Poslední aristokratka

(zatím nehodnoceno)

Loading...

O KNIŽNÍ ADAPTACI OČIMA REŽISÉRA

Už od chví­le, když jsem adap­to­val Účastníky zájez­du, dob­ře vím, že sna­žit se nacpat kom­plet­ně celý mno­ha­setstrán­ko­vý román do rela­tiv­ně útlé­ho scé­ná­ře a nanej­výš dvou­ho­di­no­vé­ho fil­mu je sna­ha mar­ná a hlav­ně pro film zká­zo­nos­ná. Vždyť v Poslední aris­to­krat­ce je postav jako na orlo­ji. Kdybych je měl ve fil­mu divá­kům uká­zat všech­ny, musel bych ten orloj roz­to­čit tako­vou rych­los­tí, že by se při­hlí­že­jí­cím před oči­ma míha­ly jen nezře­tel­né šmou­hy. Každá figu­ra by dosta­la na plát­ně jen pár vte­řin a divá­ci by si její zvlášt­nos­ti a vtip­nos­ti vůbec neu­ži­li. Proto jsem musel při psa­ní scé­ná­ře nemi­lo­srd­ně oddě­lit nej­pod­stat­něj­ší od méně pod­stat­né­ho. Nechat jen hlav­ní figu­ry, aby měly v ději dosta­tek pro­sto­ru a času, a her­ci tak dosta­li pří­le­ži­tost je divá­kům nále­ži­tě před­vést, poba­vit je a dát jim šan­ci se do postav vcí­tit a zami­lo­vat si je.
Když mi někte­ré opouš­tě­né posta­vy nebo situ­a­ce bylo pří­liš líto, sám jsem se v duchu uklid­ňo­val tím, že bude-li se divá­kům Poslední aris­to­krat­ka líbit, můžou se věci, kte­ré se zatím do fil­mu nevešly, obje­vit v pokra­čo­vá­ní. Už teď spřá­dám plá­ny, co by se v něm moh­lo dít.
Pro začá­tek mi zatím bylo inspi­ra­cí prv­ních něko­lik desí­tek stran romá­nu Poslední aris­to­krat­ka. V mém podá­ní je fil­mo­vá Poslední aris­to­krat­ka pří­bě­hem čecho­a­me­ric­ké šlech­tic­ké rodi­ny, kte­rá si na své čer­s­tvě naby­té šlech­tic­ké „let­ní“ síd­lo při­jíž­dí užít zim­ní prázd­ni­ny a Vánoce. Nikdy před­tím v Čechách neby­li, zna­jí zámek a zemi pou­ze z vyprá­vě­ní rodi­čů a pra­ro­di­čů, tak­že je to pro ně tako­vé ran­de nasle­po.

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře