Měl bych snad prohlásit, že patřím mezi ty lidi, kteří se vůbec netají obpem k tomuto americkému autorovi. Z jeho relativně obsáhlého počtu napsaných knih jsem jich už také přečetl pěknou řádku a byť jsem zcela na všechny nepohlédl zrovna s největším zalíbením (např. Sluneční loterie), tak už jen díky geniálnímu UBIKu a románu Temný obraz jej řadím mezi své nejoblíbenější autory.
Kniha „Počkej si na loňský rok“ (Now wait for the last year) vyšla poprvné - tuším - v roce 1966 (nicméně u nás až v roce 2004) a obsahuje mnoho typických atributů, které jsou i dnes vítaným doplňkem bezpočtu amerických filmů (Paycheck, Next, Minority Report a z těch „klasičtějších“ pak Blade Runner a Total Recall).
Příběh se odehrává v nedaleké budoucnosti, kdy Země je zatažena do mezigalaktické války mezi Starci a Reegy. Hlavním hrdinou je doktor Eric Sweetscent, který krom starání se o údržbu těla výstředního miliardáře dostává i úkol postarat se o zdraví vůdce země Molinariho. Nic ale není takové, jak se na první pohled zdá. V příběhu se objevuje tajemná návyková látka JJ-180, která dokáže měnit vnímání časoprostoru a zcela naruší linearitu děje, že čtenář si jistě nejednou řekne, zda to co se děje je ta pravá, „skutečná“ skutečnost. Za zmínku jistě stojí i velmi poutavé líčení politicko-diplomatického pozadí celého příběhu.
„Kdybychom já nebo vy někdy přijali morální zodpovědnost za to, co jsme v životě natropili, museli bychom se zbláznit nebo zabít. Živí tvorové nemají rozumět svým činům. Vezměte si zvířata, které jsme přejeli autem nebo snědli. Jako dítě jsem jednou měsíčně trávil krysy. Viděl jste někdy umírat otrávené zvíře? A ne jedno, ale desítky, měsíc co měsíc. Necítím to. Hanbu. Tíhu svědomí. Naštěstí se mě to netýká - kdyby ano, nemohl bych žít...“
