Produkce filmu King Kong z roku 1976 vstoupila do závěrečné fáze pod obrovským tlakem. Do premiéry zbývaly pouhé tři měsíce, náklady rostly každým dnem a hlavní hvězda filmu – šestitunová animatronická gorila – stále nefungovala podle představ. V zákulisí se navíc střetly dvě výrazné osobnosti světa speciálních efektů, Carlo Rambaldi a Rick Baker, jejichž rozdílné přístupy ovlivnily podobu celého filmu.
Čas se neúprosně krátil
Po dokončení hlavního natáčení čekala štáb možná ještě náročnější etapa než samotná práce před kamerou. Produkce měla pouhé tři měsíce na dokončení všech trikových scén, zatímco rozpočet se neustále zvyšoval. Přesto stále chyběl nejdůležitější prvek – přesvědčivý King Kong.
Každý den znamenal další výdaje a nervozita mezi producenty i tvůrci rostla. Film měl být jednou z největších hollywoodských podívaných sedmdesátých let, ale právě jeho největší atrakce se stávala největším problémem.
Dvě legendy speciálních efektů pod jednou střechou
Za vznikem filmového Konga stáli dva mimořádně talentovaní tvůrci – italský specialista Carlo Rambaldi a americký maskér Rick Baker. Oba patřili ke špičce svého oboru, jejich představy o tom, jak by měla obří gorila na plátně vypadat, se však výrazně lišily.
Rambaldi prosazoval technickou cestu. Jeho vizí byla obrovská animatronická opice, která by dokázala pohybovat hlavou, rukama i obličejem a stala se symbolem celého filmu. Baker naopak věřil klasickému přístupu – propracovanému kostýmu a výkonu herce ukrytého uvnitř.
Rozdílné názory postupně přerůstaly v napětí, které bylo během natáčení stále patrnější. Produkce tak musela řešit nejen technické problémy, ale také spolupráci dvou výrazných osobností.
Šest tun techniky a obrovská očekávání
Největší investicí filmu byla čtyřicet stop vysoká mechanická gorila navržená Carlem Rambaldim. Konstrukce vážila více než šest tun a patřila k nejambicióznějším animatronickým projektům své doby. Producent Dino De Laurentiis byl přesvědčen, že právě tento robot bude hlavním lákadlem filmu.
Marketing zdůrazňoval revoluční technologii a divákům sliboval podívanou, jakou dosud nezažili. Jenže čím více se blížila premiéra, tím jasnější bylo, že realita zaostává za původními představami.
Když technika nestačí
Mechanický Kong sice působil impozantně svou velikostí, jeho možnosti byly ale velmi omezené. Pohyby byly pomalé, ovládání složité a každá scéna vyžadovala dlouhé přípravy. Místo revoluce ve speciálních efektech se produkce potýkala s technickými komplikacemi, které výrazně zpomalovaly práci.
Výsledkem bylo překvapivé rozhodnutí. Obří robot se ve finální podobě filmu objevil jen na několik málo sekund. Přestože šlo o jednu z nejdražších rekvizit celé produkce, většina scén musela vzniknout jiným způsobem.
Rick Baker převzal hlavní roli
Většinu záběrů Konga nakonec odehrál Rick Baker v pečlivě navrženém gorilím kostýmu. Nebyl pouze autorem jeho podoby, ale stal se také samotným představitelem slavné filmové opice. Šlo o fyzicky mimořádně náročnou práci, která vyžadovala dlouhé hodiny v těžkém kostýmu a přesné herecké pohyby.
Baker si navíc uvědomoval, že takto náročnou roli nebude možné zvládnout bez pomoci. Produkce proto našla i jeho alternaci v podobě mladého herce Willa Sheparda, který se stal záložním představitelem Konga pro vybrané scény.
Z dnešního pohledu působí paradoxně, že právě klasická práce herce v kostýmu vytvořila většinu záběrů, zatímco technologická senzace, na kterou studio lákalo diváky, zůstala téměř nevyužitá.
Velké sny narazily na limity sedmdesátých let
Příběh vzniku filmového Konga ukazuje, jak odvážné byly tehdejší ambice hollywoodských studií. Tvůrci chtěli posunout hranice filmových triků, jenže technické možnosti poloviny sedmdesátých let ještě nestačily na všechny jejich představy.
Přesto měl projekt obrovský význam. Zkušenosti získané při výrobě animatronické gorily i kostýmových efektů ovlivnily další generaci filmařů a pomohly formovat vývoj moderních speciálních efektů. Na zkušenosti z King Konga později navázaly slavné snímky přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.
Zdroje:
- King Kong (1976) | Zajímavosti
Celosvětově snímek utržil 90 milionů amerických dolarů, což bohatě stačilo na pokrytí výrobních nákladů, které činily 24 milionů. ... milionu amerických dolarů. - King Kong (film, 1976)
King Kong je americký dobrodružný film režiséra Johna Guillermina z roku 1976. Jde o remake filmu o King Kongovi z roku 1933. Nebyl však stejně úspěšný. - Jsou humanoidní roboti podvod?
... robot • 18:55 Domácí robot • 29:26 Rizika a prodávání slibů E ... ): [email protected] Chcete-li mi něco poslat ... - Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země ...
Čínské roboty si totiž téměř nikdo neobjednává. Problém podle analytiků spočívá v tom, že čínské společnosti sice na veletrzích ... - Humanoidní roboti přestávají být dominantou sci-fi filmů a ...
A to tam měla být olympiáda, výkladní skříň ameriky, lidi si kupovali čluny a čtyřkolky, teď sekají trávu pro pár dolarů a prodávají ulovené ... - 5
O této stránce nejsou k dispozici žádné informace. - Když se sci-fi stane skutečností. Obří robot dělá první krůčky
Předseda společnosti Jang Jin-Ho investoval do výroby robota v přepočtu přes 200 milionů dolarů a podle svých slov si splnil svůj dětský sen a ... - https://www.nationalgeographic.cz/veda/sci-fi-ai-k...
O této stránce nejsou k dispozici žádné informace. - Poprvé v historii: Roboti překonali Lidské Limity [TIP 439]
... robot od výrobce telefonů https://shorturl.at/Yccgb + https://shorturl.at/ULWYA 08:55 Studenti náhodou objevili nejprimitivnějších hvězdu ve ...
Části seriálu: King Kong
- Jak vznikal King Kong (1976): Obří robot za miliony dolarů, který téměř nikdo neviděl
- King Kong (1976) - První pokus o remake se ne tak úplně povedl. Ale stejně je to pro mě televizní klasika
- King Kong 1976 - KAPITOLA II: Zelené peklo ostrova Kauai
- King Kong žije (1986) - King Kong sice žije, ale možná byste byli radši, kdyby nežil.
- Souboj o opičího krále: Zákulisí velkolepého King Konga z roku 1976

















(4,91 z 5)