Predátor: Evoluce - PREDÁTOR

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

            PREDÁTOR je herec­kým debu­tem Briana Prince, 207 cm vyso­ké­ho par­ku­ro­vé­ho uměl­ce. Jakmile oblé­kl kos­tým Predátora, shlí­žel na své nepřá­te­le ze sko­ro 215 cm.

            „Dopředu mi řek­li, na co se mám při­pra­vit,” říká Prince, „pro­to­že v kos­tý­mu je oprav­du hor­ko – HODNĚ hor­ko – a to je ome­zu­jí­cí. Ale já jsem z Georgie a tam je v létě dost vlh­ko, tak­že jsem to zvlá­dl. Přesto tam bylo vět­ší vedro, než jsem si kdy doká­zal před­sta­vit!” Prince pře­kva­pi­lo, kolik pomo­ci nako­nec potře­bo­val – nejen pro­to, aby se do kos­tý­mu dostal, ale během celé­ho dne, kdy ho měl na sobě. „Měl jsem k ruce tým lidí. Byli skvě­lí, bez nich bych nebyl scho­pen udě­lat vůbec nic. Nemohl jsem se sehnout a něco sebrat, nemohl jsem jíst nebo pít – a to jsem váž­ně potře­bo­val!”

            Přestože má Prince zku­še­nost s pra­cí kaska­dé­ra, tohle byla jeho prv­ní zku­še­nost s herec­tvím a s časem, kte­rý je potře­ba na pří­pra­vu zábě­ru. „Byly tam chví­le, kdy jsem byl v kos­tý­mu, při­pra­ve­ný záběr nato­čit – a pak jen ply­nu­ly hodi­ny. Seděl jsem tam v tom kos­tý­mu, ve kte­rém jsem nikdy nemohl nepra­co­vat – dokon­ce i když jsem seděl na žid­li a rela­xo­val. Hlava váži­la 5 kg a tělo přes 22!”

            Také sluch a vidě­ní bylo nároč­něj­ší. Jedna z hlav byla mecha­nic­ká s moto­ri­zo­va­ný­mi ozu­be­ný­mi koly uvnitř, kte­ré pohy­bo­va­ly část­mi Predátorova obli­če­je. Prince musel také nosit svět­lé kon­takt­ní čoč­ky, přes kte­ré viděl všech­no roz­ma­za­ně.

            Alec Gillis a Tom Woodruff, Jr. jsou spo­lu­ma­ji­te­lé Amalgamated Dynamics, desig­né­ři a auto­ři Predátorova oble­ku, kte­rý Prince nosil. Gillis a Woodruff už spo­leč­ně pra­co­va­li pro Stana Wilsona v původ­ním fil­mu.

            Gillis a Woodruff jsou také lout­ká­ři, pro­to­že za Predátorovou mimi­kou sto­jí ani­ma­t­ro­ni­ka. Gillis vysvět­lu­je: „Na Predátorově obli­če­ji jsme pra­co­va­li tři. Sanice jsou poměr­ně slo­ži­té. Jeden z nás kon­t­ro­lo­val hor­ní, dru­hý spod­ní čelist.”

            Woodruff dodá­vá: „Jako tvůr­ci těch­to bytos­tí o sobě pře­mýš­lí­me spí­še jako o tvůr­cích postav.” Woodruff sám hrál mimo­zem­skou bytost ve fil­mech Vetřelec a Vetřelec vs Predátor, tak­že ví, jak je to pro her­ce uvnitř mas­ky těž­ké. „Hlavy váž­ně nejsou leh­ké. Máte při­nej­lep­ším roz­ma­za­né vidě­ní. Máte kon­takt­ní čoč­ky, dívá­te se téměř klí­čo­vou dír­kou a nemá­te žád­né peri­fer­ní vidě­ní. Když zapne­te motor ve sklo­la­mi­ná­to­vé hel­mě, je sko­ro nemož­né sly­šet poky­ny. Brian odve­dl skvě­lou prá­ci. Je to emoč­ně dost nároč­né, jsou tam dvě rovi­ny: mas­ka je hod­ně těž­ká a vy jste odsou­ze­ni k tomu, zůstat v ní a záro­veň jako tou­ží­te kři­čet „sun­dej­te mi tu hla­vu, potře­bu­ju pau­zu”. Jenže víte, že v téhle pau­ze se bude 25 minut ta hla­va sun­dá­vat, pak bude­te moci 5 minut dýchat a zase vám ji nan­da­jí. S ohle­dem na lidi kolem tím nechce­te kazit pro­duk­ci. Takže je to těž­ké. Své bří­mě nese­te dál.”