou si oblíbili televizní diváci i rozhlasoví posluchači – ti díky nekonečnému seriálu příběhů Tlučhořovic rodinky.
V 90. letech zaujal v Michálkově debutu Amerika (1994) a po delší odmlce se ve velkém stylu vrátil ve Svěrákově Tmavomodrém světě (2001). Ve snímku Žralok v hlavě (r. Maria Procházková; 2005) si zahrál roli podivína, který sleduje svět ze svého přízemního bytu. V posledních letech se pravidelně objevuje ve filmových rolích - v hlavní úloze v Menzelově adaptaci slavné knihy B. Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále (2006), právě v komedii Marie Poledňákové Líbáš jako Bůh (2009) či Špačkově oceňovaném dramatu Pouta (2010). Roličku bezdomovce si střihnul ve Svěrákově rodinném filmu Kuky se vrací (2010), úlisného Viktora hrál ve filmovém debutu Václava Havla Odcházení (2011), objevil se v thrilleru Vendeta (2011).
