Predátoři [80 %]

(1 hlasů, průměr: 2,00 z 5)

Loading...

Pod pod­stat­ným jmé­nem Predátor si dnes, ved­le krve­lač­ných doku­men­tů na Discovery, vět­ši­na z nás před­sta­ví pře­de­vším slav­nou fil­mo­vou sci-fi sérii číta­jí­cí dva samo­stat­né díly a dva cros­so­ve­ry s přá­tel­ský­mi sou­se­dy Vetřelci. Avšak ruku na srd­ce, drti­vou vět­ši­nu prá­ce za všech­ny čty­ři sním­ky stej­ně odvá­dí hned McTiernanova jed­nič­ka, kte­rá dnes pla­tí za vlaj­ko­vou loď a záro­veň zda­le­ka nej­čas­tě­ji sklo­ňo­va­né­ho čle­na ságy. A prá­vě toho si je vědo­mo i její nej­no­věj­ší pokra­čo­vá­ní pod zášti­tou pro­du­cen­ta Roberta Rodrigueze, Predátoři.

Když se popr­vé ohlá­si­lo, že dal­ší film o dre­da­tém mys­liv­ci z vesmí­ru ten­to­krát chys­tá prá­vě Rodriguez, v duších fil­mo­vých šta­m­gas­tů se zablýsk­la ale­spoň malá jis­křič­ka nadě­je na pro změ­nu zase úcty­hod­né pokra­čo­vá­ní kul­tov­ní sci-fi z roku 1987. Konkrétně na jeho „fan­dov­ský“ pří­stup k dané lát­ce však už nikdo moc nesly­šel, za fanouš­ky se totiž pro­hla­šo­va­la i tro­ji­ce reži­sé­rů ne zrov­na pove­de­ných cros­so­ve­rů vetřel­ců pro­ti pre­dá­to­rům. Když už je ale nyní nový film, ve kte­rém pre­dá­to­ři zase hra­jí prim bez účas­ti svých osliz­lých kama­rá­dů, koneč­ně na svě­tě, může­me vidět, že zatím­co Paul W.S. Anderson a brat­ři Strausovi jsou náru­živ­ci spí­še do počí­ta­čo­vých her, komik­sů a nej­růz­něj­ších pseu­do­vě­dec­kých poznat­ků o mimo­zem­ském šmejdu z Hollywoodu, Rodriguez a jeho svě­ře­nec, reži­sér Nimród Antal, se nao­pak uká­za­li jako pří­z­niv­ci čis­tě ono­ho kon­krét­ní­ho fil­mu se zablá­ce­ným Arnoldem Schwarzeneggerem, jeho koman­dem zla­té gene­ra­ce drs­ňá­ků 80. let a one ugly mother­fuc­ker.

Na nových Predátorech je zají­ma­vé to, že by asi vypa­da­li prak­tic­ky stej­ně, i kdy­by nikdy nevzni­kl Predátor II či dvě násle­du­jí­cí AvPčka. Inspirace prv­ním Predátorem je zřej­má už z prv­ních minut, vyu­ží­va­jí­cích pod­ma­ni­vé sce­né­rie nepro­pust­né džun­gle (tady navíc kame­ra občas těká tak, že už dokon­ce čeká­te, kdy ze kře vyběh­ne led­ní med­věd). Pocta původ­ní­mu fil­mu však s násled­nou změ­nou loka­ce zda­le­ka nemi­zí a nao­pak se z ní postup­ně stá­vá stě­žej­ní motiv nových Predátorů.

Predátoři totiž před­sta­vu­jí zají­ma­vý hyb­rid seque­lu a rema­keu, kdy z řady cita­cí své­ho před­chůd­ce odvo­zu­jí vlast­ní ori­gi­na­li­tu. Dokonce se nebo­jí ani pří­mo roz­ví­jet nevy­u­ži­té moti­vy z jed­nič­ky, když napří­klad veli­ce přes­ně rekon­stru­u­jí jed­nu její kon­krét­ní scé­nu (a to pro­sím i včet­ně hudeb­ní­ho dopro­vo­du, což vám ale po cel­ko­vé ódě na Alana Silvestriho burá­ce­jí­cí napříč celým fil­mem, nako­nec ani nepři­jde nijak zvlášt­ní), ve kte­ré dochá­zí na čel­ní střet jed­né z ved­lej­ších postav s titul­ním pre­dá­to­rem. Zatímco ale v ori­gi­ná­lu pou­ze z dál­ky sly­ší­me smr­tel­ný řev pora­že­né­ho, Predátoři svůj duel neo­pouš­tí a ved­le atrak­ce pro vlast­ní film nám tak nabí­zí i doda­teč­nou satis­fak­ci za to, co jsme všich­ni chtě­li vidět už v jed­nič­ce, ale neby­lo nám to dopřá­no.

