Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...S hranými předělávkami klasických kreslených pohádek od Disneyho se v posledních letech roztrhl pytel, a nejnověji se o jednu z nich pokusil Robert Zemeckis - tento slavný režisér, který má na kontě ikonické filmy jako Forrest Gump, Polární Expres či trilogie Návrat do budoucnosti se zhostil nového filmu o Pinocchiovi. Zemeckis si na spolupráci přivolal několik svých starých známých, takže se zde dočkáme hudby od Alana Silvestriho či Toma Hankse v roli Geppetta. Jenže právě tento jeho nový výtvor se bohužel mezi jeho zlaté hřeby rozhodně nezařadí.
Film má problémů opravdu mnoho, ale celkově by se to vše dalo přisoudit zmatenému scénáři a slabé režii. Film se totiž nemůže rozhodnout, jakým směrem se má vydat - zda pohádku zmodernizovat a přizpůsobit ji současnému publiku, nebo se držet animované předlohy a pouze ji převést do hrané podoby. A tak nakonec dělá od obojího trochu a ve výsledku se tyto dvě metody navzájem tlučou a vzniká nejednotný produkt. Na jednu stranu máme scény, které jsou prakticky záběr po záběru okopírovány z původního animáku, leckdy dokonce i dialogy jsou identické, což by se mohlo zdát jako líná volba a známka nedostatku originality, ale paradoxně jsou právě tyto části filmu jeho nejlepšími momenty a vy si přejete, aby jich tu bylo více. Příběh si totiž prošel několika změnami, a až na několik příjemných výjimek jsou téměř všechny jen k horšímu. První do očí bijící změna jsou například Geppettovy hodiny. Původní hodiny vyobrazující výjevy z vesnického života jsou zde nahrazeny odkazy a easter eggy na jiné Disneyovské pohádky či na Zemeckisovy filmy, oběví se zde dokonce kovboj Woody, kterého Tom Hanks slavně daboval v sérii Toy Story. Toto naprosto zbytečně okaté zboření čtvrté zdi diváka z děje bolestivě vytáhne a bezpečně zbaví jakékoliv pohádkové iluze, kterou si do té doby možná udržel. Postavy, hlavně pak Jiminy Cricket dabovaný Josephem Gordon-Levittem (Temný rytíř povstal, Inception) zde mají zvláštní přehled o moderní době a popkultuře, takže se tu od nich dočkáme vtipů o influencerech, daňových podvodech či o Chrisi Pineovi.
Další zvláštní změnou je Modrá víla. Když najmete tak talentovanou herečku, jako je Cynthia Erivo (Zlý časy v El Royale), proč její roli ještě zmenšovat na úplné minimum a navrch ji ještě obalit zvláštním, zastaralým CGI, které vypadá jako z roku 2012? Alespoň ji ale nechali něco zazpívat. Několik písní však bylo zcela vystřiženo a nahrazeno několika novými, které bohužel nejsou zdaleka tak povedené a ani nijak skvěle zazpívané. Snad nejrazantnější změnou je ale samotný konec filmu, který zde nechci nijak vyzrazovat - jen řeknu, že působí, jako by tvůrce přestalo bavit psát scénář a prostě to za pět minut tak nějak zpatlali dohromady. Tím ovšem jeden z nejkouzelnějších momentů a motivů původního příběhu zcela zmizel a byl nahrazen... vlastně ničím, jen uspěchaným závěrem bez špetky emocí.
Pozitivní změnou bývala mohla být nová postava Fabiana, která pracuje u Stromboli cirkusu, jenže se dočkáme pouze náznaku jejího příběhu a záhy ji opustíme, a více méně její příběh nikam pořádně nevede a ani pro Pinocchiův vývoj nemá žádný význam. Pohonič, kterého zde ztvárňuje Luke Evans (trilogie Hobit, Kráska a zvíře), dostal o něco více prostoru, než původně v předloze měl, a každou scénu ve které je si jednoznačně krade pro sebe, ale bohužel ani trochu nestačí na záchranu celého filmu. Podobných pokusů a náznaků je ve filmu celá řada, všechny ale spojuje to samé - nikam nevedou, protože Zemeckis se očividně bojí více do filmu promítnout svoji vizi (pokud vůbec nějakou měl) a své původní nápady neumí dotáhnout do konce.
U Zemeckise ještě zůstaňme - ačkoliv je jakožto režisér bezesporu talentovaný, tady se stala nějaká velká chyba. Film je totiž sice „hraný“, ovšem do toho je tu přiznaně nereálně animovaný Pinocchio který vypadá jako vytržený z Příběhu hraček, a pak postavy jako Honest John a Gideon, na který byla použitý více realisticky vypadající styl animace s prokreslenými detaily à la Kniha džunglí z roku 2016 („realisticky“ alespoň v rámci možností, přeci jen je to mluvící liška v obleku chodící po dvou). Tyto tři styly spolu ale vůbec nefungují, a Pinocchio tak působí, že do svého vlastního filmu absolutně nepatří. Nevyplňuje prostor, funguje jinak než svět okolo něho, a dokonce i dialogy s ním nepůsobí ani trochu přirozeně a iluze tím padá. Zemeckis přitom kombinovat animaci a live action umí, viz jeho Falešná hra s králíkem Rogerem. Když už se člověk rozhodne zadaptovat látku takhle komplikovanou, musí se rozhodnou, co od toho vlastně chce. Jestliže chce mít film živý, tak ať Pinocchio vypadá jako dřevěná loutka vizuálně ze stejného světa jako John a Gideon, a ne jako počítačová postavička. Ale jestli chce pro vzhled Pinocchia zvolit takový styl jako právě zde, proč tomu nepodřídit celý film a místo živých herců nezvolit 3D animaci jako v Polárním expresu? Takhle to kombinovat dohromady, to prostě nefunguje.
A pak je tu problém jménem CGI. to by se v podstatě dalo shrnout jediným slovem - příšerné. Honest John a Gideon ještě tak nějak obstojí, ale zbytek působí bolestivě nedodělaně a levně. Domy, voda, Monstro, Lampwickova proměna, ba dokonce i pivo (mimochodem zde nahrazené nealkoholickou limonádou, čímž Pleasure Island přichází o veškerý svůj naučný význam) - to vše zde vypadá uměle a bije to do očí. Neznám přesný rozpočet filmu, ale nějakých pár milionů navíc by mu rozhodně neškodilo.
Ve výsledku tedy nový Pinocchio vůbec nic nového nepřináší, ponaučení, která si děti mají z původního filmu odnést, jsou nahrazena levnými narážkami na dnešní dobu, které však za deset let dávnou pozbydou relevantnosti, a ani z filmařského hlediska nejde o žádný zázrak. Pochválit mohu snad Toma Hankse, ačkoliv o jeho nejlepší výkon se zdaleka nejedná, a Luka Evanse, který se snažil, seč mu síly stačily. To je tak všechno.
50 %.
(4,91 z 5)