Will (Richard Gere) je šarmantní záletník (…a majitel restaurace), jehož milostné vztahy netrvaly nikdy déle než měsíc.Tenhle vyhlášený proutník neměl nikdy zlomené srdce…Nikdy se totiž do žádné nezamiloval.Pak ale potkal Charlotte Fieldingovou (Winona Ryderová), krásnou, křehkou, dvaadvacetiletou návrhářku extravagantních klobouků.Po krátké „postelové mezihře“ ale zjistil, že se do Charlotty zamiloval a když pak zjistil, že Charlotte nezbývá ani rok života (na hrudníku má nádor, který roste a pravděpodobně v co nejkratším časovém horizontu zabraní správné funkci srdce), rozhodl se, že s ní zůstane až do samotného konce…
Režisérkou tohoto filmu je Joan Chenová.Ta si před nedávnou dobou zkusila natáčení v Hong Kongu (nedávnou dobou myslím dobu, která uplynula před natáčením Autumn In New York) a ještě předtím se živila jako herečka.A je nutno poznamenat, že ne moc úspěšně a pravděpodobně její nejznámější role byla v Seagalově břidkém režijním propadáků Aljaška v plamenech.Režírování jí jde mnohem lépe a doufám, že se ho bude i nadále držet.Podle sympatického scénáře Allisona Burnetta (předtím psal scénáře k béčkovým splodinám toho nejhustšího kalibru) totiž natočila velmi pěkný a jistojistě dost nedoceněný romantický film.A ty já mám velmi rád a když nepočítám zcela nepovedený a hlavně extrémě kýčovitý závěr, kde se Will setká se svojí dcerou a vnučkou (a ještě ji se šťastným výrazem na tváři kojí!!!!), musím poznamenat, že se mi tento film líbil prakticky od začátku do konce (SKORO!).
Herecké výkony jsou seriózní a hlavně Gere se mi tu z celé jeho kariéry líbil asi nejvíce (myšleno zcela jinak než si to vy uchylové vykládáte) a opravil si u mě „černý puntík“ za nevydařenou a trapnou komedii Nevěsta na útěku.Winona Ryderová (Bolestná realita, Vetřelec 4) působí přirozeně a jak to po ní role vyžaduje-také křehce a zranitelně.A dalších hercích se už zmiňovat nemusím, protože nejsou moc důležité a nedostanou příliš mnoho prostoru.
Hudba Gabriela Yareda je taktéž moc pěkná.Yared překvapil už svým Anglickým pacientem, za kterého získal Oscara a také svým Talentovaným Panem Ripleyem.Jeho hudba je pěkná a působí kompaktně s několika jazzovými songy, které se ve filmu vyskytují.
Pokud to tedy vezmu „kolem do kola“, je Podzim v New Yorku film, který mě rozhodně nezklamal a možná to bude i proto, že jsem od něj čekal velmi slabý podprůměr zaplněný sentimentálními žvásty a nudným průběhem.Podzim v NY mě ale vážně dost překvapil.