Predátorům para­dox­ně hod­ně podrá­že­jí nohy jejich trai­le­ry (viz. proflák­nu­tý prů­ser s desít­kou lase­ro­vých troj­ú­hel­ní­ků zamě­ře­ných na Adriena Brodyho, kte­ré v kon­fron­ta­ci s výsled­nou scé­nou ve fil­mu půso­bí oprav­du úsměv­ně). Predátorů tu zda­le­ka není tolik, kolik by člo­věk čekal, avšak nebýt poma­lej­ší­ho roz­jez­du, kdy, opět po vzo­ru McTiernanova ori­gi­ná­lu, si scé­nář dává s před­sta­ve­ním hlav­ních zápo­rá­ků na čas, je kaž­dý jeden z pří­tom­ných lov­ců oso­bi­tý a v akci vyu­ži­tý na plno. Film samot­ný balan­cu­je na hra­ně (vědo­mě) úsměv­né­ho kýče, avšak pau­zy mezi jed­not­li­vý­mi jat­ky se občas bohu­žel zvrt­nou v až moc dlou­hou zake­cá­vač­ku. Největší ško­da u tako­vých scé­nách je, že váž­ně nema­jí žád­ný smy­sl. Je jas­né, že už od prv­ních minut bez pro­blé­mu pozná­te, kte­ří drs­ňá­ci mají na čele napsá­no „zab­te mě“, s tako­vý­mi posta­va­mi by ale měla být ale­spoň sran­da, a to bohu­žel není. Walton Goggins je pro­tiv­ný vel­ko­hu­bák, slič­ná sni­per­ka Alice Braga v jed­nom kuse hází psí oči (přes­to­že její che­mii s Brodym a schop­nost táh­nout film i v jeho nepří­tom­nos­ti popřít nelze) a Danny Trejo poho­řel na tom, že ho pre­dá­to­ři do džun­gle nesho­di­li i s jeho sekač­kou od Mountfieldu, se kte­rou by šmejd z vesmí­ru mohl doslo­va kosit.

Film tak vylo­že­ně táh­nou roz­to­mi­le trh­lý Laurence Fishburne (jehož dějo­vé poza­dí ve fil­mu tro­chu pře­chý­lí od Predátorů k Vetřelcům) a samo­zřej­mě Brody, kte­rý je sice nej­vět­ší drs­ňák a všu­de byl a všech­no zná, záro­veň je to ale tako­vý par­chant, že vás občas i donu­tí se zamys­let, jest­li mu oprav­du chce­te fan­dit (titul Predátoři v něko­li­ka dia­lo­zích dostá­vá úpl­ně nový roz­měr), což scé­nář skr­ze pár situ­a­cí taky chytře otes­tu­je.

Výsledně vás můžou noví Predátoři uspo­ko­jit úměr­ně tomu, jak špat­ně jste nes­li jejich posled­ní dva (polo)výlety na fil­mo­vé plát­no. Neškodilo by jim ale tro­chu ubrat na kon­ver­zač­kách a při­dat ješ­tě ze pár krva­vých bonbón­ků (a to pře­de­vším do prv­ní půl­ky fil­mu, pro­to­že finá­le je nao­pak parád­ní a doko­na­le našla­pa­né). Ironií zůstá­vá, že přes všech­ny obta­ho­vač­ky prv­ní­ho Predátora se zrov­na sym­pa­tic­ké ved­lej­ší posta­vy pře­vést nepo­da­ři­lo. McTiernanovi sta­či­la úvod­ní scé­na ve vrtu­l­ní­ku a hned jsme si Arnoldovy kama­rá­dy všich­ni zami­lo­va­li. Tady, sic jsou her­ci obsa­ze­ni vesměs dob­ře a dostá­va­jí pro­sto­ru dosta­tek, je čas jim věno­ván vyu­ži­tý úpl­ně špat­ně.

(Pokud bych měl ze všech těch nará­žek na prv­ní­ho Predátora vybrat oprav­du jed­nu, byl by jí hudeb­ní dopro­vod k závě­reč­ným titul­kům. Ale nech­te se pře­kva­pit.)

Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation

Odebírat

Přihlášení

Upozornit na

nové navazující komentáře nové odpovědi ne mé komentáře

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

Label

{} [+]

Jméno*

E-mail*

Webová stránka

0 Komentáře

Nejstarší

Nejnovější Nejlépe hodnocené

Inline Feedbacks

Zobrazit všechny komentáře